Štítek ‘Venuše’

TOP5: Průlety

Kráter Ciolkovskij z Apolla 13

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.

Kosmotýdeník 408 (6.7. – 12.7.)

Je pravé nedělní poledne a to už více jak sedm let znamená, že je čas na pravidelný souhrn událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes máte tematicky opravdu na výběr! Podíváme se jak na poslední gravitační manévr sondy Parker Solar Probe, který proběhl před pár hodinami, ale třeba i na renovaci jedné z antén sítě Deep Space Network. Dále vás čeká připravovaný start Falconu 9 se zajímavým prvním stupněm a zamíříme i na Mezinárodní kosmickou stanici za jedním emotivním videem. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

NASA hledá řešení roveru pro Venuši

Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny v rámci programu inovativních pokročilých konceptů rozjela akci, ve které může veřejnost pomoci s vývojem senzoru pro vyhýbání se překážkám, který by se dal využít na hypotetickém roveru určeném pro průzkum Venuše. Výzva pro veřejnost nazvaná „Exploring Hell: Avoiding Obstacles on a Clockwork Rover“ počítá s tím, že by finální návrh senzoru mohl být zapracován do návrhového konceptu vozítka. Ale jednoduché to nebude. Na Venuši je tlak atmosféry 90× vyšší než na Zemi a teploty tam přesahují 450 °C, takže olovo by se tam roztavilo a běžné používané jaderné ponorky by okolní tlak rozdrtil.

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.

Prachový prstenec ve dráze Venuše

Goddardovští astrofyzici Petr Pokorný a Marc Kuchner publikovali hypotézu, že jeho zdrojem jsou neobjevené asteroidy koorbitující kolem Slunce s Venuší. 13. března 13:03

Venuše pohledem Akatsuki

Roman Tkačenko poskládal z dostupných dat sondy Akatsuki tento krásný pohled na atmosféru Venuše. 20. listopadu 17:11

Parker Solar Probe poprvé u Venuše

Vizualizace Parker Solar Probe u Venuše.

Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.

ESA vybrala tři kandidáty na novou misi

Evropská kosmická agentura používá pro dělení svých projektů program Cosmic Vision, který má tři kategorie – malé, střední a velké. ESA nyní představila tři návrhy na mise středního rozsahu, z nichž vyjde vítěz, který se stane pátým evropským středně velkým projektem (M5). Těmi předchozími byly Solar Orbiter pro blízký průzkum Slunce, Euclid studující temnou hmotu, Plato zaměřená na hledání a výzkum exoplanet a Ariel studující složení exoplanet, přičemž všechny zatím čekají na svůj start. Pátý středně velký projekt se bude realizovat až za hezkých pár let. Předpokládaný termín startu momentálně vychází na rok 2032.