Štítek ‘Curiosity’

Nedělní rendez-vous druhé nejsledovanější planety s kometou

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“

Kosmotýdeník 107. díl (29.9. – 5.10.2014)

Další týden je za námi a my vám opět můžeme představit souhrn toho nejzajímavějšího, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Dnes se podíváme na dvě velké události. V první si shrneme poslední posuny v přípravě na misi EFT-1, při které se nová americká loď Orion poprvé vydá do vesmíru. V druhé velké zprávě se podíváme na výsledky vyšetřování selhání horního stupně Fregat, který spolu s raketou Sojuz vynášel dvě družice systému Galileo. Na závěr nebude chybět souhrn menších zpráv z uplynulého týdne. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.

Curiosity se po dlouhé jízdě pouští do vědy

Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.

Čím budeme zkoumat kometu Siding Spring?

Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.

Kosmotýdeník 104. díl (8.9. – 14.9.2014)

Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.

Kosmotýdeník 101. díl (18.8. – 24.8.2014)

Jako každou neděli je i dnes připraven Kosmotýdeník, který nám shrne uplynulý týden z pohledu kosmických událostí. Tento týden by se bez nadsázky dal v rámci kosmonautiky nazvat smolným, protože došlo ke dvěma haváriím raket, naštěstí v obou případech pouze testovacích zařízení, ale nehoda se nevyhnula ani novému navigačnímu systému Galileo. Kosmonautika je mladý a dynamický obor, kterému se chyby vzhledem ke jeho komplexnosti nemohou vyhnout a pokud se z nich technici dokáží použit, jsou mnohdy výrazně cennější, než zdárné provedení naplánovaného. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Curiosity dostane důstojného nástupce

V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.

Kosmotýdeník 97. díl (21.7. – 27.7.2014)

Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.

Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.

Roční mise Curiosity

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.