O tom, že ve vesmíru se chyby neodpouští a že i sebedrobnější závada může způsobit konec celé mise jsme se přesvědčili už mnohokrát. O to více potěší, když člověk vidí čestné výjimky – projekty u kterých se podařilo překonat technické obtíže a dokončit misi. Mezi takovými projekty drží primát japonská Hayabusa, dále se sluší zmínit loď Dragon, nebo Raketu Falcon, které se potýkaly s nemalými problémy. Nyní se do tohoto klubu zařadila i indická družice Mangalyaan.

Tomu, co předcházelo vypuštění sondy, jste se mohli dočíst v našem starším článku. Jelikož použitý nosič PSLV nebyl konstruován na vypouštění nákladů na meziplanetární dráhy, musela ruku k dílu přiložit i sama sonda. Po oddělení od horního stupně nosné rakety se usadila na protáhlé oběžné dráze s perigeem (nejbližší bod dráhy k Zemi) ve výšce 247 km a apogeum (nejvyšší bod dráhy) 23 566 km vysoko. Sérií několika zážehů v perigeu se mělo apogeum postupně „vytahovat“ nahoru, až by se elipsa změnila v parabolu – sonda by opustila gravitační pole Země a zamířila k Marsu.

Zpočátku šlo všechno jako po másle. První zážeh začal 6. listopadu ve 20:47 SEČ a trval tři minuty. Apogeum se zvýšilo na 28 826 km a sonda měla před sebou ještě pět zážehů. Druhý přišel sedmého listopadu a trval 582 sekund. To už apogeum vyskočilo na celých 40 183 km. Třetí zážeh následoval 8. listopadu ve 21:40 SEČ. Motor hořel 707 sekund a apogeum zvýšil na 71 623 km.

Až doposud šlo všechno podle plánu – délky zážehů se postupně prodlužovaly a inženýři navíc postupně zapojovali další a další systémy, především ty, které budou nutné pro zážeh na oběžnou dráhu Marsu. 10. listopadu ve 21:36 SEČ měl začít čtvrtý zážeh, který měl vytáhnout apogeum nad hranici 100 000 kilometrů. Motor ovšem hořel jen třetinu plánované doby a pak se vypnul. Družice zvýšila své apogeum jen o 7 000 kilometrů. Indové okamžitě začali řešit, kde by mohl být problém.

Ukázalo se, že při tomto zážehu se poprvé testovalo souběžné zapojení dvou cívek v solenoidu, který elektrickou cestou ovládá přítok paliva do spalovací komory. Provedená měření ukázala, že se přívod paliva do motoru uzavřel. Agentura ISRO tedy rozhodla, že v dalších zážezích bude používat opět pouze jedinou cívku. Nikdo přitom nevěděl, zda se závada na solenoidu neodrazila i na jiných součástkách sondy.

12. listopadu se všechny pochyby rozplynuly. Přišel totiž reparát – pozemní týmy naplánovaly náhradní zážeh, který měl dohnat to, co se při minulém pokusu nestihlo. Všechno šlo naprosto bez problémů, manévr urychlil sondu o 124,9 m/s a vytáhl apogeum 118 642 kilometrů vysoko. Zdá se, že provedené úpravy pomohly a sonda je opět ve funkčním stavu. Pozitivní je, že zaměstnanci ISRO dokázali velmi rychle detekovat zdroj problémů a zajistit příslušnou opravu. Další měření ukázala, že chyba není ani v jednom okruhu cívek a je tak možné používat jak hlavní, tak i záložní cívku. Jen nesmí být zapojeny obě současně. Ukazuje se, že sonda Mangalyaan má hodně tuhý kořínek. Pokud si povede i v dalších manévrech tak, jako doposud, je docela dobře možné, že v elitním klubu zemí, které dostaly vlastními silami družici k Marsu, přivítáme nového člena. Pro Indii by to byl ohromný úspěch, který by byl navíc okořeněný tím, že by porazila Čínu.

Ale nepředbíhejme. Jaký je další program pro sondu Mangalyaan? 15. listopadu na ni bude čekat pátý zážeh, při kterém už její apogeum vystřelí do výšky kolem 200 000 kilometrů. Pokud se všechno zadaří, bude následovat poslední, šestý zážeh, který už definitivně pošle sondu Mangalyaan na meziplanetární přeletovou dráhu.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://www.ingenieur.de/…/2636295-1-ger-DE/Mars-Sonde-Mangalyaan_image_width_560.jpg
https://pbs.twimg.com/media/BYe6TkTCMAAH0QM.jpg:large
https://scontent-a-vie.xx.fbcdn.net…/1456699_564861533583250_1712222271_n.jpg