Minulý týden se evropský modul EDM nazývaný též Schiaparelli dočkal pokynů, které jasně definují časovou osu jeho aktivity. Pozemní týmy poslaly tyto pokyny na sondu TGO, ke které je sestupový modul připojen a která letí vstříc Marsu. Modul Schiaparelli je pevně spojen s mateřskou sondou již od startu a byl s ní spojen již několik dní předtím. K separaci obou těles dojde 16. října v 16:42 našeho času a zatímco sonda TGO vstoupí na oběžnou dráhu Marsu, modul EDM zamíří do atmosféry planety, na které se pokusí přistát. Cílem je nasbírat zkušenosti, které se budou hodit v roce 2020, až k Marsu poletí druhá část evropsko-ruského programu ExoMars, jejíž součástí už bude šestikolové vozítko.

Řídící tým v německém Darmstadtu v minulých dnech dokončoval poslední úpravy na pokynech pro modul, přičemž odeslání těchto údajů bylo významným milníkem na cestě k dalšímu průběhu celé mise. Modul EDM se řídí pokyny, které mají jasně daný čas vykonání. To zajišťuje, že Schiaparelli bude schopen pracovat i když nad ním zrovna nebude přelétat žádná družice určená k odesílání jeho dat. Automatický provoz založený na definici úkolů a jejich časů zajišťuje i to, aby se modul ve správnou chvíli probral ze své energii šetřící hibernace a navázal komunikační spojení s družicí na oběžné dráze a poslal na ni svá naměřená data.

Aktuální dávka pokynů byla k Marsu poslána ve dvou dávkách. První obsahovala časovou osu probouzení a řízení vědeckých operací na povrchu Marsu. Tyto údaje byly odeslány 3. října. O čtyři dny později, tedy sedmého října pozemní týmy poslaly zbytek příkazových sekvencí. „Úspěšné odeslání těchto sekvencí je velkým milníkem, který byl dosažen díky intenzivní spolupráci mezi řídícím střediskem celé mise a specialisty z oboru,“ popisoval s nadšením letový ředitel Michel Denis.

Nejkritičtější pasáží celé mise bude bezesporu přistání. To je naplánováno na 19. října 16:48:11 středoevropského letního času. Nyní byl tento čas definitivně upřesněn a již se s ním nebude hýbat. Všechny ostatní pokyny tedy budou vztaženy k tomuto času a budou se od něj odečítat, nebo se k němu přičítat. Podobně jako se náš letopočet váže k narození Krista.

Během přistávací sekvence budou časové pokyny ovládat třeba odhození předního i ochranného krytu, funkčnost senzorů , které budou měřit údaje při sestupu, vystřelení padáku, nebo aktivaci tří svazků hydrazinových trysek, které sníží sestupovou rychlost. Radar na palubě modulu bude měřit jeho výšku nad terénem, přičemž s tímto měřením se začne ve výšce 7 kilometrů. Zhruba dva metry nad zemí Schiaparelli dosáhne nulové vertikální rychlosti a dostane se do visu. Ten bude ukončen volným pádem k povrchu planety.

Po tomto kritickém okamžiku přijde na řadu fáze vědeckých operací na povrchu, která by měla trvat dva dny a možná i o trochu déle. V této fázi bude alfou a omegou spotřeba elektřiny, které má modul limitované množství. Měření se proto budou vykonávat pouze v předem daných oknech, což je energeticky úspornější, než pokud by měření probíhala nepřetržitě. Jak jsme již psali výše – časová osa počítá i s termíny, kdy nad přistávací oblasti přelétávají družice ESA a NASA, na které modul odešle svá data. Plán počítá s 32 komunikačními možnostmi s americkými satelity – v 18 případech má jít o MRO, v osmi případech o Mars Odyssey, šestkrát přichází v úvahu MAVEN. Evropská sonda Mars Express by měla být využita 14 krát.

Jelikož je přistání modulu EDM velmi důležitým momentem, rozhodli jsme se, že Vám tuto událost zprostředkujeme formou psaného online přenosu, při kterém se pokusíme předat všechny aktuální informace. Tak držme palce, ať se 19. října všechno podaří.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://blogs.esa.int/rocketscience/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/schiaparelli_on_mars/16070029-1-eng-GB/Schiaparelli_on_Mars.jpg
http://www.esa.int/…/mars_team/16171791-1-eng-GB/Mars_team.jpg
http://www.esa.int/…/16069721-1-eng-GB/Schiaparelli_s_heat-scorched_shield.jpg