sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.
Společnost Maxar Intelligence se zaměřuje na začátek roku 2025, kdy dojde k vynesení poslední dvojice družic WorldView Legion. Znamená to tak dokončení ambiciózní konstelace pro pozorování Země.
Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.
Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Energomaš v plném rozsahu dokončila testy druhého raketového motoru RD-171MV. V blízké době se tento motor vydá do Samary, konkrétně do Raketového a kosmického střediska Progress, kde bude sestaven první stupeň nosné rakety Sojuz-5. Na motor RD-171MV budou čekat další zkoušky, kterými projde celý první stupeň. „Připravovaný nosič Sojuz-5 bude schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 17 tun užitečného nákladu, s použitím horního stupně dopraví až 5 tun na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární a až 2,5 tuny na geostacionární dráhu. Bude to univerzální raketa pro různé úkoly. Náš podnik přísně dodržuje všechny termíny výroby motorů, takže v roce 2023 zahájí Sojuz-5 letové zkoušky. Nyní se v naší montážní hale skládají další exempláře motorů RD-171MV,“ uvedl generální ředitel NPO Energomaš Igor Arbuzov.
Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.
Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.
Těžkotonážní ruský laboratorní modul, který po startu v minulém týdnu čelil hned několika problémům, se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Zakrátko však způsobil nečekaně dramatickou situaci. Provedl totiž nečekaný zážeh svých motorů, čímž vychýlil orbitální komplex z jeho normální orientace. Jak uvedl Joel Montalbano, manažer programu ISS, stanice udržovala svou orientaci pomocí masivních amerických gyroskopů, když vtom náhle v 18:34 SELČ (tedy tři hodiny po připojení) začaly zážehy motorů na dvacetitunovém modulu Nauka. Setrvačníky nebyly schopny na tento nečekaný impuls zareagovat a více než 400 tunový kolos s rozměry fotbalového hřiště se začal odklánět od plánované orientace.
Ve většině lidí profese kosmonauta evokuje téměř dokonalé lidské exempláře, obdařené výjimečnými schopnostmi a blížící se ideálu dokonalosti ve všech směrech. Od železného zdraví přes skvělé vzdělání až po neotřesitelnou mentální stabilitu. Čtenáře, který na tyto stránky zabloudil až nyní a stále má v podvědomí právě takovou představu, však musím hořce zklamat. Co se týče zdraví – samozřejmě, do vesmíru asi těžko poletí člověk po několika infarktech, ale kosmonauti rozhodně nejsou etalonem dokonalého zdravotního stavu, což už se jeden krátký seriálek na tomto portále pokusil dokázat. Ani stran vzdělání není všechno pouze černé nebo bílé. Například první sovětský oddíl kosmonautů se, až na dvě výjimky, skládal z mužů, jejichž nejvyšším dosaženým vzděláním bylo to střední, začasté ve formě učiliště. Pravda, v dalších letech se důraz na vzdělání extrémně zvýšil a nyní už se do vesmíru bez titulu v kapse coby profesionál v žádném případě nedostanete. A co se týče mentální stability, ani tam není vše natolik růžové, jak bychom čekali. A právě touto poslední „položkou“ se bude zabývat dnešní díl
21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.
Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.
Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.
Inženýr, plukovník letectva a záložní mongolský kosmonaut Majdaržavin Ganzorig skonal 4. 7. 2021 v Ulánbátaru ve věku 72 let. 6. července 17:45
V noci na středu jsme společně sledovali, jak z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz 2-1a s nákladní lodí Progress MS-17. Jelikož nosič pracoval správně, loď dosáhla oběžné dráhy a mohla začít pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Rusové tentokrát zvolili dvoudenní letový profil a tudíž bychom se v noci na pátek měli dočkat příletu této lodi k orbitálnímu komplexu. Progress MS-17 se má ke staničnímu modulu Poisk připojit kolem 3:02 našeho času a proto zveme všechny nespavce ke sledování živě a česky komentovaného přenosu z této události.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
