Štítek ‘věda na ISS’

Kosmotýdeník 294 (30.4. – 6.5.)

To byl týden! InSight úspěšně odstartovala a míří k Marsu, Falcon 9 Block 5 prodělal první statický zážeh, ve Slaném byl spatřený deflektor pro rampu Ariane 6, v Číně odstartovala raketa a vynesla družici APStar-6C a mnoho dalšího. V Kosmotýdeníku se na většinu věcí ještě jednou podíváme. Hlavním tématem však bude cenný náklad, který přivezl Dragon zpět na Zemi z Mezinárodní kosmické stanice. Nevynecháme však ani povedené snímky ze startu mise InSight. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Nový lovec bouří je na svém místě

Evropský přístroj ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) si díky svému úkolu vypracoval přezdívku Space Storm Hunter, tedy Vesmírný lovec bouří. 13. dubna bylo toto zařízení s pomocí staniční robotické paže umístěno na vnější stěně evropského modulu Columbus, odkud bude sledovat dění v zemské atmosféře. Kanadští operátoři šestnáctimetrové ruky nejprve vyjmuli 314 kg těžké zařízení z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon a pak s ním domanévrovali až k modulu Columbus. Čidla ASIMu budou hledět přímo dolů, aby mohla pozorovat blesky a silné elektrické výboje, které se objevují nad bouřemi a jejichž procesům zatím úplně nerozumíme. Jelikož bude přístroj umístěný na ISS, bude mít skvělou možnost k pozorování těchto jevů – výška 400 kilometrů nad povrchem není moc vysoká a navíc stanice obíhá nad místy, kde jsou tyto události nejčastější.

Dragon na ISS poveze opět spoustu vědy

Kosmická loď Dragon se již pomalu chystá na svou další misi u Mezinárodní vesmírné stanice. Jak je zvykem, tak po statickém zážehu Falconu přineseme článek rozebírající samotnou misi se všemi důležitými informacemi, ale ještě předtím jsme se rozhodli vydat tento článek, který se zaměří misi SpaceX CRS-14 z hlediska nových vědeckých experimentů, které na stanici dopraví. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na Floridě dojít nejdříve 2. dubna, přičemž Dragon poveze kromě vědy i zásoby a vybavení k provozu stanice.

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Deset let špičkové evropské vědy

Evropský modul Columbus obsahuje také externí plošiny na experimenty.

Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.

Český experiment na ISS až za dva roky

Vypuštění experimentu ACES na ISS na palubě lodi Dragon SpaceX CRS-20 včetně českého přístroje ELT definitivně nepřijde dříve než v lednu 2020. Zdroj 5. února 20:51

Věda na ISS v roce 2017

Možností, jak si připomenout události uplynulého roku je velké množství, ostatně stačí se podívat na několik našich nedávných článků a dostanete jasné důkazy. Přesto však musím říct, že mne video od NASA překvapilo, protože pokud mne paměť nešálí, tak nikdy dříve jsme na konci roku nedostali podobný sestřih složený z fotek, na kterých jsou vidět astronauti, kteří v uplynulém roce na ISS prováděli vědecký výzkum. Veřejnost tak má možnost seznámit se s širokým spektrem experimentů, které probíhají na stanici. Je přitom vhodné poznamenat, že do videa se nemohly dostat všechny prováděné experimenty – ty se totiž počítají na desítky.

DSG nás má naučit žít ve vesmíru, říká Michal Václavík

Stanice DSG může otevřít dveře pro pilotovaný let k Marsu.

Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.

Cygnus naplněný více než třemi tunami nákladu

Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.

Přístroj pro studium hoření v celé kráse

Zařízení zvané Combustion Integrated rack (CIR) se na ISS dostalo při misi STS-126 v roce 2008 a nyní se používá v rámci projektu ACME (Advanced Combustion via Microgravity Experiment), který studuje průběh hoření plynných látek v mikrogravitaci. Z tohoto přístroje většinou vídáme jen jeho přední stranu a zbytek je schován ve skříňové konstrukci. Nemůžeme tak plně nahlédnout do jeho útrob a obdivovat složitost jeho stavby. Ale italský astronaut Paolo Nespoli při provádění údržby tohoto systému zapnul kameru a díky vzniklému časosběru můžeme vidět, že práce astronautů skutečně není jednoduchá.