Astrobotic Technology
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astrobotic Technology oznámila, že plánuje vypustit svůj velký lunární modul s komerčním roverem nejdříve v polovině roku 2026.
Australská společnost HEO pořídila snímky a model záhadné čínské družice XJY-7 a odhalila tak dosud neznámé podrobnosti o této družici.
Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
„Žijeme v neuvěřitelné době,“ to napadne asi každého, kdo si přečte náš dnešní článek. Internet provedl revoluci informování o kosmonautice. Každý zájemce se může stát přímým účastníkem všech událostí, které byly dříve zahaleny oponou tajností. Tak schválně – čekal by někdo z Vás, že bude možné s pomocí online kamer téměř v přímém přenosu sledovat instalaci segmentů pro primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba? Je to možné! Speciální webová stránka umožňuje nastavit si rozlišení dvou různých webkamer podle toho, co Vám zrovna vyhovuje.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání. Mastcam je vám jistě známa jako přístroj z vozítka Curiosity, kde plní roli nejdůležitější barevné kamery vozítka, resp. dvou – levé a pravé na stěžni, každé s jinou, pevnou ohniskovou vzdáleností. A nejzajímavější na následujícím příspěvku je právě to, že Z v označení chystaných kamer jasně naznačuje pojem „zoom“, tedy proměnnou ohniskovou vzdálenost. Tím by se podařilo poslat na povrch Marsu to, co se na palubu Curiosity nakonec dostat nepodařilo.
Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.
Před pár dny jsme na našem blogu vydali článek, ve kterém jsme informovali o přesunu hlavní konstrukce rodícího se dalekohledu Jamese Webba. V závěru jsme zmínili, že již brzy začnou technici na ukotvenou konstrukci připojovat první segmenty, která postupně vytvoří složené primární zrcadlo. Uplynulo jen několik desítek hodin a můžeme Vám přinést velmi potěšující zprávu – nástupce Hubbleova teleskopu je zase o krok blíže k realizaci. Specialisté v Goddardově středisku totiž do konstrukce usadili první segment zrcadla.
Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o plánech vozítka Curiosity, které se chystá do oblasti plné písečných dun. Nyní jsme se dočkali. Snímky, které k nám Curiosity posílá pomalu začaly odhalovat působivý terén, se kterým se vozítko zatím nesetkalo – tmavé duny tvořené z velké části olivínem. V dnešním článku Vám přinášíme jen krátký výběr fotek s vyšším rozlišením. pokud byste měli zájem o více snímků, můžete navštívit třeba portál midnightplanets.com, kde najdete mnohem více snímků, leč některé zatím pouze v náhledovém rozlišení, případně můžete využít přímo prohlížeče fotek na oficiálním webu Curiosity.
Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.
Zatímco Sověti poměrně zdlouhavě diskutovali o tom, zda je skafandr vůbec pro budoucí kosmonauty zapotřebí, NASA poměrně záhy shledala, že je lepší vydat se cestou jistoty: přetlakový oblek bude nutností. V lednu 1959 uspořádala skupina Space Task Group (odbor v rámci NASA, zabývající se přípravami letu člověka do vesmíru) konferenci, na které s možnými kontraktory cizelovala požadavky a specifikace. V průběhu jara pak své návrhy předložili tři kandidáti na post hlavního kontraktora pro skafandry: David Clark Company, International Latex Corporation a B. F. Goodrich Company. Původní termín dodání návrhů a testovacích kusů byl stanoven na červen toho roku a vše ukazovalo na těsný výsledek, kdy rozhodnutí mělo padnout mezi produkty firmy Goodrich a David Clark. 22. července bylo oznámeno, že kontrakt získala firma B. F. Goodrich Company, která nabídla úpravu svého obleku Navy Mark IV.
Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.
Již relativně brzy se dočkáme dalšího velkého pokroku ve stavbě dalekohledu Jamese Webba – technici v Goddardově středisku před pár dny přepravili hlavní konstrukci teleskopu, aby se do ní mohly začít usazovat jednotlivé šestiúhelníkové segmenty, které vytvoří primární zrcadlo teleskopu. Celý proces transportu zachycuje video, které Vám nyní přinášíme. Pokud se Vám třeba nelíbí, že se většina podobných videí vyznačuje rychlými střihy, tady si přijdete na své – většina záběrů je zpomalená, video je podbarveno klidnou hudbou. Zhruba minutové video tak člověka uklidní a nechá ho vychutnávat tu těžko popsatelnou směsici úžasu a respektu před lidským technickým umem.
Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.