sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včerejší start nosné rakety Sojuz FG se několik desítek sekund po startu změnil v mimořádnou událost. Vlivem anomálie při oddělování čtyř postranních urychlovacích bloků došlo k situaci, která již dlouhé roky nenastala – nouzové přerušení startu a balistický návrat kabiny s posádkou. Včera jsme Vám přinesli článek s psaným online přenosem, ve kterém jsme sledovali aktuální informace, jak zrovna přicházely. Některé informace, které jsme zveřejnily se později ukázaly jako nesprávné či nepřesné a postupem času i sami vyšetřovatelé začali přicházet na to, co se skutečně stalo. Dnes Vám proto přinášíme článek, který obsahuje rekapitulaci celé události, jak nám ji popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterému tímto děkujeme.
Když v září 2013 NASA potvrdila, že sonda Voyager 1 jako první lidmi vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru, šlo o velkou událost, protože ještě žádná sonda v historii neměla možnost tuto oblast zkoumat. Všichni ale věděli, že pokud se nestane nic nečekaného, za pár let se do potřebné vzdálenosti od Slunce dostane i druhá aktivní sonda – Voyager 2, která letí o „kousek“ za ní. Aktuální měření ukazují, že tato chvíle je již prakticky za dveřmi. Sonda se již pohybuje v oblasti, kterou můžeme považovat za hraniční.
Kosmické lodě Sojuz jsou vybaveny třemi sedačkami a v drtivé většině případů proto vynáší tříčlennou posádku. Ovšem neplatí to vždy a zítra bychom měli takový výjimečný start zažít. Do kabiny lodi Sojuz MS-10 totiž usednou jen dva muži – Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Raketa již stojí na startovní rampě kosmodromu Bajkonur a startu zítra dopoledne nestojí nic v cestě. Budeme tedy rádi, když si náš přenos pustíte. Sice je to v době, kdy jsou lidé většinou v práci či ve škole, ale i tak se už na přenos těšíme!
Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.
Tento exemplář je připravován ke strukturálním zkouškám na převoz na Marshallovo středisko. 4. října 8:13
Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.
Americká sonda OSIRIS-REX provedla včera důležitý manévr, který je předpokladem k dosažení kurzu pro přílet k asteroidu Bennu v prosinci letošního roku. Zážeh označovaný jako AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver) měl za úkol snížit rychlost přibližování sondy k asteroidu – v dalších týdnech budou následovat i další brzdící manévry, ale AAM-1 byl svým rozsahem jednoznačně největší. Před jeho provedením se sonda každou sekundu přiblížila k asteroidu Bennu o 491 metrů. Po manévru už to bylo jen 140 m/s. Pozemní týmy zatím pracují na vyhodnocování telemetrie a sledovacích dat. Během dalších dní bychom měli s jistotou vědět, zda vše proběhlo správně. Už základní analýza ale ukazuje, že máme nárok na optimismus.
Návrh mise prošel předběžným zhodnocením a blíží se začátek stavby sondy, která prozkoumá trojány (asteroidy) Jupiteru). 2. října 7:53
Zítra by měla sonda na 3,5 minuty zapálit motory a spotřebovat 2 % zbývajícího paliva. 2. října 0:23
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
