Štítek ‘NASA’

Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

Kosmotýdeník 264 (2.10. – 8.10.)

Další týden je za námi a proto vychází další díl pravidelného souhrnu novinek z oblasti kosmonautiky – Kosmotýdeník. V dnešním vydání se v hlavním tématu zaměříme na Mars a jeho využití jako učebnice toho, jak vznikal život zde na Zemi. Podíváme se také na novinky kolem české družice VZLUSAT-1 a zamíříme i ke SpaceX, kde se protahují práce na zprovoznění jejich floridské rampy SLC-40. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Na Měsíc a na Mars

Viceprezident USA Mike Pence hovoří o aktuálních plánech Trumpovy administrativy v plánovaných letech na Měsíc a dál. V pozadí raketoplán Discovery, Smithsoniánské muzeum. Foto: NASA/Joel Kowsky

Ve čtvrtek potvrdil Mike Pence, viceprezident USA, záměr letět nejprve na Měsíc, jako předstupeň cesty na Mars. Stalo se tak na zasedání obnovené Národní rady pro vesmír. Pence uvedl, že základna na Měsíci je kritickým mezičlánkem k eventuálním letům dál, například na Mars a obecně, že posílí americké zájmy a kosmický program směřující k využití vesmíru. Lety k Měsíci mají posloužit jako test nových technologií, jako základna dál, než je nízká oběžná dráha a jako odrazový můstek k robotickým i lidmi řízeným misím na Mars.

Nafukovací modul u ISS zůstane déle

NASA se snaží hledat možnosti ohledně dalšího osudu nafukovacího modulu BEAM. Společně s odborníky z firmy Bigelow Aerospace, kteří modul vytvořili se snaží zjistit, zda by se tato konstrukce nedala do budoucna využít. Jeho dvouletá zkušební mise, která měla za úkol demonstrovat odolnost nafukovacích modulů, se totiž pomalu ale jistě chýlí ke konci. Nyní se zdá, že by nafukovací konstrukce na Mezinárodní vesmírné stanici mohla posloužit jako dodatečný sklad materiálu.

Začíná série tří výstupů zaměřených na robotickou paži

Dnešním dnem začíná na ISS období, které se ponese ve znamení hned tří výstupů do volného prostoru. Jejich úkolem bude především rozsáhlá údržbová akce spojené se zařízením Mobile Servicing System. Úkolů bude hned několik a největším z nich je náhrada záchytového mechanismu na staničním robotickém ramenu SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Tato servisní akce má zajistit, že robotická paže bude své komplexní a důležité úkoly plnit spolehlivě i v příštím desetiletí – v poslední době totiž tento systém začínal vykazovat problémy.

Pošlete své jméno s InSight

NASA opět nabízí možnost poslat své jméno na Mars – tentokrát se sondou InSight. Zatím přijato 844 779 jmen z toho 3 052 z ČR a 2 053 ze SR. 3. října 22:59

Parker × 2

Astrofyzik Eugene Parker se dostal do čisté místnosti, kde se staví po něm pojmenovaná sonda Parker Solar Probe. Ta startuje už příští rok v létě. 3. října 22:36

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Pokročilý pohon průzkumníka kovového světa

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Sonda Psyche má v roce 2022 vyrazit vstříc světu, který jsme ještě nikdy neviděli – má totiž navštívit kovový asteroid Psyche. Tato mise ale nebude výjimečná jen svým cílem, ale i technologickými novinkami. Dostat se k cíli totiž nebude jednoduché – sonda tedy musí být vybavena pokročilým pohonným systémem s výjimečným výkonem, který je zároveň bezpečný, spolehlivý a úsporný. Splnit tyto protichůdné požadavky není vůbec jednoduché. Konstrukční tým tedy oslovil specialisty z Glenn Research Center, kde již dlouho pracují na pohonu SEP (solar electric propulsion), což je vlastně jen novější označení pro pohon dříve označovaný jako iontový motor.

Tepelná ochrana pro sondu, která se dotkne Slunce

Sonda Parker Solar Probe se má doslova dotknout Slunce – přiblíží se k němu až na šest a půl milionu kilometrů, takže bude muset čelit teplotám až 1400°C. Aby neshořela, bude ji chránit tepelný štít a právě ten byl 21. září umístěn na své místo. K historickému momentu došlo na půdě Applied Physics Laboratory při John Hopkins University ve městě Laurel stát Maryland. Přiložení tepelného štítu bylo součástí zkoušek integrace a správného zarovnání. Štít ale na sondě nezůstane dlouho. Byl přiložen opravdu jen pro potřeby testování a napevno bude připojen až před startem.