sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Amazon

Společnost Amazon koncem tohoto měsíce vynese při startu rakety Ariane 6 svůj dosud největší počet širokopásmových družic Amazon LEO s využitím modernizovaných nosičů.

AstroForge

Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.

Axiom Space

Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.

Muon Space

Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.

AST SpaceMobile

Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.

NASA

NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.

Družice

Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: venuse

Boom zájmu o Venuši pokračuje – ESA vybrala EnVision

Sonda EnVision se má stát další evropskou oběžnicí kolem Venuše. Jejím úkolem bude poskytnout zevrubný pohled na planetu – od jejího vnitřního jádra až po vysoké vrstvy atmosféry, aby mohli vědci zjistit, proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně. Mise EnVision byla vybrána 10. června Výborem pro vědecký program Evropské kosmické agentury jakožto pátý zástupce střední kategorie vědeckých misí v rámci programu Cosmic Vision. Start je prozatím plánován na začátek příštího desetiletí. „Čeká nás nová éra průzkumu našeho nejbližšího, byť velmi odlišného, souseda,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého programu ESA a dodává: „Společně s nově oznámenými americkými misemi k Venuši, vznikne extrémně podrobný vědecký program zaměřený na tajemnou planetu, který bude probíhat i v příští dekádě.“

NASA vybrala dvě mise k průzkumu Venuše

Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy. Jejich stacionární sondy či

Nezvyklý pohled na Venuši od PSP

Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.

Vít Straka – Malí a houževnatí roboti: průzkumné sondy na Marsu i v Saturnových prstencích (15.5.2014)

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce

Tomáš Petrásek – Dobytí pekla (28.06.2017)

Přednáška, kterou bych vám rád dnes představil, se nebude zabývat ani výzkumem naší planety Země, či putováním meziplanetárním prostorem, ale spíše se zaměří na budoucnost. Jejím tématem bude výzkum Venuše a možnosti, jak by jej bylo možno provádět s pomocí lidských bytostí. Zkusme si však v krátkosti tuto planetu nejprve představit. Je to největší planeta naší sluneční soustavy, která nemá svůj vlastní měsíc, na jejím povrchu je 90krát vyšší tlak než na povrchu Země a maximální teploty se zde blíží 500°C. Přednášejícím dnes bude bude RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Ve své přednášce se nejprve zaměří na původní představy pozemšťanů o této planetě, pokračovat pak bude úsvitem kosmického věku, kdy se k této planetě začaly vydávat první sondy. Při robotickém průzkumu šlo pak až do poloviny 80. let jednoznačně prohlásit, že jednoznačný prim při výzkumu této planety hráli Sověti. Teprve poté převzali žezlo Američané a další národy. V krátkosti autor představí ještě současnost a budoucnost výzkumu tohoto světa a přikročí k ideám a nápadům, které navrhují různí

Kosmotýdeník 422 (12.10. – 18.10.)

Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.