sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.
Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se starají prakticky všechny kosmické agentury, které jsou do projektu zapojené. Evropa má svou ATV, Japonci disponují HTV, Američanům vozí náklady Dragon a Cygnus. Nejčastěji ale se zásobami na stanici létají Rusové se svými osvědčenými loděmi Progress. Ty startují většinou čtyřikrát do roka a pokaždé s sebou přivezou asi dvě a půl půl tuny zásob. V těchto dnech se na kosmodromu Bajkonur připravuje start další nepilotované kosmické lodi, která má dovést čerstvé zásoby na momentálně jedinou obydlenou vesmírnou stanici.
Jupiterův systém bez přehánění připomíná zmenšenou sluneční soustavu. Kolem plynného obra krouží mnoho měsíců, které se od sebe výrazně liší. Unikátní místo mezi nimi zaujímá Ganymed – největší měsíc Sluneční soustavy, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur.tomuto unikátnímu světu se lidstvo v minulosti příliš nevěnovalo. Nejprve Pioneer 10 a 11 nafotily první základní snímky povrchu. Následovaly kvalitnější fotky z Voyageru 1 a 2, ale teprve až sonda Galileo poskytla detailní pohled. Pak ale přišlo dlouhé období klidu. na cestě je sice americké sonda JUNO, která míří k Jupiteru, ale zlom by měla přinést až evropská sonda JUICE, která odstartuje roku 2022 a po tříletém studiu Jupitera vstoupí jako první těleso v historii roku 2033 na oběžnou dráhu měsíce Ganymed. Ale přistát na jeho povrchu? To je hodně lákavé. Rusové nyní nad touto možností uvažují.
Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.
Už jsme si zvykli na pravidelné střídání posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Astronauti stráví na oběžné dráze půl roku a pak se zase vrátí zpátky na Zemi. Ovšem pokud chce lidstvo jednou letět k Marsu, bude potřeba znát vlivy, které na člověka působí po delší dobu. Za půl roku totiž k Marsu a zpátky ani při nejlepší vůli nedoletíme. Pokud to lehce přeženeme, bylo by to stejné jako jít se se zadrženým dechem potápět na hodinu když víme, že pod hladinou vydržíme dvě minuty. USA a Rusko se tedy před několika měsíci dohodly na tom, že vyšlou na ISS speciální dvoučlennou posádku, která na stanici stráví jeden celý rok.
Včera sme boli svedkami historickej udalosti. Prvý krát sa vrámci behu s olympijskou pochodňou urobila aj „menšia odbočka“ štyristo kilometrov nad Zem, kde sa nachádza Medzinárodná vesmírna stanica ISS. Tento let v sebe niesol hneď niekoľko prvenstiev a bol to jeden z najočakávanejších štartov rakety Sojuz v tomto roku. Okrem iného je ISS-ka aj prvý krát po vyradení raketoplánov preľudnená. Miesto klasickej šesťčlennej posádky tam teraz prebýva hneď deväť kozmonautov.
Na kazašském kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech vše točí kolem startu kosmické lodi Sojuz TMA-11M. Zážeh motorů rakety Sojuz by měl podle aktuálních informací přijít už 7. listopadu v 5:14 našeho času. Kosmická loď zamíří pochopitelně na Mezinárodní vesmírnou stanici a leckomu by se mohlo zdát, že je to jen další Sojuz z řady. Jak ale ukáže dnešní článek, tahle mise je v mnoha ohledech zajímavá a v mnoha dokonce unikátní. Kdo si přečten náš dnešní článek, ten se nejen seznámí se všemi těmito zajímavostmi, ale může se těšit i na podrobné představení všech tří členů této vpravdě mezinárodní posádky.
I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.
Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.
O tom, že Rusové připravují novou kosmickou loď, která by mohla v budoucnu nejen nahradit a doplnit lodě Sojuz, ale mohla by se vydat i na cestu k Měsíci jsme na našem blogu již psali. Čas ale běží a na povrch vyplouvají bližší detaily a další informace, které ukazují, že celý projekt kosmické lodi PTK-NP (dříve PPTS) neumřel, ale že se mu naopak dostává čím dál větší pozornosti.
Od začiatku dobývania vesmíru v roku 1957, keď sa na obežnú dráhu pozrel Sovietsky Zväz pomocou sondy Sputnik-1 boli ľudia fascinovaní pilotovanými letmi. V priebehu vekov sa ľudstvo túžilo zblízka pozrieť na tie podivné bodky, ktoré svietia na oblohe. Mesiac bol zvlášť príťažlivý. Práve preto sa prvý človek dostal až za hranice vesmíru tak skoro. Trvalo to iba štyri roky. Čoskoro sa však zistilo, že vydržať nehostinnom kozmickom prostredí dlhšie ako pár dní je veľmi problematické. Vznikla myšlienka kozmických staníc obiehajúcich okolo Zeme, Mesiaca… Aj to šlo zrealizovať pomerne ľahko. prvý Sovietsky Saljut sa dostal k slovu koncom apríla 1971. Nasledovali ďalšie, dokonalejšie stanice, ktoré už umožňovali dosť dlhý pobyt v stave bez tiaže. Čoskoro sa však ukázali dva limitujúce faktory. Po prvé, stanica vo vesmíre trie o zvyšky atmosféry a po niekoľkých mesiacoch až rokoch spadne späť na Zem. Po druhé, kozmonauti musia tam hore niečo jesť, piť a dýchať. To dalo vzniknúť ďalšiemu fenoménu kozmonautiky, ktorý dnes poznáme pod názvom zásobovacie lode. Nároky na ne
Tak nějak by se dala ve stručnosti charakterizovat posádka kosmická lodi Sojuz TMA-10M, která se 25. září ve 22:58 našeho času vydá z kazašského kosmodromu Bajkonur vstříc mezinárodní vesmírné stanici. Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij, stejně jako Američan Michael Hopkins stráví na ISS více než 5 měsíců – nejprve doplní 37. dlouhodobou expedici a následně se stanou základem pro expedici s pořadovým číslem 38. Zažijí toho opravdu hodně – od příletu nové zásobovací lodi až po unikátní předávání olympijské pochodně v otevřeném prostoru vesmírné prázdnoty. Náš dnešní článek si klade za cíl přinést informace o jednotlivých členech posádky, kteří už netrpělivě odpočítávají poslední hodiny v zemské gravitaci.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
