sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (USSF-87)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Tomorrow.io

Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

FireSat

Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

FCC

Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.

DebriSolver

Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.

Transcelestial

Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.

UKSA

Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tiangong

Tomáš Přibyl – Kterak nás sežere čínský kosmický drak (23.11.2023)

Dnes zamíříme na dálný východ, do nejlidnatější země světa, která nás už řadu let překvapuje ve všech možných oborech včetně kosmonautiky. Poprvé Číňané dosáhly oběžné dráhy v roce 1970 a od té doby se snažily dohánět obě největší kosmonautické země světa. Dá se říct, že v případě Sovětského Svazu/Ruska se jim to už podařilo a nyní se snaží dohnat i USA. V roce 2003 dostala Čína na oběžnou dráhu prvního astronauta o řadu let později začala budovat i vlastní orbitální stanici. Také se zde, po vzoru USA, snaží řada soukromých firem vyvíjet nové soukromé raketové nosiče a budují se zde nové kosmodromy. Čínský kosmický program je však mnohem rozsáhlejší. Svá velká prvenství dosáhli Číňané již na Měsíci, jsou druhým státem světa, který úspěšně dokázal vysadit vozítko na povrch Marsu a miří také na vzdálenejší planety. O tom, čím vším nás můžou Číňané překvapit v nejbližších letech, nám v dnešní přednášce povypráví nám dnes povypráví známý popularizátor kosmonautiky, Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Přednáška se uskutečnila v prostorách Muzea Vysočiny v Jihlavě.

Jaký byl rok 2023? (Pilotovaná kosmonautika)

V uplynulých dnech jste si mohli na našem webu přečíst články, které lákaly na nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované i pilotované kosmonautice a včera vyšel článek rekapitulující rok 2023 v nepilotované kosmonautice. Dnešní článek tuto sérii uzavře, protože si zrekapitulujeme události roku 2023 v pilotované kosmonautice. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.

Dragonfly

Kosmotýdeník 585 (27.11. – 3.12.)

Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nová posádka dorazila na čínskou stanici

Dnes v 5:14 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa Dlouhý pochod 2F/G, která na nízkou oběžnou dráhu dopravila pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 17. Jejím velitelem je Tang Hongbo (Tchang Chung-po), který letí již podruhé v životě. Společnost mu dělají dva nováčci – Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Jejich cílem byla kosmická stanice Tiangong, s jejímž základním modulem Tianhe se spojili hned v den startu v 11:46 SELČ. Po kontrolách těsnosti spojení se mohl průlez otevřít a nová trojice se tak setkala se současnými obyvateli stanice.

Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.

FLEX

Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.