Štítek ‘Vesmírná technika’

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – zajištění a ovládání

VT_2021_27

Pět vyrobených manipulátorů SRMS bylo v nákladovém prostoru při 91 ze 135 misí amerického raketoplánu. K ovládání manipulátoru byli zapotřebí dva astronauti – jeden řídil vlastní manipulátor pomocí dvou joysticků a druhý se staral o kamery, osvětlení a také zámky pro uchycení nákladu. V případě výrazných problémů s ovládáním mohla posádka celé rameno odhodit, aby bylo možné zavřít nákladové dveře raketoplánu.

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – popis konstrukce

VT_2021_26

Americké raketoplány disponovaly více než 15 metrů dlouhým manipulátorem SRMS, který jim umožňoval plnit široké spektrum úkolů – od manipulace s přivezeným nákladem až po zachytávání různých družic. Manipulátor Canadarm svou konstrukcí připomíná lidskou horní končetinu – měl rameno, paži, loket, předloktí, zápěstí i něco jako dlaň s prsty. Dnes se podíváme, jak technici tyto jednotlivé části navrhli a zkonstruovali.

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – historie

VT_2021_25

Americké raketoplány byly vybaveny přes 15 metrů dlouhým manipulátorem Canadarm (Kanadská ruka), který se označuje zkratkou SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru mohla posádka raketoplánu vyjmout náklad z nákladového prostoru, nebo jej do něj naopak uložit. Manipulátor Canadarm se stal v průběhu let víceúčelovým pomocníkem s širokým využitím. Jeho vývoj však nebyl jednoduchý.

Vesmírná technika: Družice typu CubeSat

VT_2021_24

Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.

Vesmírná technika: Testovací a ostré mise lodí Vostok

Náš miniseriál věnovaný programu Vostok a přípravě prvního pilotovaného kosmického letu je tímto dílem u konce. Shrneme si, jak probíhaly testy lodí Vostok, ale i ostré pilotované mise. Řeč bude také o tom, kde se dají najít testovací i v provozu použité moduly lodí Vostok.

Vesmírná technika: Návratový modul SA lodí Vostok

VT_2021_22 zdroj: Roskosmos

V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.

Vesmírná technika: Přístrojový modul PO lodí Vostok

VT_2021_21

V naší minisérii se dostáváme k samotné kosmické lodi Vostok, ke které vedla dlouhá a složitá cesta. Kosmická loď, která jako první dopravila člověka nejen do kosmického prostoru, ale dokonce rovnou na oběžnou dráhu, si zaslouží patřičnou pozornost. V dnešním díle si proto podrobněji posvítíme pouze na přístrojový modul PO. Právě v něm byly všechny hlavní systémy, které kosmické lodi dodávaly energii, staraly se o její stabilizaci a zajišťovaly i brzdící manévr.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – vývoj programu Vostok

VT_2021_20a

Než se Jurij Gagarin dočkal své historické mise, musely zástupy inženýrů vyřešit celou řadu technických problémů. Kromě toho stály programu Vostok v cestě i konkureční programy. Mimo technických překážek tak bylo potřeba získat i oficiální souhlas nejvyšších míst. Cesta to nebyla snadná, ale tým expertů to díky důrazu na pečlivost a detail dokázal – program Vostok byl vybrán k realizaci.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – Mise Sputnik 6, 9 a 10

VT_2021_19

V minulém díle jsme se věnovali zejména Bělce a Strelce. Tímto dílem ukončíme minisérii věnovanou letům psích kosmonautů na oběžnou dráhu Země. Jejich mise pomohly získat zkušenosti a vychytat mouchy na technice, která měla vynést na oběžnou dráhu prvního člověka. V závěru videa bude řeč také o dalších misích, při kterých se psi podívali do kosmického prostoru.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – Mise Sputnik 4, 5-1 a 5

VT_2021_18

Po misi Sputnik 2, u které se nepočítalo s návratem Lajky, přišel čas na další krok. Bylo potřeba postavit kosmickou loď, která by byla schopna vrátit se z oběžné dráhy na Zemi. Projekt dostal jméno Vostok a po testovací misi Sputnik 4 (též Korabl Sputnik) už přišel čas na testy lodi s živými tvory na palubě – volba opět padla na psy. Mise Sputnik 5-1 sice skončila havárií nosné rakety, ale hned následná mise Sputnik 5 už slavila úspěch – fenky Belka a Strelka se staly prvními živými tvory, kteří se na Zemi vrátili z oběžné dráhy.