NASA

  • Jak prozkoumat Neptunův měsíc Triton?

    Jak prozkoumat Neptunův měsíc Triton?

    Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter  stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?

  • OBRAZEM: Sbalený rover Perseverance

    OBRAZEM: Sbalený rover Perseverance

    Rover Perseverance byl uzavřen do ochranného pouzdra, které se postará, aby se citlivému vozítku nic nestalo během vstupu do atmosféry Marsu. Šestikolové vozítko bylo již dříve v čisté místnosti Kenneddyho střediska spojeno se sestupným modulem. Navzdory omezením kvůli pandemii koronaviru technici připojili sestavu roveru a sestupného modulu k zadnímu aerodynamickému krytu a následně mohl být připojen přeletový modul. V této fázi byly do útrob vozítka instalovány superčisté trubičky pro uložení vzorků určených k dopravě na Zemi. Po jejich instalaci se mohlo přikročit k instalaci tepelného štítu o průměru 4,5 metru, který bude muset při vstupu do atmosféry Marsu odolávat spalujícím teplotám. Rover tak byl definitivně uzavřen ve své ochranné schránce. Náhledový snímek tohoto článku je tedy poslední fotkou vozítka, kdy jej v celé kráse spatřily lidské oči přímo. Na snímku je navíc vidět, že kola už nemají ochranné návleky.

  • Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

    Evropa chystá rover pro dopravu vzorků z Marsu

    Evropští inženýři ve spolupráci s kanadskými kolegy pracují na technologiích, které budou nezbytné pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Vozítko označované jako Sample Fetch Rover se bude muset umět pohybovat autonomně a také musí zvládnout detekovat trubičky se vzorky, které předtím odebere a uloží americké vozítko Perseverance. ESA vybrala pro další krok na této dlouhé cestě vývoje vozítka firmu Airbus. Už od července 2018 probíhají v britském Stevenage práce zaměřené na vytvoření návrhu vozítka a zhodnocení proveditelnosti takového návrhu. Součástí této práce Airbusu je koordinování součinnosti firem z Evropy a Kanady, které vyvíjí potřebné technologie.

  • Gateway (červen 2020)

    Gateway (červen 2020)

    Když jsme loni v létě informovali o výběru společnosti Northrop Grumman pro vývoj obytného a logistického modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost), uvedli jsme, že v souladu s federálními nařízeními o akvizicích má tato firma omezenou pravomoc okamžitě zahájit práce na naléhavých požadavcích souvisejících s HALO, ale že smluvní podmínky budou teprve sjednány. Na tento krok došlo nyní – v tiskové zprávě z 5. června NASA oznámila přidělení kontraktu.

  • Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

    Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

    Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • JWST „natáhnul krk“

    JWST „natáhnul krk“

    V rámci zkoušek Dalekohledu Jamese Webba na jeho kosmickou misi inženýři provedli další test. V jeho rámci poslali sestavené observatoři pokyn, aby vyklopila a natáhla kriticky důležitou část konstrukce, která je označována jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.

  • Astrobotic dopraví lunární lander VIPER

    Astrobotic dopraví lunární lander VIPER

    NASA ve čtvrtek odpoledne našeho času oznámila, že firmě Astrobotic udělí kontrakt za 199,5 milionu amerických dolarů na dopravu roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Kontrakt počítá se startem koncem roku 2023 a přistávat by se mělo v oblasti jižního pólu Měsíce. Rover VIPER bude v této oblasti pátrat po vodě, což je mimořádně důležitá surovina. VIPER tak vyšlape cestu pilotovaným misím programu Artemis, které mají zamířit právě k jižnímu pólu. Poznatky od roveru VIPER posunou NASA o krok blíže k důležitému cíli, kterým je rozvinutí dlouhodobě udržitelné přítomnosti, jejíž součástí je i využívání místních zdrojů.

  • Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    Vrcholí nejdelší pozorování Parker Solar Probe

    9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.

  • Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    Superdetailní pohled na záložní lokalitu Osprey

    26. května provedla sonda OSIRIS-REx nízký průlet nad lokalitou Osprey, která se nachází na planetce Bennu. Během tohoto průletu probíhala důkladná měření této oblasti z malé výšky, aby bylo možné ji podrobně zmapovat. Hlavní slovo měla kamera PolyCam, která zvládla vytvořit 347 snímků. Ty se po odeslání na Zemi použily k vytvoření mimořádně podrobné mozaiky, která v originálním rozlišení (20 237 × 12 066 pixelů a 202 MB!) nabízí unikátní detaily – jeden pixel odpovídá pouhým 5 milimetrům!

  • Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Kosmotýdeník 403 (1.6. – 7.6.)

    Máme tady další nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní. V dnešním Kosmotýdeníku se vypravíme opravdu daleko, když společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem nahlédneme nejdál, kam až jsme kdy viděli. Společně s tímto pohledem posuneme vznik galaxií zase o kousek do minulosti. V dalších tématech nás čeká například další součástka nového ruského metanového motoru, anebo ohlédnutí za významnými momenty mise Crew Dragonu při druhé demonstrační misi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗