FAA
Federální úřad pro letectví (FAA) je připraven poprvé začít vybírat uživatelské poplatky za komerční starty a návraty do atmosféry, což by mohlo ročně generovat miliony dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví (FAA) je připraven poprvé začít vybírat uživatelské poplatky za komerční starty a návraty do atmosféry, což by mohlo ročně generovat miliony dolarů.
Společnost Overview Energy, startup vyvíjející vesmírné solární energetické systémy, oznámila dohodu o dodávkách energie pro datová centra provozovaná společností Meta.
Pentagon dokončil investici ve výši 1 miliardy dolarů do raketové divize společnosti L3Harris Technologies, čímž formalizoval dohodu zaměřenou na rozšíření americké výroby raketových motorů na tuhá paliva.
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Ministerstvo obchodu USA navrhuje zastavit práce na systému koordinace vesmírného provozu TraCSS. Mezitím vyvíjí novou provozní a finanční strukturu, která by mohla zahrnovat uživatelské poplatky.
NASA si rezervovala prostor pro vědecký náklad na telekomunikační družici Blue Ring společnosti Blue Origin, která poletí k Marsu.
Společnost Astrobotic, vývojář lunárních přistávacích modulů a suborbitálních raket, úspěšně otestovala pokročilý raketový motor Chakram.
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.
Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.
Ne každý vědecký experiment vyžadující prostředí mikrogravitace musí za každou cenu letět na oběžnou dráhu. Možnosti jsou pestré a vždy záleží na potřebách konkrétního experimentu. V minulých dílech jsme si stručně představili tři pozemní prostředky k navození podmínek snížené gravitace či mikrogravitace. Dnes se zaměříme na rozdíly mezi nimi, rozebereme si výhody a nevýhody jednotlivých typů a také si řekneme, které metody se hodí pro které vědní obory.
Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.
Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.
Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.
Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.
Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!
Pádové věže či šachty jsou skvělou možností, jak mohou vědci na zemi simulovat krátkodobé účinky mikrogravitace či snížené gravitace. Jde o stavby vysoké (či hluboké) několik desítek až stovek metrů, ve kterých může stav mikrogravitace při volném pádu trvat od zlomků sekundy po několik sekund. To sice nevypadá jako mnoho, ale existuje hodně experimentů, kterým to stačí.
Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.