Štítek ‘Solar Orbiter’

Příprava Atlas V

Raketa pro sondu Solar Orbiter Evropské kosmické agentury je sestavována v budově VIF. Start 5. února. 10. ledna 6:06

Na co se těšit v roce 2020?

Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.

Rok 2019 z pohledu ESA

Evropská kosmická agentura zažila úspěšný rok 2019. O mnoha jejích projektech jsme se zmínili v dnešním celkovém rekapitulačním článku, ale jelikož ESA k této příležitosti vydala povedené video, přinášíme Vám jej ještě v samostatném krátkém článku. Na co se můžete těšit? Vstup družice Aeolus do služby a zahájení historicky prvního specializovaného měření proudění vzduchu pomocí laseru a Dopplerova jevu, úspěšné fungování družic z programu Copernicus, dokončení stavby Sentinelu 6, pokrok ve vývoji nových raket – Vega a Ariane 6, dokončení přenosové sítě EDRS, Luca Parmitano na velitelem expedice na ISS, oprava AMS-02, nová data z teleskopu Gaia, vypuštění teleskopu Cheops pro studium známých exoplanet, dokončení stavby Solar Orbiteru, objevy využívající data ze sondy Rosetta, nebo na úspěšné jednání Space19+.

Kosmotýdeník 372 (28.10. – 3.11.)

Je tu neděle a s ní již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí, které se staly během uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na historicky první usazení vozítka Mars Rover 2020 na jeho kola. Dále se podíváme na perfektní fotografie ze startu rakety Antares, ale nevynecháme ani dění kolem výměny akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanice. Dočkáte se také pravidelných rubrik. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Solar Orbiter míří na Floridu

Evropská sonda pro výzkum Slunce s významným českým podílem uložená na palubě letounu Antonov An-124 opustila mnichovské letiště a míří do USA. 1. listopadu 12:20

Dva přesuny evropských vědeckých misí

V krátkém časovém sledu se Evropské kosmické agentuře sešly přesuny dvou atraktivních vědeckých misí na kosmodromy, odkud se vydají do kosmického prostoru. Zatímco Cheops, který bude studovat již objevené exoplanety, již dorazil do jihoamerického Kourou, Solar Orbiter zatím na svůj přesun na Floridu čeká. Transport dokončené vědecké sondy z Evropy na kosmodrom je pokaždé velkou a významnou událostí. Jedná se o jednoznačný důkaz, že zevrubné zkoušky, které sonda podstoupila v uplynulých měsících neobjevily žádnou závadu. Jde o potvrzení, že všechny systémy byly správně sestaveny a v kosmickém prostoru budou fungovat tak, jak mají.

Z Evropy ke Slunci: Elektrická a magnetická pole

V průběhu letošního května a června se podařilo splnit další významný milník ve vývoji evropské sondy Solar Orbiter. Odborníci totiž úspěšně provedli sérii zkoušek, které na letovém exempláři ověřovaly elektromagnetickou kompatibilitu (EMC) a magnetické vlastnosti konstrukce. Poté, co byla sonda vloni odvezena od hlavního výrobce, firmy Airbus Defence and Space, která sídlí v britském Stevenage, prochází v sídle firmy IABG v německém Ottobrunnu nejrůznějšími zkouškami. V našem seriálu jsme se již věnovali testům termálních a mechanických vlastností, ale i zkouškám vyklápění konstrukce. Nejnovějším korálkem na dlouhé šňůrce jsou právě zkoušky EMC a magnetického chování.

Z Evropy ke Slunci: Simulace mikrogravitace

Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.

Fotovoltaické panely pro evropský Solar Orbiter

Evropská mise, která má zblízka studovat Slunce, se pomalu, ale jistě blíží ke svému startu, který je momentálně plánován na únor roku 2020. Jak jsme psali již dříve, sonda prošla vibračními zkouškami, které ověřily, zda si poradí s chvěním při startu nosné rakety. Následně na ni čekaly zkoušky ve vakuové komoře, testy odolnosti proti extrémním teplotám a magnetickému poli. Zkrátka a dobře se zkoušely podmínky, které sonda zažije v ostrém provozu, kdy bude kolem Slunce prolétávat blíže než planeta Merkur. Inženýři musí ověřit celou řadu systémů – od výklopných mechanismů přístrojových ramen, přes antény až po fotovoltaické panely.

Z Evropy ke Slunci: Vibrace

Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.