sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Telesat

Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.

Kyivstar

Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.

Momentus

Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.

StarDetect

Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

SWOT může zlepšit prevenci povodní

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), společný projekt americké a francouzské kosmické agentury by mohl zlepšit předpovědi, kde a kdy dojde k rozvodnění řek, jezer a dalších vodních ploch. Tyto tepny života naší planety rozvádějí životodárnou vodu, ale když se koloběh vody roztočí moc rychle, může přinést povodně, které nejenže život nedávají, ale mohou jej i brát a navíc ničí majetky. Toto riziko se zvyšuje, protože klimatická změna mění vzory srážek a stále více lidí po celém světě žije v oblastech náchylných k záplavám. Vědci a vodohospodáři využívají k předpovědím povodní mnoho různých typů dat. Letos do svého arsenálu přidali nový nástroj – data o sladké vodě z družice SWOT.

Návrh teleskopu pro hledání života

Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze dvou dřívějších návrhů misí označovaných LUVOIR (Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor) a HabEx (Habitable Exoplanets Observatory) bývá někdy označován také jako „Super Hubble“. Pokud se dočká realizace, bude schopen přímého zobrazení exoplanet o velikosti naší Země. S využitím ultrapřesné optiky a zrcadla o velikosti, toho, kterým disponuje Teleskop Jamese Webba, by HWO mohl důkladně prostudovat atmosféry těchto světů a pátrat v nich po stopách života.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poletí poprvé s lidmi

Kosmická loď Starliner po letech problémů, odkladů a zpoždění dospěla ke své zatím nejdůležitější zkoušce. Po bezpočtu testů a ověřování, kterým dominovaly dva bezpilotní lety na oběžnou dráhu, přichází mise CFT, při které budou poprvé na palubě této kosmické lodě lidé – američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams. Pro obyvatele středí Evropy je start rakety Atlas V naplánován na velmi nepříjemný čas 4:34, ale i přesto věřím, že si náš živě a česky komentovaný přenos nenecháte ujít.

Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.

Mars

Kosmotýdeník 607 (29.4. – 5.5.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět k nedělnímu poledni přichystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za zmíněné období přinesla. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na řadu inovativních studií, které mají za úkol udělat cesty k Marsu častější a levnější. Jako obvykle se pro splnění tohoto požadavku spojila NASA s komerčním sektorem. Týká se to také MSR. V dalších tématech nás čekají hned dva nové skafandry. Jeden jsme už viděli a nyní byl poprvé testován ve zkušebním bazénu a druhý byl poprvé představen v sobotu. Věnovat se budeme také nadcházejícímu startu Starlineru a startu čínské mise Chang’e 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dva malí pomocníci pro sledování Země

Dvojice amerických misí, které mají prošlapat cestu novým technologiím, byla nedávno uvolněna na nízké oběžné dráze Země. Tady budou demonstrovat inovativní metody pro pozorování plynů v atmosféře, sledování sladké vody, ale i hledat stopy potenciálních výbuchů sopek. Mise SNoOPI (Signals of Opportunity P-Band Investigation) využívá nízkošumový rádiový přijímač, s jehož pomocí chce měřit vlhkost půdy ve vrstvě, kde rostou kořeny. Sám však nebude nic vysílat. Má pouze zachytávat rádiové signály vysílané komerčními družicemi. Pokud vezmeme v potaz, že jde pouze o 6U CubeSat, není to snadný úkol. Jeho kolega HyTI (Hyperspectral Thermal Imager) je také 6U CubeSat a mohl by vyšlapat cestu k budoucím misím, které by byly zaměřeny na detekci vulkanických erupcí v předstihu týdnů až měsíců.

226 milionů km – nový rekord laserové komunikace

Zařízení DSOC (Deep Space Optical Communications), technologický experiment umístěný na sondě Psyche, opět posouvá možnosti laserové komunikace. To ale není zdaleka vše. Vůbec poprvé se totiž tento experiment spojil s klasickým komunikačním systémem sondy a přenesl na Zemi inženýrská data o Psyche. DSOC tak dělá svým tvůrcům radost, když láme jeden milník a rekord za druhým. Sonda Psyche není závislá na laserovém přenosu, k obousměrné komunikaci se Zemí totiž využívá primárně rádiový systém. To, že se ale podařilo přenést laserem kopii inženýrských dat na vzdálenost 226 milionů kilometrů (cca 1,5 násobek vzdálenosti Země od Slunce), je úctyhodný.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.