sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Falcon 9

V souvislosti s tím, že tento týden má horní stupeň rakety Falcon 9 narazit do Měsíce, společnost SpaceX uvedla, že spolupracuje s NASA na hledání způsobů, jak podobným kolizím v budoucnu předcházet.

Hughes

Americká společnost Hughes, která v rámci skupiny EchoStar provozuje geostacionární družice pro poskytování internetu, vyhlásila ve Spojených státech bankrot. Firma se po letech rostoucí konkurence ze strany sítě Starlink společnosti SpaceX dostala do vážných finančních potíží.

Kreios Space

Španělský startup Kreios Space 4. srpna oznámil plány uskutečnit první demonstrační misi elektrického pohonu využívajícího zbytky atmosféry (Air-Breathing Electric Propulsion, ABEP) na velmi nízké oběžné dráze Země (Very Low Earth Orbit, VLEO). Technologie bude testována na mikrodružicové platformě společnosti Kongsberg NanoAvionics.

NASA

Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.

Čína

Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: nasa
Germoplata na příklopu do modulu Spektr

Svět nad planetou (74. díl)

Dehermetizace Spektru byla pro stanici i pro program Shuttle-Mir velkým úderem jak doslova, tak i v přeneseném významu. Nejpalčivější ztrátou byly kilowatty elektrické energie, kterou dodávaly do staniční sítě čtyři solární panely na povrchu modulu. Krom toho ale odříznutí Spektru znamenalo i ztrátu podstatné části amerického vědeckého vybavení, bez něhož se plánování dalších amerických incrementů pořádně zkomplikovalo. Ruská strana od počátku počítala s tím, že do ledna 1998 se Spektr podaří opravit natolik, aby se v něm bylo možné pohybovat bez skafandrů a aby bylo možné opravit nebo vyměnit vybavení poškozené během několikaměsíčního pobytu ve vakuu. V rámci oprav mělo několik Progressů dovézt potřebné propriety. Část nutných pomůcek a nástrojů měla na Mir dorazit také na palubě amerického raketoplánu. Kosmonauti měli ještě předtím v rámci „vnitřního výstupu“ otevřít Spektr a pokusit se najít místo, kde byl proražen jeho trup. Na místo provizorního krytu průlezu měli také nainstalovat konus s „germoplatou“, díky níž bude možné opět připojit nepoškozené solární panely do energetické sítě komplexu. Následovat mělo několik výstupů do volného prostoru, během kterých

Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

První experimenty pro Gateway

NASA vybrala první dva vědecké výzkumy, které se mají provádět na Gateway – orbitální stanici, která podpoří i lunární aktivity v rámci programu Artemis. Úkolem této stanice bude také prověření technologií nezbytných k budoucí cestě lidí na Mars. Dva zmíněné výzkumné přístroje budou sledovat kosmické počasí a monitorovat sluneční radiaci. „Stavba Gateway společně s našimi zahraničními a komerčními partnery je kriticky důležitým prvkem udržitelného lunárního výzkumu a programu Artemis,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Použití Gateway jako platformy pro robotický a pilotovaný průzkum v okolí Měsíce nám pomůže pochopit, co se děje na lunárním povrchu. Také nás připraví na náš další obrovský skok – lidský průzkum Marsu.“

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Generální inspektor NASA: Náklady na SLS rostou

Nosná raketa Space Launch System, která se má stát páteří amerického programu Artemis bude používat pomocné urychlovací bloky na tuhé pohonné látky od firmy Northrop Grumman a hlavní kyslíkovodíkové motory od firmy Aerojet Rocketdyne. V úterý vydal úřad hlavního inspektora NASA zprávu, podle které by náklady na vývoj tohoto nosiče měly v době premiérového startu dosáhnout více než 18 miliard dolarů. Program je již nyní ve dvouletém skluzu oproti původním plánům a cena vzrostla oproti očekáváním o dvě miliardy dolarů. Na vině jsou jak technické komplikace, tak i změny požadavků, ale i výkony dodavatelů. V roce 2023, kdy mají v SLS letět první lidé, by mohly náklady na program SLS atakovat hranici 23 miliard dolarů.

Orion a radiofrekvenční zkoušky

Pouhé dva týdny po dokončení termálních a environmentálních zkoušek začaly lodi Orion pro misi Artemis I radiofrekvenční zkoušky. Testy označované jako EMC, jsou běžnou součástí přípravy kosmického hardwaru. Veškerá elektronika vydává nějakou formu elektromagnetických vln, které mohou způsobit interferenci s jinými zařízeními. Pro příklad z běžného života nemusíme chodit moc daleko – asi každý z nás zažil, jak se začnou chovat reproduktory, když se blízko nich nachází mobilní telefon, na který se zrovna někdo snaží dovolat.

Cílem mise je odběr vzorků z povrchu Bennu

Systém, který dostane OSIRIS-REx k povrchu a zpět

Již letos v létě čeká na sondu OSIRIS-REx úkol, který zatím žádná americká sonda nedělala – dotkne se povrchu planetky, odebere zde vzorky a vrátí se zpět (všichni věří, že tak učiní bezpečně). Od chvíle, kdy sonda dorazila k planetce Bennu však pozemním týmům nedává spát nečekaná výzva – jak zajistit bezpečný odběr na planetce, jejíž povrch je posetý balvany o velikosti domů. V řídícím středisku jsou však šikovní lidé, kteří umí improvizovat – rozhodli se použít balvany jako navigační body a vytvořili přesnou metodu, která by si s touto výzvou měla poradit.

Stanice Mir ve druhé polovině devadesátých let

Svět nad planetou (73. díl)

Srážka Progressu se stanicí uvrhla do chaosu nejen systémy stanice samotné, ale také kolektivy plánovačů. Pro expedici EO-23 byly původně v plánu dva výstupy na povrch modulu Spektr, kde měli Ciblijev s Lazutkinem instalovat plošinu ASP-G-M a také aparaturu pro sledování atmosféry „Pathfinder“ firmy Boeing. Zakončení EO-23 mělo být provedeno ve francouzském duchu, protože během předávání směny měl na Miru tři týdny pracovat právě francouzský kosmonaut. Události z 25. června a vše, co po nich následovalo, však přinutilo všechny zúčastněné vyhodit plány z okna a začít vše promýšlet nanovo. Jasné bylo to, že kosmonauti expedice EO-24 budou minimálně zpočátku figurovat coby „záchranáři“, kteří uvedou stanici do co možná nejlepšího stavu. Budou muset provést inspekci Spektru jak zevnitř tak zvenčí a čeká je také nemálo práce v hermetických prostorách Miru. Počítalo se také s tím, že americký člen posádky bude při výstupech participovat, což mírně zamíchalo plány kontingentu NASA. A vůbec nebylo jisté, zda bude vůbec za stávajících okolností NASA ochotná posílat další astronauty na palubu komplexu. Na vážkách také visel let Francouze,

Ultrafialový spektrograf UVS navrhli a vyrobili specialisté ze Southwest Research Institute v texaském San Antoniu

První přístroj pro JUICE

V průběhu února byl k integraci do vznikající sondy JUICE doručen první vědecký přístroj – ultrafialový spektrograf UVS. Přiložená hlavní fotka článku jej zachycuje ještě před odesláním. Přístroj byl navržen a postaven v americkém Texasu, konkrétně na Southwest Research Institute v San Antoniu. Mise JUICE, první evropský projekt z kategorie velkých, má odstartovat v roce 2022 a v roce 2029 dorazí k Jupiteru. Tady bude zkoumat nejen obří plynnou planetu, ale také její největší měsíce – Ganymed, Callisto a Europu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.