Čína
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Do prvního startu rakety SLS zbývá už jen dva a čtvrt roku. Nepilotovaná loď Orion se v rámci mise EM-1 vydá až 64 000 kilometrů za Měsíc, aby se pak vrátila zpět. Na našem blogu sledujeme postupné přípravy na tuto misi a s naším externím spolupracovníkem Jiřím Hoškem vydáváme rekapitulace všech uskutečněných kroků za uplynulé čtvrtletí a výhled na další tři měsíce. Dnes stojíme na začátku třetího čtvrtletí a tak je čas na další rekapitulaci. Čekají nás i skluzy v harmonogramu, které možná ovlivní termín startu, který je zatím stanoven na září roku 2018. Nyní se spekuluje o odsunu na říjen / listopad.
Dnes v 16:05 našeho času dojde nedaleko Promontory v Utahu k historické chvíli. Proběhne zde dvouminutový statický zážeh největšího motoru na tuhá paliva v historii, který bude létat na připravované raketě SLS. A v čem je historický? Jde o poslední zkoušku tohoto hardwaru v „životní velikosti“ před prvním letem rakety SLS. Statický zážeh tohoto motoru je úžasná podívaná a proto jsme se rozhodli, že v naší rubrice Živě a česky uděláme výjimku a místo startu Vám zprostředkujeme i tuto událost.
Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.
I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.
Centrální tělo rakety SLS bude ukrývat dvě nádrže – jedna bude uchovávat kapalný kyslík, druhá kapalný vodík. A právě kvalifikační exemplář nádrže na zkapalněný vodík vznikl v minulých týdnech na obří svářečce Vertical Assembly Center v Michoudově středisku. Snímek byl pořízen 25. května a uvnitř zařízení VAC vidíme tři svařené válce, které tvoří základ této nádrže. Ta se bude v kompletním stavu skládat z pěti válců a dvou kopulí na koncích. Kvalifikační díly můžeme považovat za jakousi generální a finální zkoušku všech systémů, která má ověřit, že všechno pracuje správně, aby se mohlo začít s výrobou letového hardwaru.
Moderní technologie dnes umožňují neuvěřitelné věci. Na internetu se například objevila 3D simulace povrchu Marsu v okolí vozítka Curiosity. Jako vstupní údaje se použila skutečná data ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter a návštěvníci této stránky si mohou celou 3D animaci libovolně otáčet, zoomovat v ní a jako třešnička na dortu je tu i trojrozměrný model samotného vozítka včetně zobrazení ujeté trasy za poslední soly. Jelikož jsem v této aplikaci strávil již hezkou chvíli, napadlo mne, že by mohla zaujmout i naše čtenáře. Je to opravdu úžasný zážitek.
Do prvního startu rakety SLS už zbývají „jen“ dva roky a pár měsíců. Přípravy proto nabírají na obrátkách. při misi EM-1 se použije horní stupeň Interim Cryogenic Propulsive Stage, zkráceně ICPS. Jeho testovací exemplář určený ke strukturálním zkouškám byl v minulých dnech převezen z areálu společnosti Uited Launch Allinace v Decaturu na Marshallovo středisko. Cesta po vodě trvala jen asi pět hodin. V Marshallově středisku bude ICPS spojen s dalšími prvky a už na konci roku podstoupí komplexní strukturální zkoušky. V tomto článku najdete fotografie z přesunu. Zároveň bych Vás chtěl na náš web pozvat na začátek července – dodržíme tradici a seznámíme Vás s tím, jaké pokroky udělala NASA v rámci příprav na novou éru za druhé čtvrtletí letošního roku – souhrn připravuje jako již tradičně náš externí spolupracovník Jiří Hošek. Zdroje informací: https://www.facebook.com/ http://www.nasa.gov/ Zdroje obrázků: http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/elg_6408.jpg https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…586db6357178d33a8bdbae24c9fb0dc1&oe=57C0F6D0 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…fef9926d5f33bc017e5b3072ad62cd27&oe=57DC2627 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…8d5836b322d8df09aaa45404dace8f9d&oe=57DDC2C9 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…b7ad37531c1573184d95c11375e95129&oe=57CDE034 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…b687649e7486e3841c7a22e8936eb15f&oe=57DA2607 https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…68bd908f55e75b8e16a81d40b7aa6a9b&oe=57C6B96A
Na začátku května jsme Vás informovali o výsledcích, které přinesla analýza nových dat ze sondy New Horizons. Šlo o chemický rozbor malého měsíce pojmenovaného Hydra, jehož povrch je podle všeho pokrytý ledovou vrstvou. Od historického průletu už uplynul téměř celý rok, jenže New Horizons stále nepředstavila všechny své objevy – vzhledem k ohromné vzdálenosti mezi Zemí a sondou je přenosová rychlost velmi nízká a bude trvat ještě několik měsíců, než k nám dorazí všechna data, která tento vyslanec lidstva naměřil vloni v létě během několikahodinového průletu. V novém balíku dat našli vědci kromě jiného i důležité údaje o malém měsíci Nix.
V ledničce je chladno, v mrazáku ještě chladněji, ale ve srovnání s chladičem, který bude obhospodařovat jeden z přístrojů na připravovaném dalekohledu Jamese Webba jsou tato naše chladící zařízení téměř k smíchu. Neliší se od sebe ani tak rozměrově, jako určením – speciální chladič, který je prvním kosmickým exemplářem svého druhu, nebude pochopitelně chladit potraviny, ale místo toho pomůže zachytit slabounké světelné paprsky prvních hvězd, které se v našem vesmíru zrodily před miliardami let. Tento chladič, který vidíte na levé straně jako náhledovou fotku celého článku bude ochlazovat MIRI (Mid-Infrared Instrument), což je jeden ze čtyř přístrojů toužebně očekávaného teleskopu.
31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.