Štítek ‘NASA’

Vesmírné výzvy – srpen 2019

Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Jméno roveru pro Mars a instalace helikoptéry

Máte návrh, jak by se mohlo jmenovat americké vozítko, které vyrazí příští rok k Marsu? Není nic jednoduššího – na speciální webové stránce můžete posílat své návrhy. Odměnou Vám bude jednak to, že Váš návrh bude označovat tuto smělou misi, ale také budete pozván na Floridu, kde budete v červenci 2020 živě sledovat start Atlasu V s touto misí. Tedy … ehm … má to jeden menší háček – návrhy mohou posílat pouze američtí studenti. Uznávám, že tím se cílová skupina čtenářů našeho webu radikálně sníží a limitně se přiblíží nule. Nicméně může nás těšit, že se i v tomto směru věci posouvají. Evropa už pro své vozítko jméno našla a je proto potěšující, že i americký protějšek dostane název, který je trochu atraktivnější pro širokou veřejnost.

Kosmotýdeník 363 (26.8. – 1.9.)

Musíte uznat, že oproti minulým dvěma týdnům, byl tento, co se týká kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. Krom letu Starhopperu a pobytu robota Skybota na ISS, se však stala spousta dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník, tedy tradiční týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí, vám je nyní nabídne. Podíváme se například na nový web ESA, který vám umožní sledovat komunikaci s aktivními evropskými misemi, anebo prozkoumáme podrobnosti ohledně hurikánu Dorian. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Webbův teleskop byl spojen – velký milník je tu!

Pracovníci firmy Northrop Grumman v čisté místnosti v jižní Kalifornii spojili oba hlavní prvky vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba.  Vědecká polovina s přístroji a zrcadly byla vůbec poprvé spojena elektricky i mechanicky se servisní částí, které dominuje sluneční štít. Jde o významný milník na cestě k dalším zkouškám, které mají kromě jiného třeba ověřit, zda je pětivrstvý štít odolný proti trhlinám. Další testy se zaměří třeba na vibrace nebo na hlukové testy simulující prostředí startující rakety – to vše nás čeká již v příštích měsících, aby se stihl start v březnu 2021.

Nové atomové hodiny na orbitě zapnuty

NASA spustila roční testování navigačních Deep Space Atomic Clock pro mise do sluneční soustavy (50 x přesnějších než současné). 30. srpna 22:05

Manipulace s obřím Pathfinderem pro SLS

NASA učinila v minulých dnech významný krok na cestě ke zkoušce centrálního stupně rakety SLS, která je označována jako Green run test. Zjednodušeně řečeno půjde o statický zážeh kompletního centrálního stupně této nové rakety. Jelikož půjde o velkou událost, je potřeba se na ni důkladně připravit. Důležitý milník těchto příprav přišel 23. a 24. srpna, kdy byla na testovací stanoviště B-2 na Stennisově středisku nedaleko St. Louis umístěna hmotnostní a rozměrová maketa centrálního stupně rakety SLS označovaná jako Pathfinder. Právě na tomto stanovišti má proběhnou Green run test skutečného centrálního stupně SLS. Jelikož však půjde o drahý a rozměrný kus techniky, je potřeba si manipulaci s takovým objektem pořádně vyzkoušet.

Nečekaný úklid plošiny pro SLS

Na Floridu míří hurikán Dorian. K rampě 39B se vydal pásový transportér, který zde nabere mobilní plošinu a převeze ji do haly VAB. 28. srpna 18:53

Odlévání tuhého paliva pro Artemis 2 dokončeno

Vzletový stupeň SRB

Specialisté z NASA a firmy Northrop Grumman dokončili 8. července odlévání – nebo chcete-li plnění – pohonné směsi do všech deseti segmentů postranních urychlovacích motorů druhého exempláře rakety SLS. V Promontory v Utahu tak vznikl základ dvou prakticky identických pětisegmentových motorů, z nichž každý bude na jedné straně rakety SLS. A budou to opravdoví siláci, až se sestaví – při startu vyvine každý z nich tah stěží představitelných 1632 tun! Dohromady se tedy budou podílet na tahu celé rakety při startu z 80 %. Během dvouminutového hoření urychlí raketu na potřebnou úroveň, aby pilotovaná loď Orion mohla zamířit k Měsíci.

Svět nad planetou (46. díl)

Modul Spektr

Program sovětských orbitálních stanic měl zprvu dva relativně jasně definované proudy. Jedním byla řada DOS Saljut. Ta byla navenek civilní a byla míněna hlavně jako zástěrka pro druhý proud, kterým byla řada vojenských stanic s označením OPS Almaz. Pro veřejnost byly obě řady označovány společným názvem Saljut, nicméně zaměření se velmi lišilo. Zatímco na palubách stanic DOS (tedy Saljut 1, 4, 6, 7) byl prováděn z velké části civilní vědecký výzkum, na stanicích Almaz (Saljut 3 a 5) byla práce kosmonautů zaměřena z valné většiny na vojenské cíle, zejména špionáž. To ovšem neznamenalo, že by se na civilní stanici neobjevily položky letového programu, které byly navýsost vojenské – například už na Saljutu 1 mimo jiné probíhal tajný experiment „Sviněc (olovo)“, v jehož rámci měli kosmonauti pozorovat start balistické rakety. Na Almazech zase probíhaly biomedicínské experimenty, jež měly za cíl zmapovat adaptaci lidského organismu na stav mikrogravitace. Do jisté míry se tedy civilní a vojenská náplň prolínala. Situace se změnila v roce 1985, kdy se ke stanici Saljut 7, která fungovala převážně v rámci civilního programu, připojil modul TKS-M, oficiálně označovaný jako Kosmos-1686. Tento modul byl čistě vojenský a jeho srdcem byla aparatura „Pion-K“. Byla to vlastně velmi pokročilá souprava teleskopů určená pro pozorování zemského povrchu se značným zvětšením, jinými slovy – byla určena pro špionáž. Od tohoto momentu se mazal jasný přechod mezi převážně civilním a převážně vojenským programem. K navenek civilní stanici, na které mohli dokonce pobývat i zahraniční kosmonauti, mohl být dopraven modul určený pro potřeby armády. A Sověti s něčím podobným počítali i pro plánovanou stanici Mir…

PSP dostala pozorovací čas navíc

Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!