FCC
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O mnoha projektech nejen z oblasti kosmonautiky lze říci, že svou koncepcí předběhly dobu, přičemž právě to byla de facto jejich Achillova pata. Není asi názornějšího příkladu, než program Dyna Soar. Ambiciózní koncept kosmického kluzáku, jenž by byl schopen přistání na běžné letištní dráze a současně by mohl být (samozřejmě po náležité údržbě) znovu použit — to zní i dnes velmi přitažlivě. Dyna Soar však, jak bylo již v předchozích dílech seriálu řečeno, trpěl jedním velkým nedostatkem. Tím byl nejasný cíl programu. Až do jeho zrušení nedokázali jeho přívrženci jasně postulovat, jakou hlavní misi by měl kluzák provádět. Možná právě tato nejednoznačnost měla za výsledek poměrně široký rozptyl návrhů a plánů na vývoj kluzáku poté, co by byla ukončena fáze testování. Ony návrhy většinou počítaly s využitím technologií vyvinutých specificky pro tento projekt. A právě ony technologie nakonec prošlapaly cestu jiným okřídleným strojům, z nichž některé měly mnohem více štěstí, než nešťastný X-20…
Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž věnuje startu amerického vojenského miniraketoplánu X-37B. Podíváme se také na dva ruské starty. Jeden vojenský z Plesecku a druhý vědecký se zvířátky na palubě. Dočkáte se i informací o přípravách desátého integrovaného letu Super Heavy Starship a náboru nových astronautů NASA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
22. srpna před šestou hodinou ranní nás čeká start Falconu 9, který bude pod svým aerodynamickým krytem ukrývat miniraketoplán Boeing X-37B v rámci mise USSF-36. Ten je aktuálně majetkem americké armády, která má nyní k dispozici dva funkční exempláře, přičemž při minulých dvou misích zajišťovaných firmou SpaceX byl použit jen jeden z nich. Tento start tedy bude premiérou na Falconu pro druhý raketoplán. Co se týče prvního stupně, ten se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-2.
Americké vesmírné síly oznámily časový úsek pro start další mise X-37B. Osmý let, oficiálně označený jako Orbital Test Vehicle-8 (OTV-8), by měl odstartovat nejdříve 21. srpna z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety Falcon 9.
Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.
„Lovcům družic“ se podařilo určit oběžnou dráhu vojenského miniraketoplánu X-37. Ten byl v rámci mis OTV-7 vynesen Falconem Heavy na silně protáhlou dráhu 323 × 38 838 km se sklonem 59,1° vůči rovníku. 9. února 17:40
V minulém díle jsme pokračovali v oživeném programu X-34, který navázal na svoje základy z prvního pokusu o vývoj. Nyní byl X-34 skromnějších parametrů a s jasným určením provozu, tedy ověření koncepce RLV (Reusable Launch Vehicle) a následně nových technologií. Vývojem a výrobou byla pověřena společnost Orbital, která stála i na začátku první verze, tehdy však ještě se společností Rockwell jako partnerem. V průběhu druhé vlny musela NASA řešit i problémy, které se netýkaly samotné techniky a vývoje, ale čistě politické boje o budoucí letové zkoušky, tedy „tahanice“, na kterém letišti se bude létat. Logickou volbou byla základna Edwards, která měla velmi bohatou historii v experimentálních letech a konec konců na to byla i od začátku určena. Dnešním dílem tak ukončíme povídání o X-34 a shrneme celý koncept RLV z let devadesátých.
Začali jsme psát nový rok, proto nastal čas podívat se, co nám připravilo poslední čtvrtletí loňského roku v kosmonautice. Jako již tradičně nám uplynulé události shrne šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V měsíci říjnu jsme se dočkali startu meziplanetární sondy Psyche ke stejnojmennému asteroidu a únikového testu nové vyvíjené indické kosmické lodi. Nepříjemnou událostí měsíce pak byl únik chladícího média z modulu Nauka na ISS. Měsíc listopad nám přinesl druhý test rakety Starship firmy SpaceX, sonda Lucy se přiblížila planetce Dinkinesh a dočkali jsme se prvních snímků z nového evropského teleskopu Euclid. V posledním měsíci roku 2023 se na svou sedmou misi vydal miniraketoplán X-37B a první snímky nám poslala sonda Psyche. Ve zbylém čase se přednášející podívá na dění na základně Starbase. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 8. ledna roku 2024 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.