Štítek ‘Mars’

Kosmotýdeník 411 (27.7. – 2.8.)

Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Start roveru Perseverance na Atlasu V

Sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů je už na cestě k Marsu. Stejným směrem míří i čínská mise Tianwen-1. Ale v harmonogramu letošních letů k Marsu máme tři položky a právě k úplnosti nám tak chybí ještě jeden start. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu ze startu rakety Atlas V, která z Floridy vynese americké vozítko Perseveance. Tento rover je zajímavý v tolika ohledech, že se v tomto krátkém odstavci nedají vyjmenovat – od toho, že jde o první článek pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi, přes hledání stop života až po transport prvního vrtulníku pro let v nezemské atmosféře. Budeme rádi, když s námi budete sledovat start Atlasu V 541, který je naplánován na čtvrtečních 13:50 SELČ.

6 technologií pro pilotovanou misi k Marsu

Mars bývá vděčným zdrojem inspirace pro sci-fi a jiné fantastické příběhy. Je už dost prozkoumaný, ale přesto tajemný, zároveň je dost daleko na to, aby umožnil zajímavá dobrodružství. A podobné důvody vedou k tomu, že po Marsu pokukuje také NASA. Tuto planetu zatím zkoumáme jen s pomocí sond, které nám zprostředkovaně ukazují, jak to na Marsu vypadá. Tyto informace pomáhají lépe připravit techniku na budoucí pilotované mise. Před inženýry je ještě hodně práce – je potřeba vybavit kosmické lodě a astronauty technologiemi, které umožní doletět k Marsu, prozkoumat jej a zajistí i bezpečný návrat. Obousměrná cesta ze Země k Masu a zpět potrvá zhruba dva roky.

Úspěšný čínský start

Raketa Dlouhý pochod 5 dnes v 6:41 odstartovala z kosmodromu Wenčang. Mise Tianwen-1 je tedy na cestě k Marsu. 23. července 11:20

Užitočné zaťaženie sondy Tianwen-1

Príprave sondy Tianwen-1 na štart už bol síce venovaný článok (vtedy ešte mala meno HuoXing-1), ale v tomto sa zameriame na jej užitočné zaťaženie. Svoje meno dostala v súlade s novým systémom pomenovania čínskych sond určených na prieskum Slnečnej sústavy. Tianwen-1 je prvá z nich a súčasne je prvou, ktorá bude skúmať Mars. Navrhnutá je tak, že obsahuje orbiter, lander a rover a jej štart je naplánovaný na rok 2020. Sonda bude vykonávať globálny a komplexný prieskum červenej planéty z jej obežnej dráhy pomocou orbiteru a podrobný plošný prieskum v záujmových oblastiach pomocou roveru. Misia sa skladá sa z piatich častí – ide o pohonný  systém; telemetriu; systém sledovania a velenia; pozemný segment a aplikačný systém. Oficiálne schválenie misie padlo v januári 2016, pričom sa počíta s vypustením sondy v štartovacom okne 23.7.2020 so záložným termínom 24. a 25. júla 2020.

ŽIVĚ A ČESKY: Spojené Arabské Emiráty míří k Marsu

Tak už je to tady! Dlouhé měsíce Vám v našich článcích opakujeme, že rok 2020 bude rokem Marsu a nyní nás čeká první ze tří startů k rudé planetě. A bude to hned start plný prvenství. Spojené Arabské Emiráty totiž vypravují svou první meziplanetární misi pojmenovanou Al-Amal, někdy nazývanou Hope, tedy Naděje. Orbiter Marsu vážící 1350 kg má startovat v neděli ve 23:58 SELČ na japonské raketě H-IIA z kosmodromu Tanegašima. Pokud chcete být u tohoto historického startu s námi, přijměte naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.

Kosmotýdeník 407 (29.6. – 5.7.)

Další týden je za námi a přinesl zase pěknou porci událostí kosmonautiky. Pojďme se nyní za tímto týdnem ohlédnout v Kosmotýdeníku. Hlavním tématem bude tentokrát diskutabilní nákup Velké Británie, která zakoupila bankrotující společnost OneWeb a která má s touto konstelací poněkud nejasné plány. Budeme se věnovat také jednomu pěknému snímku od Curiosity na Marsu, anebo naopak možnosti, jak své jméno na Mars poslat. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

Odběrný systém roveru Perseverance

Vzorky měsíčních hornin, které dopravily mise Apollo a Luna na Zemi, jsou do dnešních dní jedinými vzorky, které lidstvo na zemi dopravilo z velkého tělesa planetárního typu. Získali jsme sice i vzorky z planetky nebo od komety, ale to jsou malá tělesa. Připravované americké vozítko Perseverance (dříve známé jako Mars rover 2020) odebere na cizí planetě první vzorky určené k dopravě na Zemi v rámci budoucí mise. Místo astronautů bude tenhle rover spoléhat na nejkomplexnější, nejschopnější a také nejčistší mechanismus, jaký kdy lidé vypustili do kosmického prostoru. Jde o systém označovaný jako Sample Caching System.

„Detektiv“ v roveru Perseverance

Mars a londýnská adresa 221B Baker Street jsou od sebe pořádně daleko – nejen z hlediska vzdálenosti, ale odlišují se snad ve všech možných faktorech. Přesto se dá najít jedna spojnice mezi těmito zdánlivě nesouvisejícími místy. Na Mars totiž s roverem Perseverance zamíří přístroj pojmenovaný po nejznámějším fiktivním detektivovi. SHERLOC je zařízení na konci robotické paže nového amerického vozítka, které bude analyzovat drobná zrnka písku. Při této činnosti mu bude pomáhat WATSON, kamera, která zvládne pořídit detailní snímky textur kamenů. Společně pak tahle dvojice prostuduje povrchy kamenů, zmapuje přítomnost některých minerálů a organických molekul, které na zemi představují základní kameny života.