sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.
Společnost K2 Space 11. prosince oznámila, že získala nové financování ve výši 250 milionů dolarů, které oceňují startup pro výrobu družic na 3 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.
Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.
Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.
Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)
Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.
Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.
Společnost Benchmark Space Systems 10. prosince oznámila, že motor Macaw s palivem ASCENT nepřetržitě běžel 10 minut, čímž uvolnil cestu pro aplikaci této pohonné technologie na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Jak jsem dnes zjistila, k vytvoření formy pro výrobu sedadla v Sojuzu je potřeba nesmírného množství personálu. Několik lidí na mě nalévalo sádrovou maltu, několik dalších mě přidržovalo, abych zůstala v dobrém kontaktu se stěnami „vany“ a někdo ještě laskavě kryl můj obličej, aby mi na něj nic nestříklo. Poté, co byla vytvořena první hrubá forma, bylo potřeba znovu provést několik sekvencí přidávání a odstraňování materiálu, dokud jsem si nebyla jistá, že ve formě nejsou žádné vybouleniny a že cítím rovnoměrný kontakt podél celé páteře a hlavně kolem mého krku. Poté následovalo několik dalších úpravných procesů ve skafandru Sokol a forma byla hotová!
„Ještě jedna poslední dnešní simulace s Terrym a Antonem a poté s Terrym opustíme Rusko a vydáme se na vánoční prázdniny. Náš dnešní scénář začal těsně před odpojením Sojuzu od ISS a poté měl následovat návrat na Zemi. Předtím, než můžeme povolit háky a odpojit Sojuz od stanice, musíme provést kontrolu těsnosti našich skafandrů Sokol, abychom se ujistili, že by tyto přetlakové obleky zachránily naše životy v případě dekomprese.
Progress M-27 shořel i s téměř dvěma a půl tunami zásob včera ve 4:20 našeho času nad jižní částí Tichého oceánu. Nespálené trosky mohly dopadnout do oceánu, nebo na území Chile a Argentiny až po Falklandské ostrovy. Zatím ale nikdo žádný úlomek nenašel a není jisté, zda se někdy vůbec něco najde. Po Progressu se tedy „slehla zem“, ale následky jeho selhání se budou řešit ještě několik týdnů. Z bezpečnostních důvodů bude potřeba překopat dosavadní plány provozu ISS na nejbližší období. Dojde k odkladům, urychlením ale i prohození pořadí startů.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Týden utekl jako voda a je tu opět neděle. S ní přichází i tradiční seriál Kosmotýdeník, který na našem webu vychází již déle než dva a půl roku. Ani dnes nebude chybět rekapitulace tří nejdůležitějších událostí právě končícího týdne. Týdne, který by se bez velkého přehánění dal nazvat týdnem Sojuzu – právě tahle raketa se totiž postarala o dvě největší události uplynulých sedmi dní. Jednak dopravila na oběžnou dráhu trojici astronautů a jen o pár hodin později i dva evropské navigační satelity. A abychom měli oslí můstek kompletní, tak třetím tématem bude vypuštění dalšího navigačního satelitu – pro změnu amerického.
Dnes v 20:42 by se z Gagarinovy rampy na kosmodromu Bajkonur měl ozvat ohlušující rachot rakety Sojuz-FG. Na její špici se už nyní nachází loď Sojuz TMA-16M. V jejích útrobách budou v anatomicky tvarovaných křeslech sedět Rusové Gennadij Padalka a Michail Kornijenko a nejsledovanější člen posádky Američan Scott Kelly – poslední dva jmenovaní stráví na ISS rok. Podrobnějšímu popisu posádky jsme se věnovali v dřívějším článku. Na start Sojuzu jste se mohli podívat živě v našem dnešním krátkém článku. Nyní jsme do článku doplnili záznam startu.
Lodě Sojuz létají v posledních letech na oběžnou dráhu zhruba čtyřikrát za rok. Někomu by proto už mohlo jejich sledování připadat monotónní. Ale pokud pomineme fakt, že žádný start s lidskou posádkou nemůže být nuda, tak pokud bychom si měli vybrat nějaký opravdu hodně zajímavý start, pak by to byl bezesporu ten, který nás čeká za pár hodin. Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-16M si totiž zaslouží naši pozornost hned z několika důvodů. Největší pozornost samozřejmě poutá dvojice Scott Kelly – Michail Kornijenko, která na stanici nestráví pouhý půlrok, ale rovnou dvojnásobnou dobu. A Gennadij Padalka se zase stane rekordmanem v délce souhrnného pobytu ve stavu beztíže, kde vystřídá svého krajana Sergeje Krikaljova.
Každý, kdo se zajímá o kosmonautiku ví, že posádky pobývají na mezinárodní vesmírné stanici půl roku. Tato několik let platná pravda, ale dostane v dalších měsících drobno trhlinu – Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornienko totiž v útrobách největší lidmi vybudované stavby stráví dvojnásobnou porci času. Cílem je zjistit, jak je lidské tělo ovlivněno dlouhodobým pobytem ve stavu beztíže. Celé misi se budeme průběžně věnovat – ke startu by mělo dojít 27. března a dnes jsme si pro Vás připravili fotogalerii z pozemních příprav, které proběhly v minulých dnech.
Včera velmi brzy ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 3:07, se návratová kabina lodi Sojuz TMA-14M dotkla zemského povrchu. Do kazašské stepi u města Džezkazgan přistáli Barry Wilmore z USA a Alexander Samokuťajev s Jelenou Serovovou z Ruska. Úspěšně tak zakončili 167 dní dlouhý pobyt na ISS. Po jejich odletu zůstal na Mezinárodní vesmírné stanici tříčlenný tým tvořící základ 43. dlouhodobé expedice. Ta se na plný počet šesti osob doplní již za pár dní, ale nepředbíhejme. Dnes jsme si pro Vás připravili speciální fotočlánek, který zmapuje oddělení od stanice i následné přistání od začátku až do konce.
Články, jako je tento, se mi rozhodně nepíší snadno. Každý člověk má do určitého věku za to, že svět je neměnný, že vše zůstane tak, jako tomu bylo dosud. Místa, děje a tváře se zdají být stálými a nic nenasvědčuje tomu, že by se snad mohly někdy změnit nebo zmizet. Ale, jak praví staré přísloví, „pantha rei“, vše je v pohybu a čas plyne svou cestou bez ohledu na naše přání a dojmy. A spolu s časem plynou do minulosti i ony tváře, které provázely mé dětství a ke kterým jsem vzhlížel coby dítko školou povinné. Nyní se ztratila další z těchto tváří – tentokrát dobrosrdečný a věčně usměvavý Alexej Gubarev. Muž, který na svou chvíli čekal dlouhých dvanáct let, muž, který byl u toho, když se tvořila historie…
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
