Štítek ‘Rusko’

Progress připraven na startovní rampě

V úterý ráno byla vyvezena raketa Soyuz 2-1A, na jejíž špici je usazena nákladní loď Progress MS-02. Jedná se o druhý exemplář vylepšeného Progressu, který se vydá k ISS. Tím pokračuje velice rušné období u Mezinárodní vesmírné stanice. Před týdnem startovala loď Cygnus, která už se mezitím se stanicí spojila a za zhruba další týden po Progressu bude startovat ještě loď Dragon. Progress doručí na stanici více než dvě a půl tuny zásob, paliva, vody a vědeckých experimentů. Ve středu by se měl od stanice odpojit předchozí Progress M-29M, aby udělal místo pro novou loď. Ta by měla u ISS zůstat až do října, kdy bude naložena odpadky a poté shoří v atmosféře.

Jízdní řád ruských startů na další roky

Jak jste již mohli zaznamenat, 17. března schválila ruská vláda rozpočet tamní kosmické agentury do roku 2025. Celý program je poznamenán škrty, které snížily rozpočet až o třetinu. Na internetu se rychle objevily materiály, které dávají o celém programu komplexnější představu. Materiály jsou ale bohužel v ruštině, což je pro mnoho našich čtenářů problém. Naštěstí se Jiří Hošek z našeho fóra rozhodl, že originální tabulku přeloží do češtiny a proto Vám nyní můžeme tento materiál předložit.

Ohrozil Briz-M misi ExoMars?

Většina fanoušků kosmonautiky měla opodstatněné obavy při startu evropsko-ruské mise ExoMars na raketě Proton-M. Ta se poslední dobou potýká s velikými problémy se spolehlivostí. Všem se tedy značně ulevilo, když start proběhl přesně podle plánu a horní stupeň Briz-M poslal ExoMars po sérii zážehů na cestu k Marsu. Podle dostupných informací to ale vypadá, že celá mise byla ve velmi vážném ohrožení. Horní stupeň Briz-M totiž nejspíše explodoval krátce po oddělení sondy TGO s přistávacím pouzdrem EDM, pravděpodobně ještě předtím než stačil dokončit všechny úhybné manévry. Trosky po explozi se naštěstí vyhnuly sondě samotné, která nehlásí žádné známky poškození.

Vývoz rakety na kosmodromu Vostočnyj

Rusové už finišují přípravy na novém kosmodromu Vostočnyj. V pondělí byl proveden testovací vývoz rakety Soyuz 2.1a s horním stupněm Volga. Jedná se o takzvaný “suchý” vývoz, do rakety tedy nebude čerpáno žádné palivo. Po vyvezení a vztyčení rakety byla ve stejný den přisunuta mobilní obslužná věž, která umožňuje technikům přístup k téměř jakékoliv části rakety. V úterý testy pokračovaly, mobilní obslužná věž byla zase odsunuta, aby poskytla prostor pro předstartovní zkoušky. Ve středu pak proběhlo simulované tankování paliva a na dnešek se technici chystají vyzkoušet procedury při přerušeném startu. Zítra bude raketa opět přesunuta do přípravní haly, kde k ní bude postupně připojen náklad (satelity Lomonosov, Aist-2D a Kontakt-Nanosputnik). Pokud proběhnou všechny testy podle plánu, můžeme se na první start z Vostočného těšit už v dubnu.

Kosmotýdeník 183. díl (14.3. – 20.3.2016)

Další týden uplynul jako voda, jaro se nezadržitelně blíží a kosmonautika jako vždy postupuje vpřed. Přichází proto Kosmotýdeník, který jako obvykle shrne všechno podstatné z uplynulých sedmi dní. Jelikož jsme všechna velká témata již rozpracovali v průběhu týdne do jednotlivých článků, rozhodli jsme se v tomto díle našeho seriálu zaměřit svou pozornost na detaily, které se u velkých témat do článků nedostaly a také na několik drobnějších témat.

Nová trojice pro ISS

Na Mezinárodní vesmírné stanici momentálně pobývají zástupci tří států – Rus Jurij Malenčenko, Brit Tim Peake a Američan Tim Kopra – tato trojice tvoří základ 47. dlouhodobé expedice, které velí právě americký astronaut. Jenže jak asi každý fanoušek kosmonautiky ví, posádky na ISS jsou šestičlenné. Na kosmodromu Bajkonur proto v těchto hodinách probíhají poslední horečné přípravy na start rakety Sojuz FG, která má na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Sojuz TMA-20M. V jejích anatomicky tvarovaných křeslech se vstříc ISS vydají Rusové Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin a Američan Jeffrey Williams. Ke startu by mělo dojít dnes večer ve 22:26 našeho času. V tomto článku si celou posádku představíme.

OBRAZEM: Mrazivá krása sibiřského kosmodromu

Obslužná věž na startovní rampě pro rakety Sojuz

První start z nově budovaného ruského kosmodromu Vostočnyj se pomalu blíží. Už na konci března by měli technici zahájit hlavní prověrku všech systémů startovního i technického komplexu. Půjde o takzvaný “suchý vývoz”, při kterém se raketa Sojuz 2.1a přesune z montážní haly na jedinou startovní rampu a začne důkladné testování všech systémů. Na jejich základě se státní komise rozhodne, na kdy stanoví termín prvního startu. Při něm na raketu Sojuz 2.1a posadí horní stupeň Volga a jejich úkolem bude vynést do vesmíru satelity Lomonosov, Aist-2D a Samsat-218. Ruská kosmická agentura vydala nové a povedené fotky kosmodromu a proto jsme se rozhodli, že Vás s nimi v tomto článku seznámíme.

ExoMars na startovní rampě

Předstartovní přípravy každé mise jsou komplexní procedurou, ve které se dá najít několik významných momentů, které připomínají, že se start blíží – namátkou jde třeba o tankování paliva, uzavření do aerodynamického krytu spojení s nosnou raketou, nebo její vývoz na startovní rampu. Po dnešku můžeme říci, že evropsko-ruská mise ExoMars 2016 má všechny jmenované kroky za sebou. Na rampu kosmodromu Bajkonur totiž již stojí vztyčená raketa Proton-M, která už v pondělí 14. března v 10:31 našeho času vynese do vesmíru družici TGO a přistávací modul EDM. V tomto článku jsme pro Vás připravili krátkou fotogalerii.

Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

Kosmický šatník 17. díl (SPECIÁL II)

Buran při svém prvním a posledním startu

Druhý a současně poslední speciální díl seriálu Kosmický šatník bych rád věnoval dvěma zajímavým oblekům, které spolu sice přímo nesouvisejí, přesto se na nich dá z určitého hlediska najít několik podobných znaků. Prvním z nich je fakt, že byly navrženy, vyrobeny a testovány stejnou firmou. Druhým shodným znakem pak je nasazení obou skafandrů – nebo snad lépe řečeno jejich nenasazení. Dva obleky, jimž se dnes budeme věnovat, totiž vznikly v rámci programů, jež přímo soutěžily s podobnými programy druhé kosmické velmoci a oba programy také zanikly dříve, než došly do pilotované fáze. Řeč bude o skafandrech pro nerealizovaný sovětský lunární program N1-L3 a o záchranných skafandrech podobně neslavně ukončeného programu sovětského raketoplánu. Dnes se vyjímají už jen coby exponáty v muzeu mateřského závodu, ale ve své době se jednalo o velmi zajímavé ukázky technologie…