Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.
Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.
Před 55 lety odstartovala raketa Saturn 5 s posádkou historické mise Apollo 8. Tato pilotovaná mise jako první obletěla Měsíc s lidmi na palubě. Posádku tvořil velitel Frank Borman, Jim Lovell a William Anders. 21. prosince 13:00
Kosmická nákladní loď Cygnus má v pátek 22.12.2023 odletět od ISS po čtyřech měsících. Živé vysílání odletu kosmické lodi začne v 13:45 středoevropského času (7:45 EST) na streamovací službě NASA+, aplikaci NASA či YouTube. 21. prosince 10:00
Devadesátá léta přinášela nové projekty v rámci strojů s označením X. V minulých dílech jsme se zabývali stroji, které měly sloužit především jako záchranné čluny pro plánovanou vesmírnou stanici Freedom a následně pak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Jednou ze sekundárních možností bylo i využití, jako servisního plavidla či pro samostatnou, krátkodobou misi. V tomto případě se bavíme o stroji HL-20, kdy jeho odkaz žije dál v podobě stroje Dream Chaseru, který se chystá na svou první misi již příští rok. Čistě záchranným člunem se pak stal stroj X-38, který díky škrtům v rozpočtu nedostal šanci vzletět za hranice atmosféry. Nyní se podíváme na program NASA, Reusable Launch Vehicle (RLV). Tento program zahrnoval tři samostatné stroje, které si postupně v jednotlivých dílech popíšeme. Celý program NASA pak vzešel ze studie Access to Space.
11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země. „Tento úspěch podtrhuje naše odhodlání posouvat vpřed optickou komunikaci jakožto klíčový prvek pro splnění budoucích přenosových potřeb,“ shrnula zástupkyně administrátora NASA, Pam Melroy a dodala: „Rozšíření přenosové kapacity je nezbytné pro dosažení našich budoucích průzkumných i vědeckých cílů. Těšíme se na pokračování pokroků této technologie a transformaci toho, jak komunikujeme při budoucích meziplanetárních misích.“
Už dříve vědci zjistili, že obří gejzíry vyvržených ledových zrnek a vodní páry, které vyvěrají z povrchu Saturnova měsíce Enceladu, jsou bohaté na organické sloučeniny, z nichž některé jsou důležité pro život, jak jej známe. Nyní vědci, kteří analyzovali data z americké sondy Cassini, přináší důkaz o obyvatelnosti Enceladu na nové úrovni. Podařilo se jim totiž objevit silné potvrzení přítomnosti kyanovodíku, což je molekula, která je klíčová pro původ života. Kromě toho také výzkumníci odhalili důkaz, že oceán, který se ukrývá pod ledovým krunýřem měsíce a zásobuje zmíněné výtrysky, ukrývá významný zdroj chemické energie, který až doposud nebyl objeven. Zmíněná energie je zde ve formě několika organických sloučenin, z nichž některé na Zemi slouží jako „palivo“ pro organismy.
Americký technologický experiment na stanici ISS má za sebou první úspěšné laserové spojení, ke kterému došlo 5. prosince. Společně s přístrojem na geostacionární dráze vytvoří první americký obousměrný kompletně laserový přenosový systém. Přístroje LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) a ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal) si mezi sebou úspěšně vyměnily data, čímž prokázaly, jak uživatelé (v tomto případě ISS) mohou benefitovat z přenosu dat laserem přes retranslační družici na geostacionární dráze.
Další týden je za námi a před vámi je pravidelný souhrn nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma nucený konec mise NEOWISE, která se stala neplánovaně zásadní pro poznání planetek, blízkozemních planetek a komet. Proč končí? Podíváme se na to. V dalších tématech se zaměříme třeba na starty tajných armádních nepilotovaných raketoplánů. Zatímco ten americký má nový termín startu, čínský je již na oběžné dráze. Čeká nás také pátrání po ztraceném rajčeti na ISS a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jedním z nejúžasnějších kosmonautických programů všech dob byl program americké NASA, který měl za cíl zajistit přistání prvního člověka na Měsíci. Všichni známe příběh Neila Armstronga, ale ani on se nevynořil odnikud a jeho první šlápota na měsíčním povrchu byla výsledkém trpělivé a náročné práce statisíců lidí. Jedním z těchto postupných kroků byla i první cesta člověka za nízkou oběžnou dráhu Země. V prosinci roku 1968 ji podnikla posádka Apolla 8 ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders. V rámci této mise se pánové dostali na oběžnou dráhu Měsíce, kde prováděli fotografování měsíčního povrchu pro účely budoucích misí programu Apollo. Osobně jejich misi považuju za jednu z nejodvážnějších a nejsložitějších v rámci celého programu. O jejich slavné misi vám v dnešní přednášce řekne více známý popularizátor kosmonautiky, pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
