X-37B

  • Čínský utajovaný kosmoplán zachycen

    Čínský utajovaný kosmoplán zachycen

    Tomáš Pojezný4 komentáře

    Americká vojenská zpravodajská agentura zveřejnila neuvěřitelný nový snímek čínského utajovaného kosmoplánu, na kterém je zachycen připojený k jiné kosmické lodi na oběžné dráze. Snímek pořídila v roce 2024 družice WorldView 3 společnosti Vantor ze vzdálenosti 56 mil (90 kilometrů). Pozorovatelé ze Země již dříve kosmoplán Shenlong na oběžné dráze fotografovali, ale tento nový snímek společnosti Vantor, pořízený z vesmíru, odhaluje nové podrobnosti o tomto záhadném kosmickém prostředku s pozoruhodnou ostrostí.

  • Černý dinosaur (10. díl)

    Černý dinosaur (10. díl)

    Ondřej Šamárek24 komentářů

    O mnoha projektech nejen z oblasti kosmonautiky lze říci, že svou koncepcí předběhly dobu, přičemž právě to byla de facto jejich Achillova pata. Není asi názornějšího příkladu, než program Dyna Soar. Ambiciózní koncept kosmického kluzáku, jenž by byl schopen přistání na běžné letištní dráze a současně by mohl být (samozřejmě po náležité údržbě) znovu použit — to zní i dnes velmi přitažlivě. Dyna Soar však, jak bylo již v předchozích dílech seriálu řečeno, trpěl jedním velkým nedostatkem. Tím byl nejasný cíl programu. Až do jeho zrušení nedokázali jeho přívrženci jasně postulovat, jakou hlavní misi by měl kluzák provádět. Možná právě tato nejednoznačnost měla za výsledek poměrně široký rozptyl návrhů a plánů na vývoj kluzáku poté, co by byla ukončena fáze testování. Ony návrhy většinou počítaly s využitím technologií vyvinutých specificky pro tento projekt. A právě ony technologie nakonec prošlapaly cestu jiným okřídleným strojům, z nichž některé měly mnohem více štěstí, než nešťastný X-20…

  • Kosmotýdeník 675 (18. 8. – 24. 8.)

    Kosmotýdeník 675 (18. 8. – 24. 8.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž věnuje startu amerického vojenského miniraketoplánu X-37B. Podíváme se také na dva ruské starty. Jeden vojenský z Plesecku a druhý vědecký se zvířátky na palubě. Dočkáte se i informací o přípravách desátého integrovaného letu Super Heavy Starship a náboru nových astronautů NASA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Osmý start vojenského miniraketoplánu

    ŽIVĚ A ČESKY: Osmý start vojenského miniraketoplánu

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    22. srpna před šestou hodinou ranní nás čeká start Falconu 9, který bude pod svým aerodynamickým krytem ukrývat miniraketoplán Boeing X-37B v rámci mise USSF-36. Ten je aktuálně majetkem americké armády, která má nyní k dispozici dva funkční exempláře, přičemž při minulých dvou misích zajišťovaných firmou SpaceX byl použit jen jeden z nich. Tento start tedy bude premiérou na Falconu pro druhý raketoplán. Co se týče prvního stupně, ten se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-2.

  • OTV-8

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké vesmírné síly oznámily časový úsek pro start další mise X-37B. Osmý let, oficiálně označený jako Orbital Test Vehicle-8 (OTV-8), by měl odstartovat nejdříve 21. srpna z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety Falcon 9.

  • X-37B

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.

  • Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

    Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (33.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (33.díl)

    Tomáš Pojezný12 komentářů

    V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.

  • X-37B byl objeven

    Dušan MajerŽádné komentáře

    „Lovcům družic“ se podařilo určit oběžnou dráhu vojenského miniraketoplánu X-37. Ten byl v rámci mis OTV-7 vynesen Falconem Heavy na silně protáhlou dráhu 323 × 38 838 km se sklonem 59,1° vůči rovníku. 9. února 17:40

  • X-Planes / Dělníci kosmonautiky (31.díl)

    X-Planes / Dělníci kosmonautiky (31.díl)

    Tomáš Pojezný8 komentářů

    V minulém díle jsme pokračovali v oživeném programu X-34, který navázal na svoje základy z prvního pokusu o vývoj. Nyní byl X-34 skromnějších parametrů a s jasným určením provozu, tedy ověření koncepce RLV (Reusable Launch Vehicle) a následně nových technologií. Vývojem a výrobou byla pověřena společnost Orbital, která stála i na začátku první verze, tehdy však ještě se společností Rockwell jako partnerem. V průběhu druhé vlny musela NASA řešit i problémy, které se netýkaly samotné techniky a vývoje, ale čistě politické boje o budoucí letové zkoušky, tedy „tahanice“, na kterém letišti se bude létat. Logickou volbou byla základna Edwards, která měla velmi bohatou historii v experimentálních letech a konec konců na to byla i od začátku určena. Dnešním dílem tak ukončíme povídání o X-34 a shrneme celý koncept RLV z let devadesátých.

sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (LV-01)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

  • Iridium Communications

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗