sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Všichni fanoušci kosmonautiky jsou v těchto dnech natěšení na nové fotky z americké sondy New Horizons – právem, protože její průlet kolem Pluta je největší událostí letošního roku. Ale neměli bychom zapomínat ani na druhou trpasličí planetu – Ceres, kolem které už od března letošního roku obíhá americká sonda Dawn. Rozhodli jsme se proto, že Vám v dnešním článku přineseme souhrn fotografií z této sondy, které v minulých dnech dorazily na Zemi. Dawn momentálně krouží kolem trpasličí planety ve výšce 4400 kilometrů a provádí základní mapování povrchu a globální měření. Už na začátku srpna bychom se měli dočkat snímků z výšky 1450 kilometrů s 4x lepším rozlišením, ale na konci roku bude sonda ještě blíže.
Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.
Je asi zbytečné opět připomínat, že se blížíme mílovými kroky k největší události letošního roku – už za tři týdny proletí americká sonda New Horizons poprvé v historii kolem trpasličí planety Pluto. V těchto týdnech si užíváme pocitů, které znali pouze dávní mořeplavci – pomalu odhalujeme svět, který před námi ještě nikdy nikdo neviděl. Fotky jsou samozřejmě stále lepší a lepší. Dnes se na Pluto a jeho největší měsíc Charon podíváme hezky v barvách. V dalších dnech a týdnech budeme na nových fotkách pozorovat stále větší a větší množství detailů. 14. července nás čeká maximální přiblížení, kdy americká sonda proletí jen 12 000 kilometrů od trpasličí planety.
Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě. Je pochopitelné, že se tyto malé družice nemohou na cestu vydat samy. Svezou se proto s americkým landerem InSight, který má zkoumat vnitřní strukturu Marsu. Start je zatím naplánován na březen příštího roku. Projekt je stavěný tak, aby cubesaty mohly plně otestovat své schopnosti, ale aby jejich případné selhání neohrozilo primární misi.
Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.
30. ledna 1996 bylo oficiálně oznámeno složení první stálé posádky mezinárodní orbitální stanice. Velitelem tříčlenného týmu měl být Američan Bill Shepherd, s nímž měli necelý půlrok trávit v prostorách stanice Jurij Gidzenko a… Sergej Krikaljov. Let měl odstartovat v květnu roku 1998. Ovšem záhy se objevily problémy s financováním ruské části stanice. Stavba servisního modulu Zvezda, který měl pro plánovaný komplex zajistit zázemí a pohonný systém, byla v roce 1996 v takovém skluzu, že Rusko nebylo schopno garantovat plánovaný start v dubnu 1998. Celá mašinérie ISS se tím pádem zastavila a posádka Shepherd-Gidzenko-Krikaljov byla nucena přerušit výcvik. Sergej pak v roce 1998 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-88 asistoval při sestavování prvních komponentů stanice. 12. června 2000 pak tak dlouho očekávaná Zvezda zamířila na orbit, aby se v automatickém režimu spojila se zadním portem modulu Zarja, toho času spojeného s americkým modulem Unity. Základ ISS byl konečně pohromadě a mohla se začít připravovat první stálá posádka. A protože nebylo efektivní cvičit posádku úplně ‚od píky‘, svých rolí se opět ujali Shepherd, Gidzenko a Krikaljov. Pro posledně
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému hlavnímu cíli – trpasličí planetě Pluto, kolem které proletí už za měsíc! Na našem blogu budeme na tuto událost roku reagovat a proto se připravte na častější zařazování článků s novými fotkami. Přecijen nový svět se poprvé ukazuje jen jedinkrát a byla by velká škoda opomenout všechny fotky, jejichž kvalita se postupně zlepšuje. Dnes jsme pro Vás připravili sérii posledních snímků a do češtiny jsme přeložili také popisky, aby si informace mohli vychutnat i ti, kteří se v angličtině necítí pevní v kramflecích.
NASA si každý rok prochází martyriem schvalování rozpočtu na příští rok. Jednotlivé projekty obhajují své rozpočty před zákonodárci, kteří je mohou schválit, snížit, nebo také zvýšit. O pořádný rozruch se v posledních dnech postaral Senát, který sice navýšil financování superrakety SLS pro fiskální rok 2016 o půl miliardy dolarů, ale na druhou stranu uřízl 300 milionů z návrhu pro soukromé lodě, které mají na ISS vozit posádku. Tento krok vedl k tomu, že jindy politicky velmi korektní NASA sáhla k vydání prohlášení, které má fungovat jako budíček.
NASA včera již podruhé vyzkoušela technologii nafukovacího štítu s nadzvukovým padákem LDSD (Low Density Supersonic Decelerator), který by měl v budoucnu umožnit přistávat na Marsu s mnohem těžšími náklady, než je možné dnes. První pokus proběhl téměř přesně před rokem a všechno běželo dobře až do chvíle, kdy se náporem roztrhal padák. Druhý pokus včera probíhal přesně podle stejného scénáře – vynesení balónem do výšky téměř 40 kilometrů, odpojení, zapálení raketového motoru, nafouknutí postranních vzduchových vaků, vystřelení padáku. Bohužel i tentokrát došlo k jeho roztrhání. Řídící týmy přesto neztrácí naději. Analýzou nasbíraných dat a kamerových záznamů ve vysokém rozlišení, které jsou uložené na palubě by chtěli přijít závadě na kloub.
Nová doba, nové možnosti, nové plány. A také staronoví partneři – to vše přinesl počátek devadesátých let ruské kosmické agentuře. Rusko a Spojené státy se ocitly překvapivě v pozici spolupracujících velmocí. Oba státy měly co nabídnout a oběma chyběly přesně ty dílky skládačky, které měl v ruce jejich nový partner. Spojené státy už přes deset let uvažovaly o velké orbitální stanici, ale chyběly jim peníze i zkušenosti – po konci studené války se konaly velké škrty v rozpočtu, Skylab byl dávnou minulostí a úroveň poznání od té doby pokročila. Rusko zase mělo zkušenosti a (víceméně) funkční stanici, ale scházely finance. Navíc hrozil odliv mozků z ruského kosmického a raketového průmyslu směrem ke státům s ne zcela dobrou pověstí. Obě mocnosti se rozhodly spolupracovat a pokusit se spojit své úsilí tak, aby byl výsledek přínosem oběma stranám. Zda tomu tak nakonec bezezbytku bylo, to ponechme v tuto chvíli stranou, každopádně v červnu 1992 oznámili Boris Jelcin a George Bush záměr uskutečnit společný program, zvaný “Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací ohledně spolupráce na výzkumu a využití kosmického prostoru
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
