sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (LA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Space Force Association

Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.

SpaceX

Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Juno je zpět ve službě, příští průlet bude vědecký

Ze Spojených států přišly v minulých desítkách hodin dobré zprávy. Sonda Juno, která obíhá kolem Jupitera, měla v minulých dnech problémy a musela se přepnout do safe modu. V pondělí 24. října ale Juno úspěšně safe mód opustila, přičemž potvrzení tohoto kroku dorazilo na Zemi v 19:05 SELČ. Sonda tedy byla v bezpečnostním režimu zhruba šest dní. Pozemní týmy sice zatím neznají přesnou příčinu závady, která vedla k restartu řídícího počítače, ale to jim nebrání v tom, aby připravili sondu na další dny a týdny.

Voyager 2 pomáhá hledat měsíce Uranu

Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců.

Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Dva Rusové a jeden Američan dorazili na ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-02 se na půlroční vesmírnou misi vydala ve středu dopoledne našeho času na špičce rakety Sojuz-FG. Jelikož se jedná o druhý exemplář modernizované řady MS, rozhodly se pozemní týmy pro ozkoušený dvoudenní profil přibližování k ISS. Včera v 11:52 našeho času, tedy zhruba sedm minut dříve oproti původnímu plánu, se loď úspěšně spojila s modulem Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. Za několik hodin se trojice z lodi (Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko, Robert Kimbrough) setkala s trojicí pobývající na stanici (Anatolij Ivanišin, Kathleen Rubins, Takuja Óniši) – 49. dlouhodobá expedice na ISS tak byla kompletní. V dnešním článku si představíme kosmonauty, kteří se právě zabydlují na ISS.

Když se „daří“, tak se daří aneb Juno v safe módu

Americká sonda Juno, která momentálně obíhá kolem Jupiteru po velmi protáhlé oběžné dráze čelila ve středu 19. října nečekanému problému. Řídící počítač totiž nečekaně přepnul sondu do takzvaného safe módu, což můžeme přeložit jako bezpečný stav. V tomto režimu se vyřadí z provozu sběr vědeckých dat a sonda čeká na pokyny ze Země. Pozemní týmy posoudí obdržená data, pošlou sondě pokyny, ta je realizuje a vystoupí tak ze safe módu do normálního provozu. Je ale škoda, že aktuální problém přišel v nevhodnou dobu a znemožnil sběr vědeckých dat z blízkého průletu.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz MS-02 konečně na startu

Po vyřešení problémů s elektronickou součástkou pod jedním z křesel kosmické lodi Sojuz MS-02, jejíž výměna způsobila téměř měsíční odklad je nyní již vše připraveno. Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na rampě kazašského kosmodromu Bajkonur a je připravena vynést tříčlennou posádku ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Také tento start bychom Vám rádi nabídli v rámci našich živě a česky komentovaných přímých přenosů. Svým způsobem tak uzavřeme maraton tří přímých přenosů ve třech dnech.

Lepší radioizotopové zdroje se skutterudity

Základním druhem pohonu výprav po Sluneční soustavě je solární energie. Jak jsme se nedávno přesvědčili díky misi Rosetta a Juno, solárními panely již dokážeme pohánět mise až po dráhu Jupiteru a s dalším vývojem bychom se možná dostali až k Saturnu. Nejvzdálenější mise a sondy letící za dráhu Neptunu, stejně jako speciální mise na povrchu Marsu je ale výhodnější osadit radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG). Jedny z posledních kilogramů plutonia využije marsovské vozítko chystané pro rok 2020. V současné době víme, že NASA již obnovila produkci plutonia, které je pro RTG potřeba a tak nehrozí, že by další mise, například k Uranu, neměly případně dost paliva. Vývoj se však nezastavil a tak to vypadá, že s využitím nových materiálů se podaří zvýšit výkon nové generace RTG zdrojů.

Juno kvůli poruše odkládá brzdící zážeh

Na 19. října bylo naplánováno nejen přistání evropského pouzdra EDM na Marsu, ale i brzdící zážeh sondy Juno. Tento manévr měl za úkol zkrátit dobu oběhu ze současných 53,5 dne na 14 dní. Jelikož je brzdící zážeh důležitý, prováděly pozemní týmy sérii příprav již několik dní předtím, než se měl motor zapálit. Při jedné ze zkoušek se ale ventily v palivovém systému zachovaly jinak, než měly. Zkouška spočívala v jejich otevření na několik sekund, jenže analýza telemetrických dat ze sondy ukázala, že ventily zůstaly otevřené několik minut.

Přichází zkoušky dílů SLS

Už brzy začnou technici se zátěžovými zkouškami testovacích dílů nosiče, který se v době svého uvedení do provozu stane nejsilnější raketou současnosti, americké rakety SLS. Cílem nadcházejících důkladných testů je kompletně prověřit, jak se jednotlivé díly chovají, když na ně působí ohromné síly – stejné, jakým budou tyto části vystaveny během startu. Srdcem těchto zkoušek bude Marshallovo středisko, kde stojí 20 metrů vysoká konstrukce dvou simulátorů. Právě zde se budou zkoušet prvky tvořící horní část nosiče SLS.

Obama: Na Marsu budeme ve třicátých letech

Dosluhující americký prezident Barack Obama svým vystoupením v televizi CNN podpořil myšlenku letů lidské posádky na Mars. Podle prezidentových slov by se měli Američané i díky zapojení soukromého sektoru dostat na povrch Marsu za méně než 15 let. „Pro další kapitolu amerického příběhu ve vesmíru jsme si stanovili jasný cíl: Poslat před začátkem třicátých let lidskou posádku na Mars a vrátit je bezpečně na Zemi. Finální ambicí je, zůstat tam jednou na delší dobu.“ Můžeme jen spekulovat, zda jde jen prohlášení ve stylu „slibem nezarmoutíš“, nebo zda tu máme novodobou obdobu legendárního Kennedyho projevu „We choose to go to the Moon“.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.