Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Fanoušci kosmonautiky se těší na mnoho projektů. Některé z nich již mají zajištěnou realizaci, jiné naopak musí o své schválení tvrdě bojovat. Některé uspějí, jiné nikoliv. Bohužel se někdy do fáze realizace nedostanou projekty, které jsou mediálně i vědecky atraktivní a které si získaly mezi lidmi značnou podporu. Jedním takovým projektem, který se nedočkal schválení byla evropská sonda AIM, což měla být součást americko-evropské mise AIDA. Evropská AIM a americká DART měly společně prozkoumat duální asteroid Didymos a americká sonda měla do asteroidu i cíleně narazit. Proč přesně nebyla sonda AIM schválená a jaký to bude mít dopad na celý projekt? Na to jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.
Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.
Dnes zasáhla svět kosmonautiky smutná zpráva – náš svět opustil ve věku 82 let Eugene Andrew „Gene“ Cernan – bývalý astronaut NASA, jehož kořeny sahají až do Československa. Cernan byl členem výběru astronautů, které NASA přijala v roce 1963. Do historie se zapsal jako poslední muž, který kráčel po povrchu Měsíce. V rámci mise Apollo 17 sem zamířil společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu. Gene se vydal na svůj poslední let v kruhu rodiny.
Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.
První kompletně dokončený exemplář nádrže na palivo pro centrální stupeň rakety SLS se před pár dny přesunul do testovací oblasti na Michoudově středisku (MAF). Tady nyní probíhají závěrečné přípravy předtím, než začne první kolo zkoušek. Kvalifikační exemplář nádrže na vodík bude průkopníkem jak pro samotnou NASA, tak i pro firmu Boeing, která je hlavním dodavatelem celého centrálního stupně nové rakety Space Launch System. Společnost tak bude moci poprvé zjistit, jak se chová skutečný, nově sestavený hardware. Tyto údaje pak bude možné využít pro přesnější analytické modely, testovací, ale i výrobní postupy. To vše pomůže ověřit design i vývoj celého centrálního stupně před jeho prvním letem.
Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu mikrogravitace nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
