křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.
Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.
První kompletně dokončený exemplář nádrže na palivo pro centrální stupeň rakety SLS se před pár dny přesunul do testovací oblasti na Michoudově středisku (MAF). Tady nyní probíhají závěrečné přípravy předtím, než začne první kolo zkoušek. Kvalifikační exemplář nádrže na vodík bude průkopníkem jak pro samotnou NASA, tak i pro firmu Boeing, která je hlavním dodavatelem celého centrálního stupně nové rakety Space Launch System. Společnost tak bude moci poprvé zjistit, jak se chová skutečný, nově sestavený hardware. Tyto údaje pak bude možné využít pro přesnější analytické modely, testovací, ale i výrobní postupy. To vše pomůže ověřit design i vývoj celého centrálního stupně před jeho prvním letem.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.
Operátoři osmi malých družic CYGNSS mohou mít radost – 4. ledna jedna z nich provedla první úspěšné měření. V dalších dnech se budou zapínat vědecké přístroje i na zbývajících sedmi družicích. Tyto satelity sbírají signály GPS odražené od mořské hladiny, z čehož se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o vzdušném proudění nad tropickými moři a časem i v hurikánech. Satelity byly vypuštěny na oběžnou dráhu 15. prosince pomocí rakety Pegasus-XL a od té doby operátoři postupně kontrolovali stav všech palubních systémů.
Před dvěma týdny jsme Vás informovali o anomálii, která se vyskytla při vibračních zkouškách dalekohledu Jamese Webba v Goddardově středisku. Technici měli v dalších dnech plné ruce práce, když hledali původce neočekávaných údajů. Nakonec mohli oznámit tu nejlepší možnou zprávu – vlajková loď astronomie příštího desetiletí je v pořádku a v průběhu ledna mohou pokračovat naplánované zkoušky. Vibrační testy jsou jednou z celé řady zkoušek, kterými musí projít kosmické sondy a teleskopy, než se vydají na oběžnou dráhu. Při startu rakety pracují motory naplno a celá sestava se kvůli nim velmi silně chvěje a je tedy potřeba vědět, jak na tyto vibrace bude reagovat citlivá kosmická technika.
Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.
V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.
V předchozím článku z 1. října byl popsán stav příprav k prvnímu letu nosné rakety SLS a 26-denní kosmické misi bezpilotní kosmické lodě Orion. S čtvrtletním odstupem se dnes opět podíváme na postup prací. I přes odklady, které si popíšeme, současné vedení NASA stále tvrdí, že se let může uskutečnit v plánovaném datu do listopadu 2018.
Rok 2017 už to máme hezkých pár desítek hodin a možná si leckdo z našich čtenářů položil otázku uvedenou v názvu článku. Ještě než se dostaneme ke konkrétním příkladům, mohu všem prozradit, že nás kosmonautika ani v tomto roce zcela určitě nebude nudit. Rok 2017 má ve svém rukávu nachystaných hned několik trumfů, kterými nás jako dříve přiková k monitorům našich počítačů, tabletů či mobilů. Pro nás v redakci to znamená, že budeme mít dostatek témat pro naše články, z čehož máme jako vždy velkou radost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
