sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-12)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Planet

Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.

Space Forge

Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.

Synspective

Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.

Tory Bruno

Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.

BlueBird

Indická raketa LVM3 vynesla 23. prosince družici BlueBird nové generace společnosti AST SpaceMobile s přímým přenosem do vesmíru. Zahájila tím tak sérii vynášení dalších desítek kusů těchto družic.

Innospace

Jihokorejský startup Innospace oznámil, že se v první polovině roku 2026 pokusí o druhý start své rakety Hanbit-Nano. První let rakety skončil výbuchem krátce po startu 22. prosince.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: rusko

Nácvik úniku atmosféry ze Sojuzu

Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.

Džanibekov v době EPAS

Vesmírné osudy 92. díl – Vladimir Džanibekov

Květen 1970 znamenal pro rodinu Vladimira Džanibekova velké změny. Spolu s ostatními osmi rodinami kosmonautů-posluchačů se stěhovali do nového. Přestože byt byl maličký a pouze dvoupokojový, jeho adresa byla velmi prestižní: Hvězdné městečko. Lilija se stala učitelkou hudby v místní umělecké škole, ale svého manžela nijak často nevídala. Hned od počátku byli nováčci zapřáhnuti v něčem, čemu se říká ″všeobecná kosmická příprava“. Dva roky trvající řehole, v jejímž průběhu si mohli posluchači zapsat stovky hodin výuky, přípravy na simulátorech, výcvik pro přežití v různých podmínkách od pouštního prostředí přes nácvik přistání na vodu až po bivakování v uprostřed zasněžené tajgy. Součástí výcviku byl i roční kurz v Moskevském leteckém institutu a letový výcvik na nových typech letounů. Vladimir si do svého zápisníku mohl připsat MiG-21 a L-29 Delfin (posléze, ve druhé polovině sedmdesátých let, do jeho kolekce přibyl i L-39 Albatros). Dva roky tvrdé práce se však vyplatily a 15. června 1972 mohl Vladimir odhodit ze své funkce přílepek ″posluchač“ a konečně se dostat k zajímavé práci. Stal se příslušníkem 1. oddílu 1. oddělení v rámci kosmonautického oddílu, jeho

Vladimir Alexandrovič Džanibekov

Vesmírné osudy 91. díl – Vladimir Džanibekov

Stanici spatřili hned poté, co vylétla ze zemského stínu. Zpočátku se jevila jako jasná hvězda a postupně rostla. Na počátku výrazně jasná, nyní už zářila tak, že nemohlo být sporu o tom, co prostřednictvím periskopu VP-1 oba muži pozorují. Vladimir se zhluboka nadechnul: teď půjde do tuhého. To, k čemu se chystali, zatím za celou dobu pilotovaných letů do vesmíru nikdo nedokázal. Jestliže se vše zdaří, bude jeho expedice zapsána v análech sovětské kosmonautiky jako nejodvážnější a nejobtížnější let všech dob. A najednou pocítil obrovskou vděčnost za fakt, že vedle sebe má právě Viktora. ″Lidská kalkulačka“, jak se mu mezi kolegy přezdívalo, začal právě rozehrávat svůj koncert, během kterého navede svého velitele až k cíli jejich cesty. Vladimir přinutil své myšlenky, aby se vrátily zpět k práci, která před nimi stála. Tedy spíše letěla… Začal komentovat dění kolem: „…je desetkrát jasnější než Jupiter. Teď nám odlétává do strany, vzdálenost 7,2 km, rychlost 12,8 m/s… Vzdálenost 4,4 km, rychlost 7,8 m/s… Rozestup 1,5 km…“ Operátoři na zemi jen tiše

logo Roskosmosu

Změny v ruském kosmickém průmyslu

Ve středu 21. ledna médii proběhla, relativně nepovšimnuta, zpráva o personálním a organizačním zemětřesení v rámci ruské státní kosmické agentury Roskosmos. Ruský premiér Dmitrij Medveděv po patnácti měsících ve funkci odvolal generálního ředitele agentury Olega Ostapenka a současně byl Roskosmos sloučen se státní akciovkou „Spojená raketová a kosmické korporace (Объединенная ракетно-космическая корпорация – dále ORKK)“.

Jaký byl rok 2014?

Uplynulých 365 dní uteklo jako voda. V nejrůznějších médiích se objevují sestřihy toho nejzajímavějšího, co přinesl rok 2014 a ani náš portál nebude výjimkou. Navážeme tak na tradici vyhodnocení let 2012 a 2013. Rok, který před pár minutami skončil nám přinesl opravdu úctyhodné množství momentů, na které bychom rozhodně neměli zapomenout. Objektivně musíme uznat, že více nepoměrně více událostí s sebou přinesla druhá polovina roku. V našem článku se nejprve podíváme na nepilotovanou kosmonautiku, pak přejdeme na její pilotovanou kolegyni a celý článek zakončíme komplexními statistikami raketových startů.

Těžká Angara v plné kráse

Devátého července letošního roku se Rusové dočkali prvního startu rakety z nové rodiny Angara, jejíž vývoj trval více než 20 let. Suborbitální let lehkotonážního nosiče byl úspěšný, ale všichni věděli, že to hlavní má teprve přijít. Zraky se upíraly k těžké variantě, která se označuje jako Angara A5. Tato raketa by jednou mohla nahradit nosiče Proton – po roce 2020 by se díky nim mohly ruské starty začít přesouvat z Bajkonuru na ruské území. 23. prosince v 6:57 našeho času odstartovala tato raketa z rampy na kosmodromu Pleseck. Na geostacionární dráhu vynesla dvoutunovou maketu telekomunikační družice, která podle plánu zůstala spojena s horním stupněm Briz-M. V dnešním krátkém článku na Vás čekají videa se záznamem startu a povedené startovní fotografie.

Z PDF do reality (a zase zpátky)

Závěr roku vybízí kdekoho k rekapitulacím a ruská kosmická agentura Roskosmos není výjimkou. V pondělí 15. prosince proto předstoupil před novináře její generální ředitel Oleg Ostapenko, aby je seznámil s aktuálním stavem i perspektivami ruské pilotované kosmonautiky. Nové, ruské, kosmické stanice na oběžné dráze kolem Země i Měsíce, dosažení Měsíce, nová pilotovaná loď, přesun ruského pilotovaného programu na nový národní kosmodrom Vostočnyj … Záplava PDF prezentací z poslední doby vytváří dojem, že ruská pilotované kosmonautika stojí na prahu nové éry, do které vstoupí významným kvantitativním ale i kvalitativním skokem.

Kosmická loď Sojuz

Za oponou Sojuzu – Přílet ke stanici

Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.

Za oponou Sojuzu – Start

Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.

Krása Země z geostacionární dráhy

Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.