Štítek ‘NASA’

Poslední dva průlety kolem Enceladu

Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

Tři malé měsíce Pluta

Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.

Tisíce naskenovaných fotek mise Apollo

Apollo 17 na oběžné dráze kolem Měsíce. NASA/JSC

V galerii Flickr se aktuálně objevilo na 8400 neupravených skenů fotografií z misí Apollo, z nichž některé nebyly doposud nikdy publikovány. Snímky pořízené fotoaparáty Hasselblad ukazují místy i rozmazané snímky Země nebo astronautů. Díky tomu má fanoušek kosmonautiky pocit, jakoby si prohlížel staré rodinné album. Unikátní archív připravil Kipp Teague, který už předtím připravil velký přehled fotografií ze všech misí, tzv. Apollo Image Gallery. Teague říká „v galeriích jsou zahrnuty všechny fotografie, které byly pořízeny na povrchu Měsíce, stejně jako na oběžné dráze kolem Země nebo Měsíce a nebo během přeletu mezi nimi“. Nezbývá než poděkovat a ponořit se do archivu.

Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Co nás čeká kolem SLS

Program nové éry americké kosmonautiky se dává pomalu ale jistě do pohybu. Na mnoha stanovištích probíhají dílčí práce, které jsou nezbytné pro výrobu lodí Orion a raket SLS. Událostí je ale mnoho a tak se v nich člověk snadno ztratí. V dnešním článku Vám proto přinášíme výhled na poslední čtvrtletí roku 2015 a souhrn nejdůležitějších chystaných momentů, které jsou naplánovány na říjen, listopad a prosinec letošního roku. O všech těchto událostech Vás budeme průběžně informovat, až budou aktuální.

Kosmotýdeník 159. díl (28.9. – 4.10.2015)

Jsme na konci týdne nabitého kosmickými událostmi. Pojďme si je shrnout v pravidelně vydávaném Kosmotýdeníku, který vám každých sedm dní přináší shrnutí novinek z kosmonautiky. Celkem tři starty se uskutečnily během minulého týdne. Neunikne nám ani jediný z nich. Podíváme se však i na přípravu komponent pro misi EM-1, zavítáme na nově vznikající kosmodrom Vostočnyj a čeká nás ještě několik dalších novinek. Přejeme vám příjemný zbytek neděle a dobré čtení.

Kometa Čurjumov-Gerasimenko je kontaktním binárním tělesem

Je tomu už víc než rok, co nám kometa 67P naservírovala nečekané překvapení. Jak se sonda Rosetta přibližovala k jádru, a palubní kamery začínaly rozeznávat první detaily (z počátku o velikosti několika pixelů), bylo jasné, že Čurjumov-Gerasimenko není fádní víceméně sférický kosmický valoun. Čekání na další nově uveřejněné snímky agentury ESA připomínalo hysterii fanoušků nejúspěšnějších současných internetových a televizních seriálů. Čeho se dočkáme příště? Prakticky od úplného počátku, kdy nám rozlišení umožnilo pozorovat větší detaily, bylo zřejmé, že tělo komety je daleko členitější než nejdivočejší sny odborníků pro výzkum meziplanetární hmoty. Původ a vývoj jejího jádra provázely rozvášněné debaty. Je nepravidelný tvar 67P důsledkem dlouhotrvající nepravidelné eroze? Narušuje sublimace středové oblasti komety více než okrajové výčnělky? Nebo jde naopak o těleso složené ze dvou objektů?

V centru pozornosti je Charon

Pozornost veřejnosti se ve vztahu k sondě New Horizons točí především kolem Pluta. Je to pochopitelné – jeho povrch přináší jedno překvapení za druhým a ani sami vědci se nestačí divit, co všechno sonda dokázala. Ale New Horizons nefotila během svého průletu jen Pluto, ale i jeho měsíce. Z nich se největší pozornosti dostalo Charonu, který je ze všech měsíců největší. A právě jeho fotky dorazily na Zemi před pár hodinami. Povrch Charonu je na první pohled jiný než na Plutu – máme tak možnost studovat dvě výrazně odlišná tělesa v malé vzdálenosti od sebe. I co se barevnosti povrchu týče, tak Charon zaostává za Plutem. Přesto si však nemůžeme říct, že by tento měsíc byl nezajímavý – ostatně podívejte se na přiložené fotky a posuďte sami.

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Discovery program

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Dawn zmapovala terén na Ceres

Americká sonda Ceres stále zkoumá trpasličí planetu Ceres z její oběžné dráhy a i když je v posledních týdnech v oboru trpasličích planet slyšet hlavně o Plutu, neměli bychom zapomínat ani na blízký průzkum v podání sondy Dawn. Týmy, které se podílí na zpracování jejích dat se před pár hodinami pochlubily zveřejněním kompletní topografické mapy této trpasličí planety – přeloženo do běžné řeči – na snímcích, kterým se dnes budeme věnovat, je pomocí barev ukázáno, v jaké „nadmořské výšce“ zdejší terén leží. Náhledový obrázek našeho článku si můžete v plném rozlišení prohlédnout zde.