D-Orbit
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Italská společnost D-Orbit, která se zabývá vesmírnou logistikou, oznámila 6. listopadu ukončení soutěže CTRL+Space, první evropské soutěže v kybernetické bezpečnosti Capture-the-Flag (CTF) na oběžné dráze.
Provozovatel geostacionárních družic EchoStar prodává další část rádiových frekvencí, aby pomohl zlepšit služby SpaceX pro přímou komunikaci s buňkami ve Spojených státech, výměnou za akcie společnosti v hodnotě 2,6 miliardy dolarů.
Společnost Sceye vyvíjející stratosférické platformy pro telekomunikace a související aplikace získala ocenění od agentury NASA za využití této platformy pro monitorování životního prostředí.
Společnost BlackSky, která se zabývá satelitními snímky, 6. listopadu uvedla, že tržby společnosti ve třetím čtvrtletí nedosáhly očekávání. Důvodem je úprava výdajů americké vlády v rámci důležité zpravodajské smlouvy, ve které došlo ke škrtům ze strany Bílého domu.
Evropská kosmická agentura upřesnila svůj plán pro program European Resilience from Space (ERS) a nastínila rozsah programu v hodnotě 1 miliardy eur, který přímo propojí pozorování Země, telekomunikace a navigaci s rostoucími potřebami Evropy v oblasti obrany a bezpečnosti.
Společnost Astranis 5. listopadu oznámila plány na spuštění mobilní ad-hoc síťové služby s názvem Vanguard, která bude využívat její malé geostacionární družice k rozšíření dosahu komunikace typu point-to-point pro pomoc při katastrofách nebo pro bezpečné obranné operace.
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Příkaz „nedotýkat se“ jste mohli vidět třeba v galerii u obrazu, který namaloval Matisse, nápis „nevysávat“ na experimentu Matiss na palubě ISS. Jeho úkolem bylo testovat antibakteriální vlastnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů. Držáky vylepšeného systému Matiss-2,5 sloužily na stanici více než rok a nyní jsou již zpátky na Zemi, kde proběhne jejich analýza. Bakterie mohou být v kosmickém prostoru nepříjemným problémem. V neustále recyklované atmosféře stanice se totiž rády množí. Astronauti obývající ISS proto svůj kosmický domov pravidelně uklízí, aby bojovali proti bakteriím a plísním. Pro úklid jsou vyhrazeny soboty – celá posádka otírá povrchy, vysává a vyhazuje odpadky.
Už jen skutečnost uvedená v nadpisu by sama osobě stačila k tomu, aby se daná událost mohla považovat za zajímavou. Je s ní však spojen ještě jeden aspekt, který její zajímavost ještě zvyšuje. Vědecké experimenty z ISS totiž zažijí velmi zajímavou cestu, při které vystřídají kosmickou loď, vrtulník, klasické vodní plavidlo, letadlo a také automobil. 11. ledna okolo 15:25 SEČ se kosmická loď Dragon 2 z mise CRS-21 odpojí od Mezinárodní kosmické stanice, aby o 12 hodin později návratová kabina dosedla do vln Atlantiku. Dragon druhé generace umožňuje oproti generaci první dopravit na Zemi mnohem více vědeckých experimentů a právě mise CRS-21 je prvním případem, kdy se toho dočkáme.
Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.
Americký projekt RRM3 (Robotic Refueling Mission 3) úspěšně dokončil svou druhou sadu činností s robotickými nástroji. Na Mezinárodní kosmické stanici vyzkoušel klíčové technologie nutné k přečerpávání kryogenních látek, které se dají využít jako chladicí médium, pohonná látka nebo jako součást systémů podpory života. Vyzkoušené technologie půjde využít i v projektech, které mají prodloužit životnost družic, ale podpoří i cesty k Měsíci či Marsu. Mezi 19. a 22. říjnem se RRM3 s pomocí staničního manipulátoru Dextre podařilo propojit více než tři metry dlouhou hadici s kryogenním ventilem, přičemž systém neustále kontroloval správnost spojení.
V dnešním díle Vesmírné techniky zamíříme na ISS a podíváme se na jeden velmi zajímavý a mezi jejími obyvateli poměrně oblíbený experiment Veggie. Jedná se o malý foliovník pro experimentální pěstování rostlin (nejen) pro přímou spotřebu posádkou v podmínkách kosmického letu. Astronauti na něm nejen dělají vědu, ale také jim občas zpestřuje jídelníček.
Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.
Zubní pasty, 3D tisk, léky a detekce sesuvů materiálu na Marsu spolu na první pohled nemají nic společného. Přesto můžeme najít jednu věc, která tyto věci a jevy spojuje. Všechny totiž společně mohou využít pokroků ve výzkumu takzvaných koloidů, které se studují na Mezinárodní kosmické stanici. Jde o směsi tvořené droboučkými částicemi, které jsou rozptýlené v tekutině a mohou mít různé formy. Patří sem i různé přirozené směsi jako je mléko nebo bahnitá voda, ale i široké spektrum lidmi vyráběných produktů – od šamponů přes léky až po salátové dresinky. V některých koloidních roztocích se nachází vzácné částice, které jsou schopné vytvářet krystaly – ty by se daly využít k výrobě nejrůznějších materiálů.
Francouzský astronaut se na přiložené fotografii seznamuje s experimentem Grasp. Tohle je jen nácvik, který probíhá ve středisku přípravy evropských astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, ale až se Thomas vrátí na ISS, bude tento experiment provádět znovu a tentokrát už v podmínkách mikrogravitace. Ale je potřeba říct, že tohle zařízení pro něj není nové – experiment Grasp alias Gravitational References for Sensimotor Performance totiž používal i při své první kosmické misi pojmenované Proxima v roce 2017. V rámci tohoto experimentu se ověřuje, jak lidský mozek interpretuje vizuální podněty v prostředí mikrogravitace. Astronauti při něm používají brýle pro virtuální realitu a jejich úkolem je provádět na první pohled jednoduché úkoly – například chytají míč nebo nalévají vodu do sklenice (vše samozřejmě jen virtuálně). Při experimentu je astronaut připojen postrojem ke stěně, aby nedopatřením nenarazil do staničního vybavení.
Když máte práce až nad hlavu, hodí se vám každá ruka ochotná pomáhat – a stejně to chodí i když jsou ty ruce 400 km nad Zemi na ISS. Astronauti na stanici totiž obsluhují široké spektrum vědeckých experimentů, které jednou lidstvu umožní pronikat hlouběji do Sluneční soustavy, ale také zlepší život na Zemi. Když na ISS přiletěli dva noví astronauti – Robert Behnken a Douglas Hurley, který 30. května odstartovali na pilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon od SpaceX – navýšil se počet členů 63. dlouhodobé expedice na pět. Díky tomu je k dispozici více času na výzkumné činnosti.
Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.