křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je prostá – a přitom krásná. Řeč je o poštovní známce, kterou americká pošta nachystala k vydání na den startu prvního Američana na oběžnou dráhu. Příprava známky přitom představovala skutečné dobrodružství… United States Post Office Department (od roku 1971 přejmenovaný na U.S. Postal Service) se chystal připomenout historickou událost – let prvního občana USA na oběžnou dráhu – vydáním poštovní známky. Byl ale mezi mlýnskými kameny. Na kdy vydání nachystat, aby reagovalo na aktuální vývoj věcí? Jak bylo možné dočíst se ve včerejším díle našeho seriálu, start Johna Glenna byl odkládaný, odkládaný, odkládaný…
Píše se 19. leden 1961. Den ve virginském Langley se nachyluje k večeru. Sedmička mužů nervózně přešlapuje v kanceláři svého šéfa. Každému z nich se v hlavě rojí myšlenky jako jiskry z lesního požáru. Důvodů, proč si je sem Bob Gilruth nechal zavolat, mohlo být mnoho, ovšem jeden z nich všem sedmi mužům svítí v mysli jako velký vykřičník. Projekt Mercury pokračuje slibně a pomalu nastává čas na let s člověkem na palubě. Jenže kdo z nich to bude? Při pohledu kolem každý z mužů vidí své kolegy, výjimečně schopné osobnosti, učebnicové příklady zdraví a dokonalých reflexů, schopné rozhodovat se ve zlomcích sekundy – a rozhodovat se v naprosté většině případů správně. Každý si je vědom historického významu prvního letu. Nepanuje mezi nimi řevnivost v pravém smyslu slova, nicméně nikdo z nich nechce být odsunut na druhou kolej…
Včerejší pokus o start osmi družic CYGNSS pro studium hurikánů byl zrušen kvůli technickým problémům s hydraulickým čerpadlem na letounu L-1011 Stargazer. Právě pod ním je totiž zavěšena raketa Pegasus XL, která měla osm malých družic dopravit na oběžnou dráhu. Start se tedy odložil o 24 hodin a mělo by k němu dojít dnes ve 14:24 našeho času. Startovní okno je opět hodinové. V tomto článku najdete okno přehrávače NASA TV na YouTube, abyste mohli sledovat dnešní pokus o vypuštění, který už snad bude úspěšný.
Americké nepilotované mise jsou rozděleny do tří základních programů. Prvním z nich je Discovery, jehož mise se vyznačují velkým vědeckým přínosem, ale i nízkou cenou – například Stardust, GRAIL, Kepler nebo InSight. Opačným extrémem je program Flagship, tedy vlajková loď – sem patří ty největší a nejdražší americké mise – Chandra, MSL, Cassini, nebo Galileo. Někde mezi těmito dvěma programy leží program New Frontiers, v rámci kterého byly realizovány mise New Horizons, Juno, nebo OSIRIS-REx. V těchto dnech začala výzva na již čtvrtou misi v tomto programu.
Minulý čtvrtek byl dnem, ve kterém se uzavřela jedna z nejslavnějších kapitol dobývání vesmíru. Na svůj poslední let nastoupil John Herschel Glenn Jr., americká a světová legenda. Jeho odchodem se definitivně završila existence bájné první skupiny amerických astronautů „Mercury 7“, jejímž posledním žijícím členem Glenn byl. Přestože sedmička prvních amerických astronautů odchodem Johna Glenna nenávratně zmizela, zůstal nám po ní její odkaz a mnohdy zajímavá historie. Na našem webu bychom proto chtěli vzdát hold Mercury 7 a Johnu Glennovi. Rozhodli jsme se učinit tak prostřednictvím seriálu se symbolickým počtem dílů pod názvem „Sedm dní s Johnem Glennem“. V průběhu tohoto týdne se v rámci delších i kratších článků ohlédneme za některými klíčovými okamžiky Glennova života a zajímavými souvislostmi, jež se s jeho osobou pojí.
Na celém světě existují desítky různých raket. jedna má však mezi nimi unikátní postavení – řeč je o nosiči Pegasus-XL. Každá „normální“ raketa startuje z nějaké odpalovací rampy na „normálním“ kosmodromu, Pegasus-XL však tyto standardy boří. Tato raketa totiž startuje z podvěsu pod letadlem. Je jasné, že jsme si nemohli nechat ujít tuto unikátní příležitost, kdy tato raketa vynáší náklad na oběžnou dráhu. Dalším důvodem, který nás přiměl k uskutečnění česky komentovaného přímého přenosu je náklad rakety Pegasus-XL. Jde o osm malých družic CYGNSS, které si dávají nesnadný cíl – pomocí zatím neprozkoumané technologie pochopit chování hurikánů.
Před měsícem jsme Vám přinesli fotky z Marshallova střediska, na kterých jste si mohli prohlédnout testovací exemplář horního stupně ICPS. Tento kus byl určen jen pro mechanické zkoušky a proto neobsahoval všechny díly, které najdeme na letovém hardwaru. Fotka, kterou Vám přinášíme v dnešním článku je ale jiná. Vidíme na ní výrobu skutečného letového exempláře horního stupně ICPS, který bude součástí premiérového letu rakety SLS na podzim roku 2018 a který pošle nepilotovanou kosmickou loď Orion k Měsíci.
Které jídlo udělá astronautům největší radost? Lidé jsou různí, ale nejčastěji to bývají pokrmy čerstvé – ideálně šťavnaté – jako je třeba vlastnoručně vypěstovaný salát. Nyní se na ISS dělají v tomto směru první kroky, které by mohly najít využití v příštích desetiletích, až se lidstvo vydá na delší toulky vesmírem. Experimentu VEGGIE, který umožňuje astronautům pěstovat na ISS různé plodiny pro konzumaci jsme se věnovali již před pár dny, ale nyní se k tomuto tématu vracíme znovu, jen z lehce jiného pohledu. Podíváme se totiž, jak kosmické zemědělství může pomáhat zemědělcům pozemským.
Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.
V padesátých letech dvacátého století pracoval raketový konstruktér Wernher von Braun na vizi utopické orbitální stanice s umělou gravitací. Vycházel přitom ze studií Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha a Hermana Potočnika, který spíše používal pseudonym Herman Noordung. Von Braun tušil, že taková obří stavba ve vesmíru by mohla mít velký význam pro lidstvo. Sám v ní spatřoval především jakýsi mezistupeň, odkud by se člověk mohl jednou „odrazit“ k měsíci a později i planetám. Jeho obří rotující kolo mělo mít 76 metrů v průměru, tři patra a místo na palubě pro 80 lidí rozdělených do několika různých sekcí. Navzdory tomu, že se tato vize těšila velké oblibě u veřejnosti, zůstala pouze na papíře. Zato jiný, mnohem méně honosný projekt, se lidstvu o mnoho let později přeci jenom podařilo uskutečnit. V roce 1998 na oběžnou dráhu Země dopravila ruská nosná raketa Proton-K modul Zarja (Úsvit), první a klíčovou část ruského segmentu budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). O pouhých pár dní později se na svou cestu vydal také americký raketoplán Endeavour s dalším modulem Unity v nákladovém prostoru. Obě části
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
