Transcelestial
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Společnost SpaceX pozastavuje starty rakety Falcon 9 poté, co se 2. února objevil problém s horním stupněm rakety.
Paul Bate odstoupí z funkce generálního ředitele Britské kosmické agentury (UKSA) na konci března, jelikož se agentura stává samostatným orgánem britského ministerstva pro vědu, inovace a technologie.
Společnost CesiumAstro se připravuje na rychlou expanzi svých aktivit. Díky financování ve výši 270 milionů dolarů ve formě vlastního kapitálu a 200 milionů dolarů ve formě dluhového financování vybuduje své sídlo a výrobní závod na družice.
Návrh zákona o autorizaci NASA, který má tento týden projednat Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů, by vyžadoval důkladnější kontrolu vývoje lunárního přistávacího modulu a skafandrů pro program Artemis.
Společnost SpaceX koupila společnost xAI, která se zabývá umělou inteligencí. Jedná se o krok v rámci úsilí o vývoj orbitálních datových center.
Hlavní čínský dodavatel vesmírných projektů oznámil, že v nadcházejících letech se v rámci svého nejnovějšího pětiletého plánu zaměří na nové komerční vesmírné oblasti.
NASA si vybrala společnost Axiom Space pro svou pátou soukromou misi astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici, která je plánována na rok 2027.
SpaceX žádá Federální komunikační komisi o schválení družicové konstelace o velikém rozsahu, která má fungovat jako orbitální datové centrum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pondělní velmi brzké ráno může být perfektně nabité zajímavými momenty. V 5:21 SEČ by totiž měl z floridské rampy číslo 40 odstartovat Falcon 9 se 60 družicemi Starlink, přičemž první stupeň bude použit pošesté. Hned v 5:45 by měl následovat start rakety Sojuz 2.1a, která vynese na oběžnou dráhu nákladní bezpilotní loď Progress MS-16. Ten by měl ve středu ráno našeho času doletět k Mezinárodní kosmické stanici. Jelikož chceme oba starty komentovat živě a česky, nedá se vyloučit, že se dočkáme dvojitého přenosu. Je tu však jedno velké ALE a tím je počasí. Meteorologická předpověď pro Falcon totiž očekává v době startu pouze čtyřicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí a navíc v místě přistání prvního stupně má být střední riziko špatných podmínek. Připravme se tedy na možnost odkladu.
V srpnu 2006 oznámila NASA, že pro komerční dopravu nákladů na ISS vybrala dvojici firem: SpaceX a Kistler Rocketplane. Zatímco první z nich se stala skutečnou hvězdou na kosmickém nebi, druhá skončila v propadlišti dějin. Není to ale jediný projekt nákladní lodi, který sliboval změnu ve způsobu zásobování ISS – a který nakonec nikdy neopustil rýsovací prkna konstruktérů.
Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.
V 16:26 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1a, která o devět minut později dosáhla nízké oběžné dráhy, kde uvolnila svůj náklad – kosmickou nákladní loď Progress MS-15. Ta pak pomocí motorických manévrů začala pronásledovat Mezinárodní kosmickou stanici. Pokud se nic nepokazí, měla by se už v 19:47 SELČ připojit k modulu Pirs. Ani tuto událost si nenecháme ujít a připravili jsme pro Vás komentovaný přenos. Jeslti tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte.
Ve čtvrtek v 16:26 našeho času by měla z kazašského Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu vynese ruskou nákladní loď Progress MS-15. Pokud se nic nepokazí, měl by se Progress už o tři hodiny později připojit k ISS, konkrétně k modulu Pirs. Ve svých útrobách doveze na stanici zhruba 2,5 tuny nákladu – od jídla a vody přes pohonné látky až po vědecké experimenty. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu.
17. července byla ruská zásobovací loď Progress MS-15 uzavřená do aerodynamického krytu přepravena do montážní haly, kde došlo k jejímu spojení s raketou Sojuz-2.1a. Odborníci z firmy Eněrgija nejprve celou sestavu překlopili ze svislé do vodorovné polohy, připojili k vlaku a převezli na místo určení. Pokud se nic nepokazí, měl by být již sestavený Sojuz v nejbližších dnech vyvezen na startovní rampu. Start je zatím plánován na 23. července v 16:26 SELČ. Progress dopraví na stanici zásoby vody, pohonných látek, potravin, ale i vědeckých experimentů.
Progress MS-14 včera provedl zážeh dlouhý 262 sekund. Rychlost se změnila o 0,51 m/s a dráha klesla o 900 metrů. Jde o přípravu na přílet Progressu MS-15. 12. července 16:55
Výstup do volného prostoru je pro všechny muže a ženy, kteří létají do vesmíru, vrcholem jejich pobytu za hranicemi atmosféry. A je lhostejné, zda dotyčný už někdy předtím kosmickou vycházku prováděl – i pro zkušené harcovníky je to skvělý pocit, který se nedá s ničím srovnat. Je tedy pochopitelné, že se každý na svůj výstup připravuje a těší. Stejně tak se 4. března 1998 těšili i Talgat Musabajev a Nikolaj Budarin, když ve skafandrech vstoupili do přechodové komory Kvantu-2, kde už v té době panovalo vakuum. K tomu, aby se dostali ven, bylo nutné odšroubovat deset pomocných svorek a následně pomocí velkého kola uvolnit deset hlavních zámků poutajících vnější příklop k rámu průlezu. Šlo to jako po másle: první svorka, druhá, třetí… Jenže když se dostali k poslední desáté svorce, nastaly komplikace. Svorka se ani za živý svět nechtěla nechat uvolnit. Když ji naposledy před dvěma měsíci utahovali Solovjov a Wolf, snažili se snížit míru úniku atmosféry skrze netěsnosti příklopu. A svorku utáhli tak, že si s ní nyní Musabajev a Budarin nevěděli rady. Snažili se svorku
Až v pátek kolem 22:00 skončí náš Pokec s kosmonautixem, měli byste hned zamířit do postele. A nezapomeňte si nařídit budík na půl čtvrtou ráno. Proč? Protože ze soboty uběhnou pouze 3 hodiny a 35 minut, když spustíme živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Sojuz 2-1a, která má z Bajkonuru vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-14. Její start je plánován na 3:51 SELČ. Myslíte si, že se pak konečně vyspíte? Chyba lávky! Fanoušci kosmonautiky se tentokrát moc nevyspí – v 7:12 našeho času by se měl Progress MS-14 připojit na ISS k modulu Zvezda. Tak co, půjdete s námi do tohohle maratonu přímých přenosů?
Do roku 1998 vstupoval Mir v relativně ucházející kondici a přesto, že se stále ještě nepodařilo zprovoznit poškozený modul Spektr, po několikaměsíční pauze v létě předchozího roku, kdy se veškerá činnost zaměřila na záchranu stanice a obnovení její provozuschopnosti, běžel vědecký program na plné obrátky. Ovšem jestliže samotná stanice větší problémy nezažívala, o stavu financování jejího provozu se to samé říci nedalo. RKK Energija do roku 1998 vstoupila mimo jiné s deficitem 670 milionů rublů, které dlužila státní kosmická agentura RKA. Ani perspektiva neměla být o mnoho růžovější – v tomto roce měl být ukončen program Shuttle-Mir, který do kasy ruské strany nalil během zhruba pěti let 400 milionů dolarů. Energija coby provozovatel Miru se nyní musela spoléhat na vrtkavou přízeň zákonodárců a exekutivy a také na mezinárodní partnery. Už v roce 1997 se ruské straně dostalo tolik potřebné finanční injekce ze strany francouzské kosmické agentury CNES, která v rámci dlouhodobé spolupráce od Rusů již poněkolikáté zakoupila křeslo na Sojuzu pro svého „spationauta“. Kolize Progressu se stanicí francouzskou misi odsunula z července 1997
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.