sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Nuview

Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.

Pentagon

Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.

Satlyt

Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.

Aerospacelab

Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.

XTAR

Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.

EchoStar

Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).

Alpha

Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

Romane

Kosmotýdeník 571 (21.8. – 27.8.)

Je nejen ideální čas na nedělní oběd, ale nedělní poledne je už také přes deset let časem, kdy se můžete těšit na pravidelný souhrn kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku tentokrát bude prostý rozvod kabeláže. Nebude se jednat o kabeláž běžnou, ale o tu, určenou pro Nancy Grace Roman Space Telescope, z čehož plyne, že to bude nečekaně komplexní úkol. V dalších tématech se můžete těšit samozřejmě na misi Chandrayaan-3, start pilotované mise Crew-7, či statický zážeh Super Heavy B9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2023_34

Vesmírná technika: Energetický subsystém Hubbleova teleskopu

Panely fotovoltaických článků jsou nejviditelnější součástí systému EPS (Electrical Power Subsystem) Hubbleova teleskopu. Pro úspěšné fungování jsou však potřebné i další součásti tohoto systému – třeba řídící jednotky CCC (Charged Current Controller), nebo PDU (Power Distribution Unit). Hlavním mozkem celého energetického systému je však jednotka PCU (Power Control Unit), která přijímá povely z palubního počítače, odesílá telemetrické informace o systému, zajišťuje správné natočení panelů s fotovoltaickými články a hlavně rozhoduje, jak bude distribuována vyrobená elektrická energie.

Lunar Trailblazer dostal poslední přístroj

Dokončení americké sondy Lunar Trailblazer se blíží, jelikož nedávno byl na tento malý stroj nainstalován i druhý (a poslední) špičkový vědecký přístroj. Přístroj LTM (Lunar Thermal Mapper) postavený na anglické University of Oxford ve spolupráci s britskou kosmickou agenturou se připojil k přístroji HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper), který byl na sondu připojen vloni. Společně mají tyto přístroje umožnit vědcům určit množství, oblast a formu vody na Měsíci. Sonda Lunar Trailblazer, která váží jen okolo 200 kilogramů je produktem slavné kalifornské Jet Propulsion Laboratory a i s plně vyklopenými fotovoltaickými panely bude měřit jen 3,5 metru. Sonda bude data z přístroje LTM využívat ke sběru informací o teplotě, které prozradí teplotní vlastnosti povrchu Měsíce, ale i složení křemíkových hornin a regolitu. Snímkovací spektrometr HVM3 postavený již zmíněnou JPL, bude detekovat a mapovat formu, množství a lokality vody ve stejných oblastech, které si bude prohlížet LTM.

ICPS

CubeSaty „tloustnou“ – to se projeví na misích Artemis

Když minulý rok v listopadu odstartovala raketa SLS na svůj premiérový let, nevynesla jen loď Orion s Evropským servisním modulem k Měsíci. Druhý stupeň ICPS nesl hned deset CubeSatů, které měly rozličné a velmi zajímavé úkoly. Jejich misím jsme se ostatně věnovali v samostatném seriálu. Vypouštění malých průzkumníků na dráhy k Měsíci a do hlubokého vesmíru je velká příležitost pro vědu. Jak to bude s dalšími misemi? Od Artemis IV by navíc měl nastoupit nový silnější druhý stupeň EUS a ten nabízí nové možnosti. Ve světě CubeSatů se od plánování první mise Artemis také mnohé změnilo a tím, jak jsou CubeSaty stále složitější, je potřeba myslet i na jejich vývoj. NASA proto pracuje na nových větších adaptérech, které by mohly být používány právě na vylepšených horních stupních EUS. Jak budou vypadat? A poletí CubeSaty na nejbližších misích Artemis? A jak vlastně dopadly CubeSaty vypuštěné v rámci Artemis I? Pojďme se na to podívat.

Europa Clipper

Kosmotýdeník 570 (14.8. – 20.8.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V aktuálním Kosmotýdeníku si jako hlavní téma ukážeme přípravu očekávané sondy Europa Clipper, která se vypraví prozkoumat stejnojmenný ledový měsíc. Sonda nyní získala velmi důležitou součást, která je pro průběh mise naprosto nepostradatelná. V dalších tématech se zaměříme na aktuální problém ruského landeru Luna-25 či na nový snímek z místa, které nebývá příliš často vidět. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2023_33

Vesmírná technika: Druhá výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu

Druhá generace fotovoltaických panelů, o které jsme si povídali v minulém díle, sloužila po více než osm let. Nežádoucí vibrace sice byly výrazně eliminovány, ale nikdy nebyly úplně odstraněny. Přišel proto čas pro třetí generaci panelů, které byly instalovány v roce 2002 posádkou raketoplánu Columbia při misi STS-109. Tyto panely již nebyly (narozdíl od předešlých dvou verzí) svinovací, ale pevné a součástí Hubbleova kosmického teleskopu jsou dodnes.

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

S Webbem za hlubokým nebem – 6. díl

Minulé dva měsíce byly na počet zveřejněných objevů a snímků Vesmírného dalekohledu Jamese Webba mimořádně bohaté. A není divu, vždyť v červenci uplynul právě jeden rok od uveřejnění vůbec prvních snímků tohoto pozoruhodného přístroje na nichž bylo hluboké pole v souhvězdí Létající ryby, dále dvě mlhoviny (Jižní prstencová a Carina), soustava galaxií Stephanův kvintet a exoplaneta WASP-96b. K těmto fotografiím se ale vracet nebudeme, byť zejména na první hluboké pole trochu navážeme. V dnešním díle se totiž budeme většinu času pohybovat velmi daleko od domova, protože množství důležitých zveřejněných dat ke kosmologii bylo enormní. Extended Groth Strip Field Jedno z hlubokých polí, jež nese výše zmíněný poměrně komplikovaný název, leží na hranici souhvězdí Velké medvědice a Pastýře. Původně tuto protáhlou oblast o délce 70 obloukových minut a šířce 10 obloukových minut nasnímal Hubbleův kosmický dalekohled od června 2004 do března 2005. Pole se jmenuje podle Edwarda Grotha, což je americký fyzik a emeritní profesor na Princetonské univerzitě ve státě New Jersey. Groth byl jedním z klíčových vědců přístroje WFPC na Hubbleově teleskopu. Pozorování hlubokého

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.