Jim Bridenstine
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Indický startup Pixxel, který se zabývá hyperspektrálním zobrazováním, plánuje testovat technologii orbitálních datových center na družici Pathfinder, která je navržena tak, aby poskytovala geoprostorové informace přímo z vesmíru.
Skupina obranných a technologických firem sestavuje společné úsilí zaměřené na řešení přetrvávajícího problému vojenských uživatelů: jak přistupovat ke komerčním družicovým snímkům a dalším geoprostorovým informacím a jak je používat, když jsou komunikační sítě nespolehlivé nebo nedostupné.
Společnost Firefly Aerospace plánuje koncem léta představit modernizovanou verzi své rakety Alpha, protože zaznamenává silnou poptávku na jejívyužití, zejména pro aplikace v oblasti národní bezpečnosti.
Společnost Starcloud se snaží získat nejméně 200 milionů dolarů v rámci transakce, která by zdvojnásobila hodnotu startupu zaměřeného na orbitální datová centra na přibližně 2,2 miliardy dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.
K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Ruská kosmická loď Sojuz MS-02 se na půlroční vesmírnou misi vydala ve středu dopoledne našeho času na špičce rakety Sojuz-FG. Jelikož se jedná o druhý exemplář modernizované řady MS, rozhodly se pozemní týmy pro ozkoušený dvoudenní profil přibližování k ISS. Včera v 11:52 našeho času, tedy zhruba sedm minut dříve oproti původnímu plánu, se loď úspěšně spojila s modulem Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. Za několik hodin se trojice z lodi (Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko, Robert Kimbrough) setkala s trojicí pobývající na stanici (Anatolij Ivanišin, Kathleen Rubins, Takuja Óniši) – 49. dlouhodobá expedice na ISS tak byla kompletní. V dnešním článku si představíme kosmonauty, kteří se právě zabydlují na ISS.
Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.
Po vyřešení problémů s elektronickou součástkou pod jedním z křesel kosmické lodi Sojuz MS-02, jejíž výměna způsobila téměř měsíční odklad je nyní již vše připraveno. Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na rampě kazašského kosmodromu Bajkonur a je připravena vynést tříčlennou posádku ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Také tento start bychom Vám rádi nabídli v rámci našich živě a česky komentovaných přímých přenosů. Svým způsobem tak uzavřeme maraton tří přímých přenosů ve třech dnech.
Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.
Na 19. října bylo naplánováno nejen přistání evropského pouzdra EDM na Marsu, ale i brzdící zážeh sondy Juno. Tento manévr měl za úkol zkrátit dobu oběhu ze současných 53,5 dne na 14 dní. Jelikož je brzdící zážeh důležitý, prováděly pozemní týmy sérii příprav již několik dní předtím, než se měl motor zapálit. Při jedné ze zkoušek se ale ventily v palivovém systému zachovaly jinak, než měly. Zkouška spočívala v jejich otevření na několik sekund, jenže analýza telemetrických dat ze sondy ukázala, že ventily zůstaly otevřené několik minut.
Už brzy začnou technici se zátěžovými zkouškami testovacích dílů nosiče, který se v době svého uvedení do provozu stane nejsilnější raketou současnosti, americké rakety SLS. Cílem nadcházejících důkladných testů je kompletně prověřit, jak se jednotlivé díly chovají, když na ně působí ohromné síly – stejné, jakým budou tyto části vystaveny během startu. Srdcem těchto zkoušek bude Marshallovo středisko, kde stojí 20 metrů vysoká konstrukce dvou simulátorů. Právě zde se budou zkoušet prvky tvořící horní část nosiče SLS.
Dosluhující americký prezident Barack Obama svým vystoupením v televizi CNN podpořil myšlenku letů lidské posádky na Mars. Podle prezidentových slov by se měli Američané i díky zapojení soukromého sektoru dostat na povrch Marsu za méně než 15 let. „Pro další kapitolu amerického příběhu ve vesmíru jsme si stanovili jasný cíl: Poslat před začátkem třicátých let lidskou posádku na Mars a vrátit je bezpečně na Zemi. Finální ambicí je, zůstat tam jednou na delší dobu.“ Můžeme jen spekulovat, zda jde jen prohlášení ve stylu „slibem nezarmoutíš“, nebo zda tu máme novodobou obdobu legendárního Kennedyho projevu „We choose to go to the Moon“.
Asi je zbytečné připomínat osud vozítka Opportunity, které v lednu roku 2004 přistálo na povrchu Marsu, aby zde během devadesáti dní provádělo průzkum. Rover funguje dodnes, na Rudé planetě už ujel více, než kolik uběhnou sportovci při maratonu (momentálně 43,44 km) a jeho výdrž můžeme nejlépe ocenit uznalým pokýváním hlavy. Nyní z NASA přišla další potěšující zpráva. Agentuře se podařilo zajistit finance na další dva roky provozu legendárního vozítka. Můžeme se tedy těšit na další úžasné pokračování tohoto (téměř) nekonečného příběhu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.