HyImpulse
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: „Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?“ Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.
Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o pokroku ve stavbě kosmodromu Vostočnyj. Dnes se k tomuto tématu vracíme. Ruská kosmická agentura totiž před pár hodinami uvolnila sérii povedených fotek z aktuálního průběhu prací na tomto kosmodromu. Většina snímků se točí okolo dokončované rampy pro rakety Sojuz, ale dočkali jsme se i povedených fotek pořízených z nadhledu. Rozhodli jsme se proto se snímky seznámit i naše čtenáře a tak se zrodil tento fotočlánek, ve kterém na vás čeká téměř třicet snímků, které zachycují stav na staveništi v průběhu letošního srpna.
Kosmická loď Progress M-26M, označovaná též jako Progress 58P se dnes ve 12:19:18 našeho času podle plánu oddělila od modulu Zvezda a začala se od stanice vzdalovat rychlostí 0,1 m/s. O tři minuty později přišel 15 sekundový zážeh, který zvýšil rychlost na 0,6 m/s a pak následovala série dalších manévrů, které loď odvedly do dostatečné vzdálenosti. Jelikož Progress nemá žádný sekundární úkol, kvůli kterému by musel na oběžné dráze zůstávat déle, čeká jej rychlý konec. V 15:28 našeho času zapálí svůj motor KTDU-80 na tři minuty a 19 sekund, což sníží jeho rychlost o 100 m/s. Loď následně vstoupí do atmosféry nad Pacifikem, do kterého by mohlo dopadnout pár nespálených zbytků okolo 16:17 našeho času.
Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.
Už za necelých pět měsíců by měly plameny nosné rakety Sojuz sežehnout slavnostní nátěr ocelových konstrukcí a poprvé rozvibrovat masy betonu rampy kosmodromu Vostočného. Pod dohledem kamer Velkého bratra, jejichž signál je přenášen na monitor vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Moskvě, tak v těchto dnech finišují stavební práce a do finále se blíží také instalace technického vybavení. Využijeme tedy situace, kdy ještě není všechno zakrytováno a přístupná jsou i místa běžnému smrtelníkovi zapovězená. Přiblížíme si specifickou část startovací rampy, která je našim očím běžně skrytá. Pro řadu čtenářů, autora nevyjímaje, se tak jedná o novinku, byť se na Bajkonuru poprvé objevila na legendární Gagarince už v roce 1956.
Ruští kosmonauti Michail Kornijenko a Gennadij Padalka dnes vystoupí do volného prostoru. Stanici opustí přechodovou komorou modulu Pirs okolo 16:15 našeho času a celá procházka by měla trvat zhruba šest, až šest a půl hodiny. Mezi úkoly, které na oba kosmonauty čekají najdeme třeba kontrolu materiálových experimentů, odběr vzorků z povrchu stanice, ale také mytí okna, nebo výměnu poškozené antény za nový kus, přičemž již nepotřebný hardware bude odhozený proti směru letu stanice, aby nehrozila srážka s orbitálním komplexem. V tomto článku Vám nabízíme možnost sledovat na našem portálu celý výstup živě přes NASA TV.
O tom, že v roce 2017 vyrazí na ISS italský astronaut Paolo Nespoli, jsme na našem blogu již psali. NASA společně s dalšími partnery, kteří se podílejí na provozu mezinárodní vesmírné stanice před pár hodinami oznámili kompletní složení dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 51 a 52, které budou probíhat v první polovině roku 2017. Kromě zkušených astronautů jako jsou třeba Peggy Whitson, nebo Fjodor Jurčichin poletí na ISS i dva američtí nováčci – Mark Vande Hei a Jack Fisher (na obrázku), ale kosmickou premiéru si odbudou i francouzský astronaut Thomas Pesquet a ruský kosmonaut Nikolaj Tichonov.
Na pondělí 10. srpna je naplánován zhruba šest a půl hodiny trvající výstup dvou ruských kosmonautů do volného prostoru. Gennadij Padalka a Michail Kornijenko mají hned několik úkolů – nafotí probíhající vědecké experimenty, přeorientují jeden držák senzorů a budou se věnovat také údržbě stanice. Kromě jiného odeberou pomocí vatové tyčinky vzorky z tepelných radiátorů a solárních panelů, aby zjistili, zda se tu neusazují zbytky spalin od přilétajících kosmických lodí. Jelikož stěry z minulých výstupů ukázaly, že se spaliny usazují i na vnější části okna, bude jej potřeba umýt.
Známe to i z běžného života – když se nějaká technologie rozvíjí, tak se většinou tolik nehledí na předpisy, které ostatně povětšinou nestíhají reagovat na nový směr, takže často chybí bezpečnostní směrnice. Proto naši předkové mohli nakoupit benzin pro první automobily třeba v zelinářství a nikomu to nepřišlo divné. Stejné to bylo i v kosmonautice, která je dnes skrz naskrz prošpikována zákazy, limity a nařízeními, jejichž hlavním úkolem je dosažení co největší bezpečnosti. Je to logické – NASA ani jiné kosmické agentury nechtějí, aby jejich rakety explodovaly, nebo dokonce aby v nich umírali lidé. Na druhou stranu je rozvoj často brzděný spoustou nařízení a nekonečných zkoušek, které jednak oddalují realizaci a kromě toho celý program výrazně prodražují. Pojďme se tedy podívat do historie na pět momentů, které by dneska neměly šanci projít, protože jejich bezpečnostní list by množstvím červené barvy připomínal opravený diktát napsaný analfabetem.
Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.