sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Wideband Global Satcom

Japonsko a Polsko se chystají získat přístup k satelitní síti Wideband Global Satcom (WGS) americké armády. Satelity WGS, postavené Boeingem a provozované americkými vesmírnými silami, poskytují vysokokapacitní komunikační služby pro vojenské operace.

SpX-31

Ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní kosmickou lodi Dragon2 k misi SpX-31. Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS veze celkem 2762 kg nákladu.

Antaris

Společnost Antaris™, přední softwarová platforma pro vesmírné mise, oznámila spolupráci se společností SEAKR Engineering, která je součástí společnosti RTX. Spolupráce zahrnuje integraci produktů SEAKR do cloudové platformy Antaris.

Program JP9102

Australské ministerstvo obrany oznámilo zrušení svého vojenského družicového programu JP9102, projektu s hodnotou ve výši 5 miliard dolarů uděleného společnosti Lockheed Martin, a to pred pouhými 18 měsíci.

Ionosfera-M

Ze vzletové rampy 1S kosmodromu Vostočnyj odstartovala raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Raketa vynesla vědecké družice Ionosfera-M Nº1 a Nº2 na téměř polární SSO oběžnou dráhu s výškou 820 km.

Cosmoleap

Čínská společnost Cosmoleap zajistila více než 100 milionů juanů (více než 14 milionů dolarů) na vývoj své opakovaně použitelné rakety Yueqian a záchranného systému inspirovaného SpaceX.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Svařování vodíkové nádrže pro SLS

Fotografie z 25. května - ve VAC jsou svařeny tři válcové části nádrže (ve svislé poloze; vlevo od VAC je ve vodorovné poloze ověřovací exemplář nádrže na kapalný kyslík).

Centrální tělo rakety SLS bude ukrývat dvě nádrže – jedna bude uchovávat kapalný kyslík, druhá kapalný vodík. A právě kvalifikační exemplář nádrže na zkapalněný vodík vznikl v minulých týdnech na obří svářečce Vertical Assembly Center v Michoudově středisku. Snímek byl pořízen 25. května a uvnitř zařízení VAC vidíme tři svařené válce, které tvoří základ této nádrže. Ta se bude v kompletním stavu skládat z pěti válců a dvou kopulí na koncích. Kvalifikační díly můžeme považovat za jakousi generální a finální zkoušku všech systémů, která má ověřit, že všechno pracuje správně, aby se mohlo začít s výrobou letového hardwaru.

V levé části snímku vidíme vodorovně ležící ověřovací kus nádrže na kapalný kyslík – ta je složená ze dvou válců a dvou kopulí. NASA sice k této zprávě vydala pouze jedinou fotografii, ale jelikož nám čtenáři často píší, že stojí i o dílčí zprávy z vývoje různých zajímavých misí, rozhodli jsme se tuto informaci zveřejnit i přesto, že doprovodných fotografií není mnoho.

Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS
Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/20160525_lox_wca_tank_lh2_con_in_vac-31.jpg
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…660201744095646_3311889731582754999_o.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
16 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Adam
Adam
8 let před

Válec… bych řekl, že je uzavřené těleso, neb má rovnoběžné podstavy.
Takže prstenec… apod.
Těžký život má, redaktor kosmonautix.cz 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Adam

Prstenec evokuje něco nízkého – jako prsten. Navíc jak ukazuje ilustrační obrázek, při stavbě centrálního stupně se použijí i prstence. Myslím, že každému čtenáři je asi jasné, že když se řekne, že se válcová nádrž svaří z několika menších válců, tak že nemají žádné podstavy. 🙂

Jiří Hošek
Jiří Hošek
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Ano, prstenec (Ring) pro nádrž centrálního stupně vypadá takto:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/maf-20140730-sls-ring_fab_02.jpg

Připomínka, že válec je uzavřené těleso, je ovšem správná. Napadá někoho lepší překlad slova „Barrel“ z infografiky než „válec“?
„Plášť válce“ asi můžeme hned vyloučit.

gg
gg
8 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Matematicky vzato, ten „válec“ je ve skutečnosti taky (nekruhový) prstenec, resp. toroid.

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Tiež by sa to dalo nazvať ako potrubie alebo bezodný sud ale fakt najlepšie bude válec keďže v našich jazykoch nieje k slovu „barrel“ k tejto téme žiaden žiaden zmysluplný preklad 🙂

gg
gg
8 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Možná jste na to kápl – je to prostě velká trubka. 😀

Edemski
Edemski
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Asi bych to nazval válcovou skořepinou 🙂

Lukáš Houška
Editor
8 let před
Odpověď  Adam

Vždycky, když se začtu do nějaké diskuze na Kosmonautixu, musím děkovat všem bohům, či osudům, že mě sem zavály. Tolik skvělých lidí a těžko uvěřitelných diskuzí se jen tak nenajde 🙂

Zuzi
Zuzi
8 let před

Napadá mne taková drobnost, nepodělila se NASA jak ty válce vyrábí? Průměr obrovský, váha minimální.. Vůbec technologie nádrží aby to nic nevážilo, přitom vydrželo start a udrželo palivo a kyslík pohromadě je jistě zajímavá.
ET pro STS se snad vyráběla pomocí technologického leptání, není to tak?

David R.
David R.
8 let před
Odpověď  Zuzi

Ono to váží hodně. Nádrž je nosný prvek a přenáší téměř celý tah motorů na zbytek rakety. Teprve až se bude tankovat na orbitě,tak dojde na lehké nádrže.

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  David R.

Tak áno ak to porovnáš s nádržami určenými priamo len pre vesmír tak tam hmotnostný rozdiel bude ale nie až tak veľký pretože ak sa nebude jednať či už o preletové alebo skladové stále potrebujú byť odolné proti mikrometeoritom a musia byť vybavené ekvivalentnou izoláciou aby vedeli udržať palivo po dlhšiu dobu chladné
Tu je pekný obrázok porovnania podielu hmotnosti a pevnosti:

http://1.bp.blogspot.com/-G2k8Fg4qXOk/UDQRgQKpKpI/AAAAAAAAAJE/mhFzsQN7dXE/s640/MfETvsSodaCan.jpg

gg
gg
8 let před
Odpověď  David R.

„Ono to váží hodně. Nádrž je nosný prvek a přenáší téměř celý tah motorů na zbytek rakety.“

No, to asi ne. Většina tahu motorů se spotřebuje na urychlování zbývajícího paliva, a palivo se urychluje tak, že na něj tlačí podepřené dno nádrže, takže o podstatnou část tahu se velká část nádrže starat nemusí. A navíc je tu ještě tlakování. Nafouknutý balónek, do kterého praštíte, se asi taky nezačne pohybovat celý pouze kvůli extrémní tuhosti svého povrchu. Jistě ten tlak uvnitř hraje aspoň nějakou roli, a pokud je to několik atmosfér, tak ta role bude asi celkem podstatná.

David
David
8 let před
Odpověď  gg

Nechci se hádat, ale podotýkám, že dolní nádrž je podle obrázku na vodík. Vodík je o mnoho lehčí než kyslík – na spálení 1 tuny vodíku je třeba 7,9366 tuny kyslíku. Z toho plyne, že vodíková nádrž nese téměř 8x těžší kyslíkovou nádrž, dále pak plný druhý stupeň atd. Jak se palivo spotřebovává, tak sice ubývá hmotnosti, ale tím stoupá zrychlení. Nádrže tedy (aspoň ta největší) skutečně nesou obrovské zatížení! Pak je tu ještě Pascalův zákon (palivo je tekuté, takže tlačí nejen na dno, ale i na stěny). Tlak uvnitř, přiznám, nevím, ale myslím, že velkou roli nehraje. Palivo teče do čerpadla vlivem zrychlení, první stupeň tedy moc tlakování nepotřebuje. To spíš je tam ještě pvnostní rezerva na dynamické namáhání – supersonický třesk, turbulence vzduchu, vibrace rakety atd.

Nádrže, pokud se jednou bude startovat z orbity, budou skutečně mnohem lehčí. Ochrana proti mikrometeoritům nebude zásadně zvyšovat jejich hmotnost. Ovšem zatím si nedovedu představit, že by v nich byl vodík. Ten by se dost těžko chladil. Naproti tomu skladovat kapalný kyslík a metan problém nebude, stačí nádrž zastínit proti Slunci folií.

Samo
Samo
8 let před
Odpověď  Zuzi

ET pre STS sa vyrábala v podstate rovnako ako sa vyrábajú nádrže pre SLS teda z lítium hliníkových plátov sa vystrúha štruktúra ISOGRID to sa ohne do tvaru valca a zvarí v prípade SLS to je trením tzv. stir friction welding a pri ET tuším že tak isto, tu obrovskú pevnosť a nízku hmotnosť spôsobuje práve ten ISOGRIG v kombinácii s prstencami medzi jednotlivými zvarovanými valcami 🙂

Honza
Honza
8 let před

Obdobné nádrže měl I raketoplán. Takřka geniální konstrukce ze sedmdesátých let. Jsem rád, že mají pořád ještě schopnost ji dnes znovu vyrobit. I když k pochybnemu účelu.

Jarda
Jarda
8 let před

Strukturalne se jednotlive valce pro kyslik a vodik nelisi?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.