MDA Space
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space postaví pro Kanadskou kosmickou agenturu radarovou zobrazovací družici. Kanadská vláda mezitím studuje možnosti satelitního systému nové generace.
Britský startup Shield Space plánuje spojit svůj software pro autonomní provoz družic s možnostmi servisu na oběžné dráze společnosti ClearSpace, aby řešil vznikající orbitální hrozby.
Americké vesmírné síly zahajují novou soutěž na dodávky antén pro mobilní ovládání družic, čímž formálně obnoví program, který zrušily poté, co opustily kontrakt se společností AeroVironment v hodnotě 1,7 miliardy dolarů a přešly na komerčnější strategii zadávání veřejných zakázek.
Společnost Vantor si vybrala BAE Systems pro stavbu své nové generace družic pro zobrazování s vysokým rozlišením. Tato volba spojuje Vantor s bývalou divizí Ball Aerospace, která pomáhala vyvíjet satelity pro pozorování Země společnosti DigitalGlobe.
Společnost York Space Systems 24. června oznámila, že družice, kterou postavila pro americké vesmírné síly, úspěšně demonstrovala obousměrnou taktickou komunikaci s využitím ultravysokofrekvenčních (UHF) při spojení z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost VAST podepsala smlouvy s dalšími partnery pro výzkum mikrogravitace, který bude probíhat na komerčních vesmírných stanicích společnosti VAST.
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Federální komunikační úřad FCC (Federal Communications Commission) garantoval firmě SpaceX možnost rozšířit družicovou síť Starlink na nízké oběžné dráze až na celkových 15 000 družic. Oznámení od FCC přišlo v pátek 9. ledna večer méně než hodinu po jednom ze startů SpaceX, při kterém Falcon 9 vynášel z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station další porci optimalizovaných (odlehčených) družic Starlink 2. generace mini.
Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora – malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se na studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.
V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost SpaceX plánuje snížit oběžné dráhy některých svých družic Starlink. Tento krok má podle společnosti zlepšit bezpečnost ve vesmíru po dvou nedávných incidentech.
Odklady startů jsou neoddělitelnou součástí kosmonautiky. Člověk se nad nimi už pomalu ani nepozastaví, ale přesto někdy přinesou zajímavé důsledky. Start Falconu 9 s evropskou snímkovací družicí CSG-3 totiž měl být posledním orbitálním startem firmy SpaceX v roce 2025. Jenže firma se rozhodla start odložit kvůli dodatečným kontrolám pozemního vybavení. A protože šlo o několikadenní odklad, sklouznul nám tento start už do roku 2026, který bude otevírat nejen pro SpaceX, ale mělo by se jednat také o první orbitální start roku 2026 na celém světě. Pokud si jej nechcete nechat ujít, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 3. ledna ve 3:08 SEČ Startovní okno: okamžité Místo startu: SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí po jednadvacáté) Primární náklad: Družice CSG-3 Hmotnost nákladu: 2 205 kg Doručovací oběžná dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 619 kilometrů a sklonem 97,86° vůči rovníku První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4 Zdroje informací: https://www.spacex.com/
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.