Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se už dnes pozdě večer našeho času na oběžnou dráhu čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, na kterou dopraví téměř tři a půl tuny nákladu. NASA dokonce na svém webu říká, že vědecká zásilka bude „Cyg“-nifikantní. V češtině to sice tolik nevynikne jako v originále, ale i tak to hezky ilustruje význam celé mise. Vědecké experimenty, které loď v rámci mise Orb CRS-4 doručí, budou sloužit posádkám na dalších misích. Najdeme zde například experimenty týkající se pokročilého a automatického sběru dat, nebo přístroje, které studují chování tkanin brzdících hoření, nebo plynů a kapalin ve stavu beztíže. V našem dnešním článku Vám proto přinášíme rekapitulaci nákladu, který bychom našli v útrobách soukromé lodi.
Zdroj: http://www.colorado.edu/
Na palubě najdeme například přístroj SABL (Space Automated Bioproduct Lab) o velikosti menší skříňky. Díky tomuto přístroji bude možné provádět široké spektrum experimentů zaměřených na sféru biologie a medicíny. SABL obsahuje komoru, ve které je udržována konstantní teplota a právě v této komoře mohou probíhat různé experimenty – ať už aktivní, nebo pasivní. Ty mohou být zároveň ovládány na dálku, případně je možné naprogramovat předem jednotlivé úkoly. SABL dokáže automaticky sbírat hodnoty z různých senzorů, případně z kamer s vysokým rozlišením. Naměřená data se zobrazují na dotykovém displeji v přední části přístroje, nebo mohou být odesílána na Zemi. Ať už jde o balíčky dat, nebo HD video streamy, tyto informace mohou posloužit vědcům na celém světě.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Pozornost si zaslouží také experiment PBRE (Packed Bed Reactor Experiment), který má za úkol zkoumat chování plynů a kapalin, které volně pronikají sloupcem naplněným porézním materiálem. Tento pórovitý materiál může mít různé tvary, je možné použít i různé materiály, které se používají v chemickém inženýrství jako prostředek pro zlepšení kontaktu mezi dvěma nemísitelnými tekutinami – např. kapalinou a plynem, vodou a olejem a podobně. Tyto sloupce mohou sloužit jako reaktory pro slučování, ale i jako oddělovače směsí v systémech, kde běžné postupy selhávají – což může být jak ve vesmíru, tak i na Zemi.
Ať už se bavíme o systémech čistění vody, palivových článcích, všude se používá technologie takzvaných packed bed reaktorů. Žádný z těchto systémů ale nedokáže pracovat současně s kapalinami a plyny. Když pochopíme, jak packed bed reaktory fungují ve stavu mikrogravitace, budou vědci moci navrhnout výkonnější a lehčí systémy starající se o tepelné hospodářství, nebo o podporu života, které navíc spotřebují méně energie. To se samozřejmě bude hodit nejen na ISS, ale i při dlouhodobých cestách do vesmíru a uplatnění se najde i v mnoha chemických, geofyzikálních a biologických procesech tady na Zemi.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Zapomínat by se nemělo ani na přístroj BASS-M (Burning and Suppression of Solids – Milliken) zaměřený na hasicí vlastnosti některých textilií, které fungují jako retardéry hoření. Aktuální výzkum má ověřit hypotézu, která říká, že za předpokladu dostatečné ventilace hoří materiály v mikrogravitaci stejně, ne-li lépe než stejný materiál ve stejných podmínkách na Zemi. V přístroji BASS-M se budou zkoušet různé typy textilií při různé úrovni dodávaného vzduchu. Nasbíraná data se ověří s pozemskými měřeními a zjistí, která skupina látek se dokázala sama rychleji uhasit. Takový výzkum se může zdát zbytečný jen do té doby, než si člověk uvědomí, že na základě těchto informací by bylo možné vyvinout nehořlavé oblečení pro budoucí kosmické mise.
Kromě výše zmíněných velkých přístrojů budou na palubě lodi i dva malé satelity Node, které se následně vypustí z ISS. Jejich úkolem je testovat technologie vzájemné komunikace, což je klíčová vlastnost pro budoucí mise malých družic, které budou pracovat jako hejno. Satelity Node vyzkouší příjem příkazů ze Země i vzájemnou výměnu informací – to všechno v pravidelných cyklech a naprosto automaticky podle toho, která družice zrovna může komunikovat s pozemním střediskem.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/11/PREVIEW5.jpg
http://www.colorado.edu/…/public/callout/img_3520.jpg?itok=jTb-eWtr
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pbre-02.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bass-m_textile_sample.jpg
