Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.
Štítek ‘NASA’
Na Marsu je voda! … Už zase?
Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i lidmi a médii, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu. Když pak zástupci agentury oznámili dychtivým divákům, že objevili stopy po tekoucí vodě, rozletěla se po celém internetu vlna článků o tomhle úžasném objevu a některé portály dokonce hned začaly přidávat spekulace o tom, jak je tenhle krok důležitý pro existenci života. Proč se tomuto tématu ale nevěnoval Kosmonautix? Inu proto, že jsme o tomhle tématu již psali – vloni v prosinci. Dnešní článek proto nebude ani tak o samotném objevu (ačkoliv i na ten se dostane), jako spíše o vysvětlení toho, proč je teď mnoho lidí z oznámení NASA trochu zklamaných.
AKTUALIZOVÁNO: NASA oznámila objev tekoucí vody na Marsu
Dnes v 17:30 našeho času by měla ve Spojených státech začít tisková konference, o které se na internetu hovoří již několika dní. Zástupci agentury NASA na ní mají představit údajně přelomový objev, který souvisí s průzkumem Marsu. Zatím není jisté, čeho se objev týká. Nemáme tušení, zda se nejedná jen o nafouknutou marketingovou bublinu. Internetem se už ale šíří nepotvrzené spekulace o tom, že by snad mohlo jít o objev tekoucí vody. Nechme se proto překvapit, s čím NASA přijde. V tomto článku jste měli možnost tiskovou konferenci sledovat živě, nyní jsme okno přehrávače nahradili záznamem.
Pluto a Charon v detailech
Nadílka, kterou nám zajišťuje sonda New Horizons nekončí. V posledních hodinách dorazily hned tři nové fotky, které Vám v tomto krátkém článku přinášíme. Náhledový snímek zachycuje největší měsíc Charon a je složený z několika detailních fotek. Druhý snímek je také spjat s Charonem a dosahuje rozlišení téměř 400 m/pixel. Vrcholem je pak fotka Pluta s rozlišením jen 131 m/pixel!
Přístupová plošina pro SLS
Montážní hala VAB prochází úpravami, které zajistí, že se zde budou moci skládat těžkotonážní rakety SLS. Minulý týden dorazila na Kennedyho středisko také plošina označovaná písmenem J. Technici ji zatím umístili před montážní halu, kde podstoupí přípravné práce před umístěním do VAB. Tady nahradí staré plošiny, s jejichž pomocí mohli pracovníci přistoupit ke všem důležitým částem raket Saturn V, nebo raketoplánů. Některé z nahrazovaných plošin totiž pochází ze šedesátých let minulého století! Raketa SLS navíc bude mít jiné rozměry a tvar, než raketoplán, takže by staré přístupové rampy neseděly k novému nosiči.
Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?
Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.
Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity
Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.