Americké vesmírné síly
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly zřizují specializovanou kancelář pro akvizice zaměřenou na cislunární prostor, oblast mezi Zemí a Měsícem, a začínají formálněji posuzovat požadavky nad rámec tradiční oběžné dráhy Země.
Pentagon 20. dubna oznámil, že formálně ukončil provoz systému operačního řízení nové generace (OCX), čímž ukončil 15leté úsilí o modernizaci pozemního systému, který provozuje družice globálního pozičního systému americké armády.
Nové skafandry pro lunární mise Artemis a Mezinárodní vesmírnou stanici nemusí být hotové dříve než po konci dekády, varuje zpráva generálního inspektora NASA.
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zbrusu nový první stupeň Falconu, který se pokusí přistát na mořské plošině. Horní stupeň, který bude testovat prodloužený pobyt na oběžné dráze a konečně loď Dragon, která veze na ISS několik tun nákladu – to jsou hlavní účinkující středečního představení, které Vám přineseme živě a s českým komentářem. Ke startu by mělo dojít v 18:51 a meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Vrásky na čele dělá jen výškový vítr, který se do uvedených parametrů nezapočítává. Snad ale bude vše v pořádku.
Premiérový start kosmické lodi Starliner od firmy Boeing na nosné raketě Atlas V od United Launch Alliance se odkládá o dva dny – takovou informaci v úterý přinesla oficiální místa. Mise označovaná jako OFT (Orbital Flight Test) měla podle dřívějších plánů odstartovat už 17. prosince a po zhruba šestidenním pobytu u ISS se měla loď vrátit na Zemi. Tato mise je nesmírně důležitým krokem k další misi, při které už Starliner ke stanici ponese živé astronauty. Tahle závěrečná testovací mise označovaná jako CFT (Crew Flight Test) je podle firmy Boeing momentálně plánována na polovinu roku 2020.
Indický lunární lander mířil začátkem září na hladkou pláň místní vysočiny zhruba 600 kilometrů od jižního pólu Měsíce. Indická agentura ISRO však s ním během sestupu ztratila kontakt. I tak to byl pro indii úspěch – od přistání ji dělil jen malý kousek. Tým kolem americké sondy LRO, konkrétně lidé spravující kameru LROC, zveřejnili 26. září první mozaiku snímků místa dopadu, která vznikla 17. září. Mozaiku si stáhlo mnoho lidí, kteří na ní hledali trosky indického landeru. Odborníky od LRO kontaktoval i Šanmuga Subramanian, který oznámil identifikaci trosek. Po prověření tohoto tipu mohl tým od kamery LROC potvrdit, že jde opravdu o pozůstatky landeru Vikram – použili k tomu porovnání snímků daného místa před dopadem a po něm.
Místo dopadu indického lunárního landeru bylo identifikováno na snímcích LRO z 11. 11. 2019 cca 600 km od jižního pólu. 3. prosince 7:40
V průběhu expedice EO-21 proběhlo několik změn v časovém plánu. Jedním z nich bylo prodloužení pobytu Onufrijenka a Usačova o několik týdnů. Prapůvodní záměr byl provést výměnu posádek v první červencové dekádě. Znamenalo to, že Shannon Lucid, pro kterou měl přiletět raketoplán Atlantis v rámci mise STS-79, bude nějakou dobu pracovat s novou posádkou. Na Zem se měla vrátit o měsíc později než její dva ruští kolegové. V průběhu května se však začaly objevovat zvěsti o tom, že Onufrijenko s Usačovem si svůj pobyt prodlouží do přelomu srpna a září. Přestože na kosmonauty už začal doléhat stesk po domově, prodloužení se nebránili. Byli o něm už předem zpraveni prostřednictvím soukromých dopisů od kolegů kosmonautů, proto pro ně oficiální oznámení nebylo překvapením. Vypadalo to, že Shannon Lucid tak své dva přátele bude čekat na Zemi. Nikdo v té době ještě netušil, že problémy s motory SRB u startovní sestavy raketoplánu oddálí také start amerického stroje a Shannon se tím pádem nakonec přeci jen zdrží na stanici déle, než Onufrijenko a Usačov. Na konci května však byl zatím program EO-21
V prvním výstupu (15. listopadu) z celé série se Luca Parmitano a Andrew Morgan věnovali hlavně zajištění přístupu k přístroji AMS-02, který nikdy nebyl stavěný na opravy. Kromě instalace madel se pustili do odstranění krytu. Při druhém výstupu (22. listopadu) pak stejná dvojice začala stříhat trubičky rozvádějící chladicí médium. Astronauti také nainstalovali systémy, které se budou hodit při instalaci nového čerpadla. A dnes má tato mimořádně komplexní oprava pokračovat. V 11:30 SEČ by mělo začít vysílání NASA TV, která by měla celý pondělní výstup vysílat živě. Samotný výstup by měl začít ve 12:50 a jako obvykle se očekává, že kosmická procházka potrvá kolem šesti a půl hodiny.
Dalších 168 hodin uteklo jako voda a je čas na shrnutí kosmonautických událostí, které nám uplynulých sedm dní přineslo. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na velmi zajímavou akci, kdy se spojily tři družice od dvou agentur a vytvořily zatím nejpodrobnější globální mapu slanosti oceánu. K čemu se dá využít a jaké má cíle, bude tématem úvodu. Dále se podíváme na oslavy jednoho roku sondy InSight na Marsu, anebo na to, jak to aktuálně vypadá na Boca Chica se stavbou a uklízením Starship.
Loď Orion pro nepilotovanou misi Artemis I dorazila 26. listopadu na základnu Plum Brook v Sandusky (stát Ohio), kde podstoupí environmentální zkoušky napodobující pobyt na oběžné dráze. Čtyřměsíční testovací kampaň vystaví sestavu návratové kabiny a evropského servisního modulu vakuu, extrémním teplotám či elektromagnetickým zkouškám, které prověří, zda je loď připravena na podmínky, které zažije během třítýdenní mise k Měsíci a zpět. Cílem testů je potvrdit, že jednotlivé systémy pracují v podmínkách odpovídajících kosmickému prostoru správně, přičemž ze všech zkoušek se budou sbírat data. Jejich analýza by měla prozkoumat, zda jsou lodě Orion opravdu připraveny i na všechny další mise programu Artemis.
23. duben 1996 byl pro všechny, kteří byli nějakým způsobem svázáni s orbitální stanicí Mir, malým svátkem. Do vesmíru se vydával modul 77KSI „Priroda“, poslední dílek do skládačky modulárního komplexu. Připojením Prirody ke stanici se měl završit proces jejího budování, který měl původně trvat pouze dva až tři roky, ale vlivem hlubokých změn v geopolitické situaci a tím i v ruském kosmickém průmyslu se natáhl na celou dekádu. Přes všechna zpoždění, škrty a osekané plány však měli být ruští tvůrci stanice na co hrdí – příletem Prirody bude kolem Země obíhat cvalík o hmotnosti 128 980 kg, na dlouhou dobu největší a nejtěžší pilotované kosmické těleso vyrobené lidskou rukou (nepočítaje v to soulodí obsahující nosnou raketu nebo její část). Ovšem nejprve musela Priroda k Miru doletět. Lehkou nervozitu vzbuzoval její energetický systém, který se nespoléhal na solární panely, jako tomu bylo u předchozích modulů, ale na jednorázové baterie. A obavy se nakonec ukázaly jako opodstatněné. Bezprostředně po oddělení od nosné rakety mělo být všech 168 baterií připojeno k hlavní sběrnici a modul měl ožít. Jenže podle
Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.