Italská kosmická agentura (ASI) zapojila studenty námořní akademie do výzkumu zaměřeného na studium reakcí lidského organismu na podmínky podobné těm, které zažívají astronauti během dlouhodobých vesmírných letů. Experiment probíhá na palubě legendární plachetnice Amerigo Vespucci v rámci projektu ICE-BLUE.
ASI uzavřela v roce 2024 dohodu s italským námořnictvem, na jejímž základě byl o rok později spuštěn program ICE-BLUE. Název je zkratkou studie zaměřené na izolované a uzavřené prostředí ponorek a námořních posádek jako analogii kosmických misí a současně na mikrobiologickou charakterizaci arktických podpovrchových prostředí. Cílem projektu je lépe pochopit, jak dlouhodobý pobyt v izolaci a omezeném prostoru ovlivňuje lidské zdraví a výkonnost. První část výzkumu, koordinovaná ASI a Italským technologickým institutem (IIT), proběhla na konci roku 2025 na palubě výzkumné lodi Alliance, kterou provozuje italské námořnictvo v rámci NATO. Získaná data mají být porovnána se vzorky odebranými astronautům mise Axiom-3 na Mezinárodní vesmírné stanici, mezi nimiž byl i italský pilot a astronaut Walter Villadei. Druhá fáze studie byla zahájena 27. dubna 2026 odběrem základních biologických vzorků od studentů námořní akademie v Livornu. Výzkum probíhá na palubě plachetnice Amerigo Vespucci, která byla spuštěna na vodu již v roce 1931 a je nejstarší dosud aktivně sloužící lodí italského námořnictva. Studie se uskutečňuje během severoamerické plavby lodi, která zahrnuje celkem 107 dní na moři. Vedoucí oddělení pilotovaných kosmických letů a experimentů agentury ASI Barbara Negri uvedla, že projekt pomůže lépe pochopit vliv dlouhodobého nasazení, narušení cirkadiánních rytmů a náročných operačních podmínek na lidský organismus.
„Studie umožní lépe porozumět reakcím těla na dlouhodobé provozní podmínky, narušení cirkadiánních rytmů a složitá prostředí misí. Jde o faktory, které NASA označuje za klíčové pro zachování zdraví a výkonnosti astronautů během budoucích průzkumných misí. Výzkum nám zároveň pomůže identifikovat možná protiopatření.“
Podle tiskové zprávy IIT z 19. května se studie zúčastní lékaři, biologové, farmakologové, chemici, psychologové, bioinženýři i informatici. Shromážděná data mají najít využití nejen v kosmickém výzkumu, ale také ve vojenských aplikacích. Výsledky mohou být zvláště důležité v době, kdy Evropa stále intenzivněji diskutuje o vybudování vlastní nezávislé schopnosti pilotovaných kosmických letů. V současnosti jsou evropští astronauti odkázáni na mise zajišťovaných prostřednictvím spolupráce ESA s NASA nebo na soukromé mise využívající kosmické lodě společnosti SpaceX. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher v květnu upozornil, že Evropa je příliš závislá na rozhodnutích mimo svou kontrolu a že schopnost samostatných pilotovaných letů není luxusem, ale strategickou nutností. O budoucnosti evropských pilotovaných kosmických programů by se mělo jednat na nadcházejících zasedáních Rady ESA.
Itálie přitom patří mezi nejvýznamnější podporovatele evropského kosmického průzkumu. Na ministerské konferenci ESA v listopadu 2025 přislíbila na průzkumné programy agentury 834,7 milionu eur, což představovalo přibližně 28 % všech přislíbených prostředků. Vyšší příspěvek poskytlo pouze Německo.
Přeloženo z:
europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
europeanspaceflight.com/
Téma mě velmi blízké a musím souhlasit, že je to skvělý nápad. Díky za článek!
Zajímavý projekt, kdyby byly známé podrobnosti, uvítal bych pokračovací článek – např. porovnání s jinými podobnými projekty tohoto druhu, v čem je tento nový.
Z jiného soudku: chtěl bych se pozastavit u titulního obrázku. Ve zdrojích je uvedený europeanspaceflight.com, kde ovšem sami uvádějí, že není jejich, ale kredit má Marina Militare. Na jeho stránkách jsem přitom přímo tento obrázek nenalezl, zato jsem našel, že pravděpodobně pochází z mnohem „civilnější“ fotografie, kterou někdo mohutně upravil pomocí AI – což ostatně bylo od začátku mé podezření, a proto jsem celé pátrání začal.
Jenom chci ukázat, jak nenápadně a plíživě nám AI podsouvá své výmysly jakožto důvěryhodný zdroj informací. Nevím jak vás, ale mě to celkem děsí…
To jiz je pravdepodobne mnohem lepe zmapovano na ISS, Saljutech ci Skylabech a pravdebodobne nyni i na cinske modularni stanici.Plachetnice, kde muze clovek, kdykoliv vyjit na palubu , zazit pocit volnosti to pravdepodobne zdaleka dost dobre nenasimuluje.Kazdopadne kombinace grant a plavba na plachednici je prijemna kombinace.
Takto má vypadat la dolce vita zaplacený evropskými granty. Úplně vidím jak nadřízení řvou na pokusné subjekty: „Vy si tu plavbu užíváte, tady nejste na dovolené!“ 😀
asi tak.. sikovni chlapici, ze si dokazali take nieco vybavit.. jasne je ze to tunel na EU fondy, pravdepodobne prehliadavany pre vysoke prispevky.. keby to bolo aspon v ponorke.. ale na hupajucej sa plachetnici na cestvom morskom vzduchu.. a je jasne ze „vysledky“ sa niekde „vyuziju“..
sorry, asi som sa pohyboval prilis dlho v EU grantovom prostredi :):).. aj to spojenie arktickeho prostredia a plachetnice je zlate 🙂
Hawk, Cateye – ukázka osobní malosti a nepřející závisti. Škoda, že si pánové pro své výlevy vybrali zrovna tenhle web.
Neco k veci krome osobnich vylevu nemas?
1) Moře, potažmo oceán, obklopující loď vám dává přesně tolik volnosti jako Vesmír obklopují kosmickou stanici. Koukat můžete do „nekonečna“, ale v obou případech jste uzavřen v omezeném prostředí.
2) jak je textu uvedené, nejedná se o „simulaci kosmického letu“, ale o sběr dat o vlivu podobného prostředí/ podmínek (nucený pobyt skupiny lidí v omezeném specifickém prostoru) na lidský organismus. Porovnání těchto dat s těmi z kosmických letů je validní vědecký e periment.
3) grant neplatí vlastní plavbu, ale jen ten sběr dat. Což je něco navíc k hlavní náplni plavby – výcviku kadetů. Takový „cubesat“.
Tolik k věci. A jak už jsem psal, kritika je na místě vždy. Ale ne zaslepená, nebo dokonce postavená na závisti.
4) ASI k tomu zdarma dostane skvělé PR mezi potenciálními adepty na astronauty.