Štítek ‘Artemis’

Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.

Orion a radiofrekvenční zkoušky

Pouhé dva týdny po dokončení termálních a environmentálních zkoušek začaly lodi Orion pro misi Artemis I radiofrekvenční zkoušky. Testy označované jako EMC, jsou běžnou součástí přípravy kosmického hardwaru. Veškerá elektronika vydává nějakou formu elektromagnetických vln, které mohou způsobit interferenci s jinými zařízeními. Pro příklad z běžného života nemusíme chodit moc daleko – asi každý z nás zažil, jak se začnou chovat reproduktory, když se blízko nich nachází mobilní telefon, na který se zrovna někdo snaží dovolat.

Artemis I otestuje protiradiační vesty

V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.

Gateway (únor 2020)

Stavba servisního modulu Orionu pro misi Artemis III v hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně

V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.

Centrální stupeň SLS čekají zkoušky

Jelikož se snažíme sledovat cestu prvního dokončeného centrálního stupně nové americké rakety SLS, nemůžeme Vás ochudit o aktuální informace. Zamíříme na jih amerického státu Mississippi, konkrétně na Stennisovo středisko, kde se tento letový exemplář pro misi Artemis I připravuje na významný milník v podobě souboru zkoušek označovaných jako Green run test. Stručně se dá říct, že půjde o komplexní testování celého stupně odshora dolů, během kterého se prověří správné fungování všech částí nové rakety před jejím prvním startem. Všechny zkoušky proběhnou na stanovišti B-2, což je největší testovací stanoviště svého druhu ve Spojených státech.

Servisní modul pro Artemis III

Firma Thales Alenia Space zahájila v Turíně stavbu servisního modulu lodi Orion pro misi Artemis III, v rámci které se mají lidé vrátit na Měsíc. 23. ledna 10:40

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2019 a výhled na 1. čtvrtletí 2020)

V minulém čtvrtletním přehledu jsme mimo jiné informovali o prováděných zkouškách mobilní vypouštěcí plošiny na startovní rampě 39B. Systémy plošiny byly napojeny na systémy rampy, v potrubí mezi infrastrukturou rampy a plošiny proudil kapalný vodík a kapalný kyslík, startovní tým prováděl simulovaná odpočítávání spojená se zkouškami chrličů vody a zatahováním obslužných ramen. Mezitím získávaly pozemní týmy praktické zkušenosti i v montážní hale VAB. 16. října byl Pathfinder, tedy rozměrová a hmotnostní maketa centrálního stupně rakety SLS, zvednut v rámci zkoušek jeřábových prací do svislé polohy a přemístěn do sekce High Bay 3 mezi přístupové montážní plošiny. Po dokončení zkoušek byl Pathfinder 31. října odeslán člunem Pegasus z přístaviště u haly VAB zpět do továrny Michoud Assembly Facility v New Orleans.

Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS

Návrh pilotovaného landeru od Boeingu

Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.

Jak ochránit skafandry před lunárním regolitem?

Na Mezinárodní kosmické stanici se momentálně testuje pokročilá ochranná vrstva, která by mohla najít uplatnění na některých částech družic. Kromě toho ale NASA uvažuje o tom, že by ji využila i pro řešení jednoho z méně nápadných, ale o to palčivějších problémů, který souvisí s návratem lidí na Měsíc. Je totiž potřeba zajistit ochranu lunárních skafandrů před nepravidelně tvarovanými zrníčky měsíčního regolitu. Jejich hrany jsou velmi ostré a přilnou téměř ke všemu, čeho se dotknou včetně skafandrů. Je sice pravda, že tento ochranný potah původně nebyl vyvíjen pro řešení problémů s lunárním prachem, ale jak říká Bill Farrell, vědec z Goddardova střediska, „jedná se o řešení, které je pro tuto aplikaci vhodné.“ Právě on stojí v čele výzkumné organizace DREAM2 (Dynamic Response of the Environments at Asteroids, Moon, and moons of Mars), kterou sponzoruje NASA a která studuje podmínky na Měsíci a na Marsu. NASA považuje ochranu před lunárním regolitem za jednu z hlavních výzev, které vyžadují co největší omezení, aby bylo možné zajistit v rámci programu Artemis udržitelný průzkum Měsíce.

Kosmotýdeník 372 (28.10. – 3.11.)

Je tu neděle a s ní již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí, které se staly během uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na historicky první usazení vozítka Mars Rover 2020 na jeho kola. Dále se podíváme na perfektní fotografie ze startu rakety Antares, ale nevynecháme ani dění kolem výměny akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanice. Dočkáte se také pravidelných rubrik. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.