Officina Stellare
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V našem nepravidelném seriálu si čas od času ukazujeme, jaké činnosti vyplňují časový harmonogram astronautů na ISS. Jelikož jde o unikátní vědeckou laboratoř, není se co divit, že spektrum experimentů pokrývá různé vědecké obory. Jako vždy se sluší poznamenat, že ani zdaleka nejde o souhrn všech experimentů, které na ISS probíhají. V těchto souhrnech se vždy dostane jen na ty, kterým astronauti věnovali nejvíce času. Mnohé experimenty se pak bez obsluhy posádky obejdou úplně. Co tedy dělali astronauti na ISS v pátek 10. května?
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhá vědecký výzkum širokého množství oborů – prostředí mikrogravitace totiž umožňuje vědcům lépe porozumět procesům, které v pozemských laboratořích komplikuje právě přitažlivost naší planety. Evropská kosmická agentura nyní pracuje na experimentu, který by měl posunout vpřed naše znalosti z oboru exobiologie. Pokud Vám tento název nic neříká, pak vězte, že jeho náplní je studování života (-biologie), ve vesmíru (exo-).
Dnes dopoledne se na cestu k ISS vydala zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX. Na své palubě nese celkem 2482 kilogramů nákladu – 1517 kg v hermetizované a 965 kg v nehermetizované části. V dnešním článku si posvítíme na vědecké experimenty uložené v přetlakové kabině, kde si je vyzvedne posádka a přenese je do útrob stanice. Jako vždy u podobných článků je i zde potřeba upozornit, že podobné výpisy nikdy nepokrývají všechny vědecké experimenty, pouze ty nejzajímavější – berte proto následující řádky spíše jako průřez třemi různými vědeckými obory, kterým ISS slouží.
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice je v současné době realizován výzkum, jehož cílem je poodhalit tajemství Alzheimerovy choroby. Tato neurodegenerativní choroba, jeden z typů demence, se projevuje postupným ubýváním nervových buněk, následkem čehož pacienti trpí poruchami paměti. Alzheimerovou nemocí trpí celkově cca 1% populace. Její výskyt pak stoupá v jednotlivých věkových skupinách. Od 65 let až po 84. rok věku tímto onemocněním trpí od 4% do 17% lidí. To z tohoto onemocnění činí významný nejen zdravotní, ale i socioekonomický problém. Uvádí se také, že Alzheimerova choroba je 4. – 5. nejčastější příčinou smrti.
Mezinárodní kosmická stanice je největším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo mimo pevný povrch naší rodné planety. Jedná se o unikátní vědeckou laboratoř, která poskytuje prostor pro realizaci vědeckého výzkumu v mnoha různých oborech. Jak to na ISS vypadá v současné době, jaké jsou plány do dalších let a co stanici čeká ve vzdálenějším časovém horizontu? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je také hlavním českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum sluneční soustavy.
Už zítra by měli k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit tři noví astronauti, na které se posádka 58. dlouhodobé expedice už teď těší. Astronauti na ISS jsou již několik měsíců pouze ve třech, což se odráží na složitějším plánování vědeckého výzkumu. V pondělí měla posádka volno a proto se dnes v rámci našeho nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumu na ISS podíváme, jak to na Mezinárodní kosmické stanici vypadalo včera, tedy v úterý 12. března.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.
Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.
Posádka na ISS provádí desítky různých vědeckých experimentů, které si připomínáme v rámci nepravidelného seriálu Věda na ISS. V dnešním díle se podíváme na ukončení dvou vědeckých experimentů, které souvisí s biologií. Kromě toho přijde řeč i na lehce nevědecké, ale zato technicky zajímavé téma – natáčení zkušeností s virtuální realitou. Do vědeckého prostředí se zase naplno vrátíme údržbou zařízení pro studium hoření ve vesmíru. Posádka kromě vědy neustále udržuje stanici v dobrém stavu, takže se zmíníme i o údržbě systémů podpory života.
Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.