Štítek ‘Měsíc’

Gateway (květen 2019)

Připravovaná kosmická stanice Gateway má pilotované kosmonautice v příštím desetiletí umožnit strategickou přítomnost v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu. V dubnovém dílu jsme mimo jiné informovali, že podpis kontraktu na výrobu, vynesení a demonstrační fázi provozu klíčového prvního dílu stanice, pohonného a energetického modulu PPE, je stále odhadován do 31. května. NASA již v loňském roce avizovala, že PPE bude prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru postaven na platformě existujících komunikačních satelitů, doplněné o výkonný solárně elektrický pohonný systém. Například Boeing zveřejnil informaci, že jeho návrh modulu je odvozený z řady satelitů 702. K vyhlášení vítěze nakonec došlo již 23. května. Jim Bridenstine na tiskové konferenci oznámil, že výrobcem modulu bude Maxar Technologies.

Kosmotýdeník 349 (20.5. – 26.5.)

Je tu opět nedělní poledne a s ním aktuální vydání Kosmotýdeníku. V 349. dílu se v hlavním článku podíváme do Indie, která již v červenci připravuje start lunární mise Chandrayaan 2, jenž má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce a vysadit vozítko. Zajímavé jsou zejména vědecké cíle celé výpravy. V dalších tématech zamíříme do Číny, kde selhala jedna z raket, podíváme se na úspěšné dokončení testů motorů pro připravovanou loď Starliner od Boeingu a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

HERACLES cílí na Měsíc

Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s britsko-norskou společností Nammo, přičemž cílem tohoto partnerství je vyvinout výkonný raketový motor pro evropský program průzkumu Měsíce. Nejprve by měl být tento motor použit na vzletové části mise Heracles. Vzletová část by měla zajistit dopravu vzorků z povrchu Měsíce na stanici Gateway, která bude obíhat kolem Měsíce. Samotná mise Heracles je momentálně ve fázi definování parametrů, přičemž vše probíhá pod křídly Evropské kosmické agentury. Na projektu však ESA spolupracuje i s kanadskou, americkou či japonskou agenturou.

Dnešní výročí: Apollo 10

Před 50 lety odstartovala posádka Apolla 10: Stafford, Young, Cernan, k Měsíci. 18. května 8:00

Místo dopadu landeru Beresheet

Jedenáctého dubna se izraelský lander Beresheet pokusil o přistání v lunární oblasti Mare Serenitatis. Výtvor soukromé firmy SpaceIL už v té době měl v kapse dvě prvenství – šlo o první izraelskou i první soukromou sondu, která obíhala kolem Měsíce. Pokus o posunutí obou prvenství na další úroveň, tedy první izraelské i soukromé přistání na Měsíci se však již nepodařilo a lander do Měsíce narazil ve velké rychlosti. Na projektu se částečně podílela i NASA, která měla na landeru laserový odražeč dodaný Goddardovým střediskem. Dalo se tedy očekávat, že se pokusí o nafocení místa dopadu.

NASA žádá o rozpočet pro návrat na Měsíc

Od ukončení programu Apollo má NASA již potřetí mandát Bílého domu k obnovení pilotovaných letů na Měsíc. Space Exploration Initiative (SEI) George Bushe staršího i Vision for Space Exploration (VSE) George Bushe mladšího však z rozpočtových důvodů skončily dříve, než se mohla rozjet výroba hardwaru. Na rozdíl od tehdejších iniciativ je však nyní v pokročilé fázi stavby jak nosná raketa SLS, tak kosmická loď Orion pro dvě úvodní mise do blízkosti Měsíce, plánované na roky 2020/2021 a 2022. Toto aktivum nabízí jedinečnou příležitost uspokojit nedávnou výzvu Bílého domu přistát na Měsíci do konce roku 2024. V posledních šesti týdnech NASA připravovala technický plán a související návrh rozpočtu, který umožní zadat průmyslu zakázky na lunární lander. Bílý dům s navrženým rozpočtem na fiskální rok 2020 souhlasí, avšak jisté riziko je očekáváno v názoru Kongresu. Toto politické riziko je pro celý záměr momentálně větším, než případné technické překážky. Pokud Kongres expedici odmítne, nebude jasné, kdy přijde čtvrtá příležitost.

Peníze pro NASA navíc

Americký prezident Donald Trump oznámil navýšení rozpočtu NASA o 1,6 miliardy dolarů mimo jiné pro návrat na Měsíc. 14. května 0:18

Blue Origin oznámila detaily lunárního landeru

Že firma Blue Origin pracuje na lunárním landeru Blue Moon se už vědělo, ale teprve ve čtvrtek 9. května se veřejnost dozvěděla bližší detaily. Na tiskové konferenci ve Washingtonu vystoupil zakladatel společnosti, Jeff Bezos a přítomným novinářům přednesl své plány. Trochu zajímavě působí zákaz tweetovat o zveřejněných informacích během tiskové konference, takže veřejnost se k novinkám dostávala v prvních chvílích jen útržkovitě. Nyní se zdá, že firma nejbohatšího muže světa chce, aby její lander pomohl k dosažení cíle, který prosazuje administrativa prezidenta Trumpa – vrátit americké astronauty na povrch Měsíce do roku 2024.

Vesmírné výzvy – duben 2019

Kosmonautika nám v posledních týdnech a měsících přináší skutečně velké množství zajímavých událostí. Velmi dobře je to vidět i na postupně se prodlužující stopáži pořadu Vesmírné výzvy. Rekordní délka minulého dílu nevydržela dlouho – aktuální vydání je s 37 minutami a 39 sekundami nejdelším dílem v historii. Těšit se můžete na celkem sedm hlavních témat – od neúspěšného přistání soukromého landeru Beresheet a prvního komerčního startu Falconu Heavy přes první vzlet letounu Stratolaunch, bombardování planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, start lodi Progress MS-11 až po start lodi Cygnus NG-11 a výstup do volného prostoru z ISS.

Termín startu Chandrayaan-2

Startovat se má mezi 6. a 19. červencem, přistání komplexní mise přijde nejspíše 6. září. Projekt tvoří orbiter, lander Vikram a rover Pragyan. 1. května 23:20