Radar na Europa Clipperu prověřil svou funkčnost u Marsu

Když americká sonda Europa Clipper letos v březnu prolétávala kolem Marsu, provedla (mimo jiné) kriticky důležité zkoušky svého palubního radaru, které nebylo možné realizovat, dokud byla na Zemi. Nyní již vědci zapojení do této mise prostudovali všechna nasbíraná data a mohli vyhlásit, že vše proběhlo úspěšně. Radar fungoval podle očekávání – vysílal k Marsu signály, které po odrazu od povrchu v okolí rovníku bez problémů přijímal. Přístroj pojmenovaný REASON (Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface) je radar, který má „nahlédnout“ do ledového krunýře Europy, ve kterém by se mohly ukrývat dutiny vyplněné vodou. Radar by mohl detekovat i oceán pod ledovou krustou čtvrtého největšího měsíce Jupiteru.

Vědecké přístroje sondy Europa Clipper
Vědecké přístroje sondy Europa Clipper
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

„Z tohoto průletu jsme dostali vše, o čem jsme snili,“ přiznává Don Blankenship, hlavní řešitel přístroje REASON z University of Texas v Austinu a dodává: „Cílem bylo určit, jak je radar připraven na misi k Europě a to se podařilo. Každá část přístroje prokázala, že dělala přesně to, co jsme po ní chtěli.“ Radar pomůže vědcům porozumět tomu, jak může led zachytávat materiál z oceánu a přenášet jej k povrchu měsíce. Nad povrchem pak bude radar pomáhat se studiem prvků topografie Europy – třeba horské hřebeny. Vědci tak budou moci prostudovat, jak tyto terénní prvky souvisí s tím, co bude REASON pozorovat pod povrchem.

Europa Clipper používá konfiguraci radaru, která není pro meziplanetární sondy zrovna obvyklá. REASON využívá dvou párů štíhlých antén, které vyčnívají z fotovoltaických panelů a mají délku přibližně 17,6 metru. Samotné panely jsou obrovské – od jednoho konce k druhému mají velikost basketbalového hřiště – aby mohly zachytit co nejvíce světla u Europy, která dostává přibližně 1/25 slunečního světla oproti Zemi. Tým zodpovědný za vývoj přístroje provedl všechny testy, které se daly udělat před startem. Během vývoje se inženýři z Jet Propulsion Laboratory rozhodli vzít svou práci ven a pod volným nebem testovali antény pro REASON. Na náhorní plošině nad JPL využili věže, aby mohli rozložit a otestovat inženýrské modely tenkých vysokofrekvenčních a kompaktnějších velmi vysokofrekvenčních antén tohoto přístroje.

Jenže jakmile byl postaven letový hardware, musel být udržován ve sterilním prostředí, což omezilo jeho zkoušky pouze na interiéry. Inženýři k otestování částí přístroje využili obří čistou místnost High Bay 1 na JPL, kde se sondy sestavují. K otestování „ozvěny“ neboli odrazu signálů REASONu by však potřebovali komoru dlouhou asi 76 metrů.

Primárním cílem průletu kolem Marsu, ke kterému došlo 1. března, méně než 5 měsíců po startu, bylo využít gravitační pole planety k úpravě trajektorie sondy. Byla to ale také příležitost, jak zkalibrovat palubní infračervenou kameru a provést zkoušky radaru nad terénem, který vědci z NASA studují už desítky let. Sonda Europa Clipper prosvištěla nad vulkanickými pláněmi Marsu a ve vzdálenostech mezi 5 000 a 884 kilometry nad povrchem přístroj REASON vysílal po dobu 40 minut k povrchu rádiové vlny a přijímal jejich odrazy. Oproti tomu u Europy bude pracovat mnohem blíže – dostane se až do vzdálenosti 25 kilometrů nad povrchem.

Radarový přístroj sondy Europa Clipper zachytil odrazy svých radarových signálů o velmi vysoké frekvenci, které se odrazily od Marsu, a tyto signály byly zpracovány za účelem vytvoření tohoto radargramu. To, co vypadá jako panorama, je obrys topografie pod kosmickou sondou.
Radarový přístroj sondy Europa Clipper zachytil odrazy svých radarových signálů o velmi vysoké frekvenci, které se odrazily od Marsu, a tyto signály byly zpracovány za účelem vytvoření tohoto radargramu. To, co vypadá jako panorama, je obrys topografie pod kosmickou sondou.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Inženýři nakonec dostali z přístroje skoro 60 gigabitů dat. Téměř okamžitě byli schopni říct, že REASON pracoval správně. Letový tým naplánoval začátek stahování celého balíku dat na polovinu května. Vědci využili příležitosti a v následujících měsících podrobně prozkoumali informace a porovnali si poznámky. „Inženýři byli nadšeni, že jejich zkouška fungovala natolik úspěšně,“ popisuje Trina Ray, zástupkyně vědeckého manažera mise Europa Clipper a dodává: „Všichni, kdo jsme tak tvrdě pracovali na tom, aby se tento test uskutečnil – a vědci, kteří viděli data poprvé – byli nadšení a říkali: „Podívejte se na to! Podívejte se na tamto!“ Nyní se vědecký tým učí, jak zpracovávat data a porozumět chování přístroje ve srovnání s modely. Trénují své schopnosti stejně, jako budou na Europě.“ Sonda Europa Clipper musí na cestě k ledové Europě urazit 2,9 miliardy kilometrů a její harmonogram počítá ještě s jedním gravitačním manévrem, který proběhne u Země v roce 2026. Aktuálně se sonda nachází zhruba 450 milionů kilometrů od naší planety.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/08/e2-europa-clipper-artists-concept.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/PIA26439/PIA26439~large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/08/e1-pia26568-clipper-reason-radargram.png

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 5

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Radar na Europa Clipperu prověřil svou funkčnost u Marsu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
pidzej78
pidzej78
1 rok před

doufám že neselže součástka AE-35 .)) jinak samozřejmě je super, že jim jeden z hlavních přístrojů funguje dle očekávání a opravdu se velice těším, až tahle sonda dorazí ke svému cíli a začne zkoumat svět, který mě fascinuje už desítky let díky knihám A.C.Clarka (a samozřejmě i neméně slavným filmům, kde ve druhém díle Vesmírné odysey si zahrál i Jan Tříska).

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗