Štítek ‘Solar Orbiter’

Kosmotýdeník 415 (24.8. – 30.8.)

Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 409 (13.7. – 19.7.)

Je nedělní poledne, čas oběda a tedy nejlepší chvíle podívat se, jak si vedla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme do USA, kde se bohužel opět odsunul start Dalekohledu Jamese Webba. Z jakých důvodů a co ještě čeká nejočekávanější kosmickou observatoř? To bude téma hlavního článku. V dalších zprávách se podíváme na kosmodrom Boca Chica v jižním Texasu, ale také zamíříme za fotkami ze startu rakety Minotaur IV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První snímky ze Solar orbiteru jsou famózní!

Evropská sonda Solar orbiter poslala na Zemi první snímky Slunce, které odhalily všudypřítomné drobné sluneční erupce, kterým dali vědci přezdívku táborové ohně. Podle vědců, kteří se na misi podílí, doposud nebylo možné tento jev pozorovat podrobně. Teprve až sonda Solar Orbiter využila svůj potenciál v době, kdy teprve dokončovala aktivaci svých přístrojů. „Tohle jsou teprve první snímky a už na nich vidíme zajímavé nové jevy,“ rozplývá se Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise z ESA a dodává: „Nečekali jsme, že hned na začátku dostaneme tak skvělé výsledky. Kromě toho můžeme vidět, jak se výsledky z deseti přístrojů doplňují a poskytují tak podrobný a komplexní pohled na Slunce a jeho nejbližší okolí.“

První přísluní Solar orbiteru

Evropská sonda Solar orbiter prolétla 15. června poprvé takzvaným perihelem, bodem oběžné dráhy, kdy byla nejblíže ke Slunci – 77 milionů kilometrů, což odpovídá polovině vzdálenosti Země od Slunce. V následujícím týdnu inženýři prověří fungování deseti palubních přístrojů včetně šesti „teleskopů“, které vůbec poprvé pořídí detailní snímky Slunce. „Zatím se nám nepovedlo pořídit snímky Slunce z větší blízkosti,“ říká Daniel Müller, hlavní vědecký pracovník této mise a dodává: „Měli jsme podrobnější snímky s vysokým rozlišením, které pořídil začátkem roku čtyřmetrový Daniel K. Inouye Solar Telescope na Havaji, ale to bylo ze Země a přes atmosféru, takže je vidět jen část původního spektra.“

První perihelium sondy Solar Orbiter

Dnes proletěla sonda ESA ve vzdálenosti 77 mil. km od Slunce. Tento týden bude testováno 6 teleskopů na palubě. Snímky budou k dispozici v 1/2 července. 15. června 15:40

Solar orbiter projde ohonem komety

Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.

Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

Kosmotýdeník 393 (22.3. – 29.3.)

Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírné výzvy – únor 2020

VV 2020

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.