HEO
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.
Náš nepravidelný seriál Ve stopách Zvídavosti si dával v posledních týdnech a měsících dost dlouhou pauzu – minulý díl vyšel na začátku ledna! Je proto na čase odmazat dluh,který vůči tomuto seriálu máme. Opět jsme pro Vás připravili dvacet fotografií, které během své mimořádně úspěšné mise na Rudé planetě nafotilo americké vozítko Curiosity. Čeká Vás tedy taková malá prohlídka Marsu.
Máme za sebou další týden a i uplynulé dny přinesly mnoho událostí v nejrůznějších oborech lidských činností. Jelikož se náš blog specializuje na kosmonautiku, musí být každému jasné, jaký obor budeme v 91. dílu seriálu Kosmotýdeník rozebírat. V prvním tématu si ukážeme, že celosvětová fotbalová horečka se nevyhnula ani Mezinárodní vesmírné stanici, druhé téma už bude trochu vážnější, ale na ISS zůstaneme – v ruském modulu Zvezda se nečekaně objevil kouř. Poslední téma se bude týkat příprav na další start soukromé rakety Falcon.
Dalekohled Jamese Webba si na svůj start do vesmíru musí počkat ještě několik let. Ale po období nejistot, kdy celému projektu hrozilo zrušení, můžeme být rádi – dalekohled se stal jednou z priorit budoucího směřování NASA a má se stát vlajkovou lodí americké nepilotované kosmonautiky v další dekádě. Ačkoliv je tedy start plánován na rok 2018, už nyní probíhá sestavování vědeckých přístrojů a testování všech klíčových systémů. Náš dnešní článek shrne postup prací na všech frontách.
Americká kosmonautika se připravuje na svou novou etapu. Po úspěšné éře raketoplánů se můžeme těšit na období, kterému bude dominovat superraketa SLS a kosmická loď Orion. Do jejich ostrého nasazení sice ještě v řekách proteče hodně vody, ale Amerika se na jejich nasazení připravuje už dnes. Pracuje se v mnoha střediscích. Někde se modernizuje, jinde se testují nejrůznější systémy. Jednou za čtvrt roku NASA připraví rekapitulaci, která shrne pokroky, které se udělaly. A právě o tomto tématu bude náš dnešní článek. Pro neangličtináře přeložíme obsah rekapitulačního videa.
Hned na začátek uveďme věci na pravou míru – tento článek nebude o soukromé raketě Pegasus, která startuje z podvěsu pod letadlem. Řeč bude o unikátní nákladní lodi, která se honosí stejným názvem. Tento nenápadný dříč vznikl už v éře raketoplánů, ale neztratí se ani v nové etapě americké kosmonautiky. NASA se totiž snaží co nejvíc využít již existujících, osvědčených technologií, které jen lehce poupraví a modernizuje, aby zvládly větší zátěž.
Dopravit náklad k Marsu se v posledních letech jeví jako poměrně jednoduchý úkol. Vědci již vychytali většinu problémů a proto poslední mise (až na ruský Fobos-Grunt) slavily úspěch. Jenže pokud chceme pokračovat ve vývoji a posílat na Mars v dalších letech větší náklady, neobejdeme se bez nových technologií. Hlavní pozornost se v současné době točí kolem štítu, který má za úkol výrazně zpomalit náklad prolétávající atmosférou Rudé planety.
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Ke svému překvapení se stali muži Apolla-11 světovými celebritami. Zřejmě nejexponovanějším byl Neil Armstrong, hlavně díky svému „prvnímu kroku“ na novém světě. Obrovské oslavy po celé Americe, miliony lidí lemující ulice, čestná občanství různých měst, to všechno se na posádku Apolla-11 valilo jako lavina. Neilovi, Buzzovi a Mikovi se dokonce dostalo velké pocty- slyšení v Kongresu. PR mašinérie NASA a vládní administrativy byla rozhodnuta využít popularity Apolla-11 do poslední kapky. Na konci září se astronauti s rodinami vydali na turné „Giant Leap (Velký skok)“, kdy během 38 dní navštívili 28 měst v 25 zemích. Cesta kolem světa končila na začátku listopadu v Bílém Domě. Hned poté se Neil přidal k turné, které pořádal komik Bob Hope pro americké jednotky ve Vietnamu a některých základnách v Evropě. Krom Neila doprovázely Hopea už tradičně i lepé děvy- pro vojáky zřejmě nejatraktivnější postavy show. Tentokrát ale musely dívky ustoupit popularitě Neila Armstronga- vojáci atraktivní modelky zcela ignorovali, když vždy po vystoupení zaplavili pódium. Jeho cesty ale nekončily Asií. V květnu 1970 navštívil ještě zajímavější místa…
Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.