sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Optimax

Společnost Optimax, největší výrobce přesné optiky ve Spojených státech, oznámila jmenování Josepha Spilmana generálním ředitelem a Peta Kupinského prezidentem. Společnost je známá díky Optimax Space Systems.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab odstartovala, poprvé ve své histori, během 24 hodin se dvěmi raketami Electron. První Electron odstartoval z Wallops ve Virginii. Druhý start následoval z Nového Zélandu.

EnduroSat

Bulharská společnost specializující se na mikro družice, EnduroSat, objednala 100 kusů pohonných systémů od rakouské společnosti Enpulsion. Společnost tak reaguje na rostoucí poptávku po větších družicích.

Dragonfly

Agentura NASA zvolila raketu Falcon Heavy společnosti SpaceX pro vynesení mise Dragonfly v rámci programu New Frontiers Program. Hodnota kontraktu je 256 mil. dolarů. Mise míří k Titanu, měsíci planety Saturn. Start je plánován na červenec roku 2028.

Blue Ghost 1

Společnost Firefly 25. listopadu oznámila , že plánuje zahájit svou lunární misi s landerem Blue Ghost 1 během šestidenního okna v polovině ledna 2025. Lunární lander vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Siwei Gaojing

Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.

FAA

Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.

Rover pro Artemis

NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa

Kosmotýdeník 251 (3. 7. – 9. 7.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Představa průletu kolem 2014 MU69

Otazníky kolem dalšího cíle New Horizons

V týdnu jsme už informovali v krátké zprávě, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a půl. Od objevu pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu jsme moc nových informací nemohli získat, ale právě letos v červnu a červenci nastávají postupně tři výjimečné příležitosti, jak se dozvědět něco o velikosti nebo tvaru planetky, protože přechází před vzdálenými hvězdami. A právě výsledky prvního pozorování přinesly poznatek, že planetka je dost možná pod hranicí spodního limitu předchozího odhadu velikosti nebo že jde o dvojplanetku a ve hře jsou i bláznivější varianty. V článku si přiblížíme, jak se velikost objektů odhaduje, postup, kterým byl poslední výsledek získán i to, že nejde o nic neobvyklého, když se nějaký objekt za Neptunem ukáže úplně jinak velký.

Kdy se dočkáme příštího velkého skoku pro lidstvo?

„Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.

Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou

Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.

Cesta k Exploration Mission 1 (Ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2017)

Přípravy na třítýdenní let kosmické lodi Orion na vysokou oběžnou dráhu Měsíce prošly od poslední rekapitulace dalším zajímavým vývojem. Hned v dubnu uznal šéf programu pilotovaných letů NASA William Gerstenmaier, že cílové datum startu mise EM-1 v listopadu 2018 je nedosažitelný. Novým interním termínem pro startovní připravenost je nyní nejdříve srpen 2019, přičemž aktualizovaný časový harmonogram prací by měl být zveřejněn za šest týdnů. Varianta změny mise na pilotovanou, na které tým NASA pracoval po dobu necelých tří měsíců, byla v květnu zamítnuta. Zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot nazval studii „fascinujícím cvičením“, které ukázalo, že by bylo technicky možné vyslat při této misi dvoučlennou posádku za předpokladu zkrácení délky letu na třetinu a pasivního obletu Měsíce na dráze volného návratu. Jedním z rozhodujících důvodů pro zamítnutí však byly vysoké dodatečné náklady ve výši 600 – 900 milionů dolarů, jejichž zajištění není zaručeno. Dalším důvodem byl negativní časový dopad na další mise vzhledem k nutnosti posunutí startu EM-1 až na rok 2020. Podle oficiálního zdůvodnění byl vzhledem

Kosmotýdeník 250 (26. 6. – 2. 7.)

Po 250 týdnů se každou neděli setkáváte na našem serveru s Kosmotýdeníkem – pravidelným souhrnem týdenních událostí, které se týkají kosmonautiky. Tak to bude i tuto neděli. Dnes se podíváme na to, jak Donald Trump založil staronovou Národní radu pro kosmonautiku. Co tento krok může znamenat a jak to vypadá s administrátorem NASA? Podíváme se také na nadcházející starty, prohlédneme si stupně od SpaceX, které se vrátily z úspěšných přistání. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přejeme vám hezké čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.