Štítek ‘NASA’

Jména lidí z celého světa mohou letět k Marsu

V rámci kampaně Send Your Name to Mars vyzývala NASA veřejnost po celém světě, aby se lidé přes internet zaregistrovali a jejich jména pak na Mars dopraví vozítko Perseverance. Celkově se do akce zapojilo 10 932 295 lidí. Jména byla elektronovým paprskem vypálena na tři křemíkové čipy o velikosti nehtu. Společnost jim dělá 155 esejí od finalistů výzvy k pojmenování tohoto vozítka. Čipy byly následně 16. března na Kennedyho středisku připojeny k hliníkové desce na roveru Perseverance. Je to další důkaz blížícího se startu – ten nás čeká už v létě a v kráteru Jezero by se mělo přistávat 18. dubna 2021.

Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway

NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.

Svět nad planetou (75. díl)

Posádka EO-24 (zleva): Vinogradov, Solovjov, Foale

31. srpna 1997 se na palubě komplexu Mir konala skromná oslava. Palubní inženýr expedice EO-24 Pavel Vinogradov slavil své 44. narozeniny. V oněch dnech však nebyl hlavní postavou dění na stanici. Této role se ujali Anatolij Solovjov a Michael Foale, kteří se chystali na výstup do volného prostoru. Mělo se jednat teprve o druhou vycházku amerického občana v ruském skafandru Orlan a před rusko-americkou dvojicí stál plán naplněný odpovědnými úkoly. Hlavním bodem programu byla prohlídka trupu modulu Spektr, zejména radiátoru, který nesl zjevné známky poškození po nárazu nákladního Progressu M-34, a také uchycení solárního panelu OSB-IV. Panel schytal během kolize jeden ze dvou největších úderů a vzhledem k pákovému efektu panovaly předpoklady, že právě uchycení je místem, kde by se mohla skrývat štěrbina, skrze níž atmosféra z modulu unikla do okolního vakua. Dalším, poněkud zvláštním, úkolem pak bylo ruční natočení alespoň jednoho z funkčních solárních panelů Spektru do polohy pro co možná nejvýhodnější osvit Sluncem. Systém automatického natáčení panelů navzdory propojení příslušného kabelu s počítačem nefungoval a alespoň takto bylo možné ze Spektru „vyždímat“ pár wattů tolik potřebné elektrické energie navíc. A pokud by zbyl nějaký čas, Solovjov s Foalem jej mohli vyplnit demontáží dozimetru Benton, který na Kvant-2 v dubnu instalovali Vasilij Ciblijjev a Jerry Linenger. Práce tedy měli mít Solovjov a Foale více než dost…

Robotický lunární kopáč – NASA přijímá návrhy

Kopání na Měsíci je pro roboty složitý úkol – na jedné straně musí zvládnout vykopat a přemístit všudypřítomný regolit, ale na straně druhé musí být cokoliv, co dopravíme na Měsíc, co nejlehčí. Problém je, že bagry používané na Zemi spoléhají právě na to, že jsou těžké, což zvyšuje jejich tření s povrchem a usnadňuje jim práci. NASA sice má řešení, ale ráda by jej ještě vylepšila. Jakmile bude tato technologie dopilována k dokonalosti, mohli bychom se dočkat toho, jak robotické bagry pomohou založit a udržovat lunární základnu v rámci programu Artemis.

Kosmotýdeník 392 (16.3. – 21.3.)

Máme za sebou dalších sedm dní, které jsou poněkud odlišné od těch týdnů, na které jsme normálně zvyklí. I hlavní téma Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice za poslední týden, bude věnováno aktuálním dopadům světové pandemie koronaviru COVID-19 na kosmický výzkum. Podíváme se, jaké má pandemie aktuální dopady na programy NASA. Věnovat se však budeme i dalším tématům, od startů Falconu 9 a Sojuzu 2-1b, až po novou globální mapu planetky Bennu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Alfred Merrill Worden (1932-2020)

Al Worden

V letech 1968 až 1972 se 24 odvážných mužů vydávalo k našemu nejbližšímu souputníkovi, aby splnili odvěký sen snílků, fantastů, básníků a vědců, kteří toužili po tom, abychom zblízka pohlédli do tváře Luny. Jejich řady za posledních pět desetiletí nikdo nerozšířil. K velké škodě a ostudě celého lidstva byl lunární pilotovaný program jen solitérem, který zůstal osamocen a nikdo se ve stopách oněch odvážných astronautů do dnešních dnů nevydal. A jak postupně řídnou řady exkluzivní skupiny lidí, kteří na vlastní oči viděli něco, co nikdo před nimi ani po nich neměl šanci spatřit, lidstvo přichází o jedinečný zdroj postřehů, faktů a inspirujících příběhů. Nebude to dlouho trvat a o tom, jaké to je – sledovat odvrácenou stranu Měsíce nebo šlapat po tisíciletém prachu lunární krajiny, budeme jen číst v knihách, protože nezbude nikdo, kdo by nám mohl tuto zkušenost vyprávět z první ruky. Dosud jsme se mohli odvolávat na dvanáct astronautů, kteří cestu k Měsíci podnikli a jsou ještě mezi námi. Od této středy už tento počet neplatí. 18. března se ve věku 88 let na svůj nejvyšší let vydal astronaut Alfred „Al“ Worden, pilot velitelského modulu Apolla 15, člověk, který jako první vystoupil do volného prostoru mimo nízkou oběžnou dráhu, pilot, básník a velká inspirace pro budoucí generace…

Perseverance má odběrný mechanismus

Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).

Trnitá cesta k teleskopu WFIRST

Umělecká představa teleskopu WFIRST

NASA očekává, že příští rok vybere nosič, který v roce 2025 vynese teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), další astrofyzikální observatoř v ceně několika miliard dolarů. Projektu hrozilo od administrativy prezidenta Trumpa zrušení, ale na konci února projekt prošel klíčovým hodnotícím procesem. WFIRST se stane další vlajkovou lodí astronomie, což je titul, který se v současné době používá pro Dalekohled Jamese Webba. Jeho start je naplánovaný na rok 2021 a zažil již několik odkladů a masivní navýšení rozpočtu.

Dnešní výročí: 55 let satelitní komunikace z Austrálie

Canberra Deep Space Communication Complex v Tidbinbille, součást komunikační sítě NASA, byl oficiálně otevřen v roce 1965. 19. března 6:45

Gateway (březen 2020)

Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.